Pracovní týden o den kratší? Až 83 % mladých Čechů chce pracovat jen 4 dny, o peníze ale přijít nehodlají

Získejte zdarma naše články jako první

Sledujte nás v Google Zprávách

Preferujte nás ve vyhledávání

Představa, že se do práce chodí pět dní v týdnu, přestává být pro nejmladší zaměstnance samozřejmostí. Nová data ukazují, že velká část lidí do třiceti let by kratší týden brala okamžitě, a to bez toho, aby jim ubyla výplata. Otázka je, jestli se tahle změna dostane i k běžnému českému zaměstnanci, nebo zůstane výsadou pár kanceláří.

Kolik Čechů by kratší týden vzalo hned

Data poradenské skupiny Moore Czech Republic mluví jasně. Mezi zaměstnanci od 18 do 26 let hodnotí zkrácený týden kladně 83 procent z nich. Nejde přitom jen o nejmladší ročníky. Kratší týden podporuje celkem 67 % dotázaných napříč generacemi a téměř polovina lidí by ho zaváděla bez váhání.

Ještě víc napoví, čemu dává mladá generace přednost při výběru zaměstnavatele. Podle letošního Indexu prosperity je pro každého pátého člověka mladšího třiceti let kratší týden při zachování mzdy nejatraktivnějším benefitem, jaký u zaměstnavatele hledá. Volný pátek tak u nastupující generace poráží i klasické prémie.

Pro běžného zaměstnance přitom nejde o drobnost. Jeden volný den navíc každý týden se za rok nasčítá zhruba na padesát dní, tedy spoustu času na rodinu, koníčky i vyřizování. To vysvětluje, proč mladí kratší týden řadí výš než o něco vyšší výplatu.

Rozlišujte dva modely. Skutečné zkrácení znamená méně hodin za stejnou mzdu, typicky 32 místo 40. „Čtyřdenním týdnem“ se ale někdy myslí jen stlačení stejných 40 hodin do čtyř delších dní, kdy čas navíc reálně nezískáte.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Odebírat

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Klikněte a odebírejte naše články z boxíku na domovské stránce Seznam.cz

Proč mladí tlačí na kratší týden

Pro mladé zaměstnance rozhoduje hlavně odvedený výsledek, počet hodin u stolu je až druhořadý. Řadu opakujících se úkonů jim dnes navíc ubírá umělá inteligence, od běžné administrativy po shrnutí dlouhých podkladů. Stejný objem práce tak zvládnou dřív.

Foto: Shutterstock.com

Mladí zaměstnanci sázejí na efektivitu, samotný počet odsezených hodin je pro ně druhořadý.

Manažerská kariéra přitom láká jen menšinu, konkrétně 9 procent generace Z a 5 procent mileniálů. Podle dat společnosti Deloitte pro ně víc než postup po žebříčku váží to, aby práce dávala smysl a dala se skloubit se životem mimo ni. Jak rozumně rozdělit den mezi práci, spánek a odpočinek, ostatně řeší i osvědčené pravidlo 8-8-8. Právě tenhle posun priorit vysvětluje, proč zkrácený týden padá u nastupující generace na tak úrodnou půdu.

Háček, o kterém se moc nemluví

Tady ale nadšení naráží na realitu. Ne každá profese si kratší týden může dovolit. Prodavačka u pokladny, dělník ve výrobě nebo číšník v restauraci těžko svou práci stlačí do čtyř dní. U fyzicky náročných povolání navíc hrozí, že volný pátek zaměstnanec spíš prospí, aby dohnal únavu z náročnějšího tempa.

Skeptičtí zůstávají i někteří manažeři, kteří koncept sami vyzkoušeli. Upozorňují, že za čtyři dny nikdo trvale nezvládne udělat tolik co za pět, aniž by klesla kvalita. Opatrný je i ekonom Lukáš Kovanda, podle kterého by kratší týden měly zavádět jednotlivé firmy podle vlastního uvážení. „Ale nelze zavádět takové opatření plošně a firmám jej dekretovat,“ uvedl pro iDNES hlavní ekonom Trinity Bank. Smysl dává kratší týden hlavně tam, kde se pracuje hlavou. U pásu nebo za volantem naráží na limity provozu.

V Británii u kratšího týdne zůstalo 92 % firem

Že nejde o naivní sen, naznačují rozsáhlé testy ze zahraničí. Zatím největší proběhl v Británii pod vedením vědců z Univerzity v Cambridgi a organizace 4 Day Week Global. Zapojilo se do něj 61 firem a téměř tři tisíce lidí, kteří půl roku odpracovali 32 hodin týdně bez sražené výplaty.

Výsledek většinu skeptiků zaskočil. Zapojení lidé hlásili méně stresu i vyhoření a produktivita přitom nijak neklesla. Právě proto po půl roce u zkráceného režimu zůstalo 56 z 61 firem, tedy 92 procent. Ke stejnému výsledku dřív došly i státní pokusy na Islandu s tisíci zaměstnanci veřejného sektoru.

Vyplatí se na čtyřdenní týden čekat?

Pro Česko je zatím reálnější, že kratší týden zůstane výsadou míst, kde se pracuje hlavou a stačí notebook s připojením. V tuzemském IT ho podle dostupných odhadů nabízí zhruba 5 % firem a plošné zavedení je v nedohlednu.

Napovídá tomu i to, jak málo pružný český trh práce zatím je. Možnost pružně si uspořádat práci má u nás jen 22 % zaměstnanců, mezi mladými dokonce pouhých 15 %. Pokud vás volný pátek láká, nejspíš si na něj ještě počkáte. Vyplatí se sledovat hlavně zaměstnavatele ze znalostní ekonomiky, kde se kratší týden objevuje jako první.

• Platí volno vždy, nebo s podmínkou? U některých zaměstnavatelů zůstává volný den jen do chvíle, kdy tým stíhá dohodnuté cíle.
• Můžou vás v pátek povolat? Jinde předem souhlasíte s tím, že vás firma v nutném případě vytáhne i na volný den.
• Nesáhne to na dovolenou? Někde se kratší týden vykupuje nižším počtem dní dovolené za rok.

Zdroje: Autorský text, https://www.businessinfo.cz/clanky/index-prosperity-cesko-je-v-kvalite-trhu-prace-az-na-18-miste-v-eu-mladi-chteji-podnikat/, https://www.cfotrends.cz/clanky/cesko-se-v-kvalite-trhu-prace-propadlo-na-18-misto-mladi-ale-chteji-rust-vzdelavat-se-a-podnikat/, https://www.cam.ac.uk/stories/fourdayweek, https://cc.cz/ctyrdenni-pracovni-tyden-se-zkracenou-pracovni-dobou-se-experimentuje-v-cesku-i-ve-svete-ne-vsude-ale-dava-smysl/, https://energozrouti.cz/clanek/za-ctyri-dny-prace-chteji-mladi-stejnou-vyplatu

Získejte zdarma naše články jako první

Sledujte nás v Google Zprávách

Preferujte nás ve vyhledávání