Nejvíce poruchové televize (duben 2026): Češi reklamují tyto modely Philips, LG a Xiaomi. Poradíme aleternativy

Philips 65PUS7810 nabízí solidní obraz pro běžné sledování, ale zároveň naráží na limity typické pro střední třídu. Slabší kontrast je nejvíc znát v tmavých scénách, kde se ztrácí část detailů a obrazu chybí větší hloubka a barvám sytost. Titan OS je sice přehledný, jenže ho brzdí menší nabídka aplikací a místy i pomalejší reakce. Zvuk je základní a bez větší dynamiky, takže bez externího ozvučení nepřinese výraznější zážitek. Zklamáním je i absence zadního podsvícení Ambilight, které má dedikované tlačítko na ovladači, na samotné televizi ale chybí.

LG OLED77G45 zaujme špičkovým obrazem a především rozměry. Slabiny se točí hlavně kolem ceny a praktičnosti. Zvuk je slušný, v této nejvyšší třídě OLED televizorů ale nijak nevyčnívá. Konstrukce počítá především s instalací na zeď, ostatně výrobce do balení nepřidává klasický stojan. Byť patří systém i funkce ke špičce, pro část uživatelů nemusí jít o dobrý poměr ceny a výkonu.

Xiaomi TV S Pro Mini LED staví na vysokém jasu a technologii Mini LED, zároveň ale naráží na limity v oblasti lokálního stmívání. V náročnějších scénách si lze všimnout méně přesných přechodů a ani kontrast nepatří k nejvyšším ve svém třídě. Především při sledování ve tmě není obraz konzistentní a všimnout si lze i nehomogenního podsvícení.

Zvuk patří k průměru a nijak výrazně nevyniká, což odpovídá tenkému provedení. Celkově jde o model s atraktivním poměrem ceny a výbavy, zároveň je ale třeba počítat s určitými kompromisy v kvalitě obrazu.

Pokud si chcete u Philipsu užít hezký obraz na 65“ úhlopříčce, je třeba se posunout do vyšší třídy než je zmiňovaný model 65PUS7810. V současné době bude velmi dobrou volbou vyšší řada Philips 65PUS9010, za kterou si je ale třeba připlatit. Vsází na QLED panel, 144Hz obnovovací frekvenci a třístranný Ambilight. Právě Ambilight je jednou z největších výhod oproti nižšímu modelu. Ve výbavě nechybí Dolby Vision, HDR10+ ani Dolby Atmos, takže z pohledu podporovaných formátů tu nic podstatného nechybí.

Slabší stránkou samozřejmě zůstává použitý operační systém. Titan OS není tak pohodlný jako zavedenější platformy a nabídka aplikací je spíš skromnější.

U velkého LG není hledání náhrady za model s vyšší reklamovaností složité. V současné době je v akcích televizor LG OLED77G54 z vyšší řady, který je paradoxně levnější. Nový panel typu Primary RGB Tandem přináší vyšší jas i lepší barevný objem, což se výrazně projevuje především v HDR obsahu. Obraz si zachovává hlubokou černou a velmi přesné podání detailů. Velkou výhodou je potom matná povrchová úprava panelu.

Silnou stránkou je také herní využití. Televizor nabízí kompletní sadu funkcí včetně HDMI 2.1, vysoké obnovovací frekvence až 165 Hz, VRR a velmi nízké odezvy. Díky tomu dobře funguje jak s konzolemi, tak s výkonným PC. Slabinou je zvuk, který si žádá doplnění externí soundbarem nebo jiným typem ozvučení.

I při hledání vhodnějšího modelu Xiaomi nastává paradoxní situace, kdy se hodí sáhnout po loňském modelu. Nabízí prakticky stejný panel, Mini LED podsvícení s obdobným počtem stmívačích zón. Nechybí frekvence 144 Hz panel a systém Google TV, který přináší širokou nabídku aplikací i přehledné ovládání. Podporovány jsou i formáty Dolby Vision či HDR10+, takže si bez problémů poradí se streamováním i hraním v HDR kvalitě. V praxi potěší hlavně solidním kontrastem a poměrně účinným potlačením světelných halo efektů.

I tady platí, že v některých scénách je vidět výraznější zásah lokálního stmívání a celkové doladění systému není úplně bez chyb. Jakmile ale televizor projde základní kalibrací obrazu, dokáže z panelu dostat znatelně lepší výsledek.