Každý leden se řeší jedna otázka: o kolik si důchodci polepší. Číslo se pokaždé stane politickým tématem, jenže skutečnost je pestřejší. Většinu růstu penzí řídí zákonný automat, ve kterém hraje hlavní roli inflace, a lednovou valorizaci navíc vždycky schvaluje kabinet z předchozího roku. Vysoké přidání proto samo o sobě štědrou vládu neznamená.
Valorizace se řídí zákonem o důchodovém pojištění. Penze rostou podle dvou věcí: o kolik zdražilo a jak rostly reálné mzdy. Když ceny vyletí prudce nahoru, přidá se navíc mimořádná valorizace uprostřed roku. Vláda může do výsledku promluvit dvěma způsoby: změní pravidla výpočtu, nebo přidá něco jednorázově nad zákonný nárok.
Než se pustíte do čísel, dvě věci se u valorizace vyplatí vědět:
Přidání má dvě části. Základní výměru dostane každý stejnou, procentní část roste podle výše penze. Kdo bere vyšší důchod, přidá si v korunách víc, takže průměr z médií se vás nemusí týkat.
Konečnou valorizaci na příští rok schvaluje vláda nařízením do konce září. Do té doby jsou všechna čísla jen odhady, které se ještě mohou změnit.
Klíč k celému přehledu: nejvyšší částky padly do let s nejprudším zdražováním. Inflace žene valorizaci nahoru sama od sebe, i bez zásahu vlády.
Sobotkova vláda: začátek u čtyřiceti korun
Roky 2016 až 2018 spadají pod kabinet Bohuslava Sobotky a jeho začátek byl skoupý. V roce 2016 si průměrná penze přišla sotva na 40 korun navíc, protože panovala velmi nízká inflace a automat neměl z čeho růst.
Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar
Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!
Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.
O rok později ceny stouply o 2,5 procenta a přidání vyskočilo na 309 korun. Sobotkův kabinet zároveň sáhl do pravidel výpočtu, aby mohl seniorům přilepšit i v hubených letech. Váha mzdového vývoje se ve vzorci zvedla z třetiny na polovinu a do výpočtu silněji promluvilo i to, jak drahý je život samotných seniorů.
Naplno se změna projevila v roce 2018, kdy přidání dosáhlo 475 korun. Kdyby stará pravidla zůstala, ministerstvo práce počítalo jen s asi 410 korunami. Rozdíl zhruba 65 korun šel čistě na účet reformy. Právě tenhle vzorec pak z velké části určoval růst penzí i za dalších vlád.
Andrej Babiš poprvé: přidávání nad rámec automatu
Za valorizace v letech 2019 až 2021 odpovídal první kabinet Andreje Babiše a patřil k těm, které sáhly nad zákonný automat. Už v roce 2018 prosadil změnu, díky které se od roku 2019 zvedla základní výměra důchodu z 9 na 10 procent průměrné mzdy.
Výsledek byl znát hned. V roce 2019 se penze zvedly o 918 korun, ačkoli samotný automat by přidal jen kolem 600 korun. Zbytek šel z rozhodnutí vlády. Lidé po pětaosmdesátce si každý měsíc připsali o tisíc korun navíc a nejstarší senioři nad sto let dokonce o dva tisíce.
Rok 2020 přinesl přidání 900 korun, z toho zhruba 151 korun nad zákonný výpočet, a k tomu jednorázové rouškovné pět tisíc korun v době pandemie. V roce 2021 se penze zvedly o 839 korun už čistě podle automatu. Koncem roku 2021 se ale ceny rozjely a právě tenhle skok stál za rekordními přidáními v následujících dvou letech.
Nejštědřejší roky mimo krizi: kromě rekordních let 2022 a 2023 nerostly penze nikdy rychleji než za první Babišovy vlády, v průměru kolem devíti set korun ročně.
Petr Fiala: rekordní částky, které nafoukla inflace
Nejvyšší čísla celé dekády padla za vlády Petra Fialy, hlavní práci za ně ale odvedl valorizační automat navázaný na ceny. V roce 2022 se penze kvůli extrémní inflaci valorizovaly během jediného roku hned třikrát:
leden: +805 korun, z toho 300 korun ještě pocházelo z rozhodnutí předchozí Babišovy vlády
červen: +1 017 korun mimořádně kvůli prudkému zdražování
září: +700 korun, znovu mimořádná valorizace
Dohromady si senioři přilepšili přes dva a půl tisíce korun a průměrná inflace tehdy dosáhla 15,1 procenta.
Podobně vysoký byl i rok 2023 s přidáním kolem 1 580 korun. Sama vláda přitom spíš brzdila. Červnová mimořádná valorizace mohla čistě výpočtem vyšplhat skoro na 1 800 korun, jenže kabinet ji kvůli tlaku na státní kasu novelou zastropoval. Vzorec navíc znovu přitáhl: do penzí se od té doby promítá jen třetina růstu mezd, předtím to byla polovina.
Jakmile růst cen zpomalil, spadlo i přidání. V roce 2024 se penze zvedly o 360 korun jen díky vyšší základní výměře a o rok později skončily na 358 korunách bez jakéhokoli mimořádného bonusu.
Andrej Babiš podruhé: hubený rok 2027
Lednová valorizace roku 2026 vyšla na 668 korun, spočítala a schválila ji ale ještě Fialova vláda v září 2025. Skládala se z 240 korun na základní výměře a 2,6 procenta na procentní části a průměrný starobní důchod díky ní podle ministerstva práce dosáhl 21 839 korun měsíčně. Kromě vyšší penze čekaly na seniory i další změny v důchodech od ledna 2026.
První skutečně vlastní rozhodnutí čeká Babišův kabinet až u valorizace na rok 2027 a zatím vypadá skoupě. Důchodcovská inflace klesla na pouhých 0,7 procenta, takže řádné přidání vychází zhruba na tři sta korun, zhruba půl na půl z inflace a z růstu mezd. Skromnější řádnou valorizaci senioři nezažili od roku 2016 a částečně za to může i přísnější Fialův vzorec.
„Tam určitě nějaký polštář pro mimořádnou valorizaci je a budeme o tom jednat.“
Aleš Juchelkaministr práce a sociálních věcí
Nařízením může vláda valorizaci zvednout až o 2,7 procenta místo automatických 1,4 procenta, takže ve hře je mimořádné navýšení zhruba na dvojnásobek nebo jednorázový příspěvek, o kterém mluvil i premiér Andrej Babiš. Rozhodnuto ale zdaleka není: proti vyšší valorizaci se staví ministryně financí Alena Schillerová i koaliční Motoristé kvůli napjatému rozpočtu. Od roku 2027 se navíc mění i způsob výplaty penzí, který jsme rozebrali v přehledu chystaných změn u důchodů.
Odebírat články 
Foto: Wikimedia Commons, Miroslav Frais, CC BY-SA 4.0
Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi.
Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.