„Šel jsem reklamovat máslo v akci. Prodavačka na mě koukala, jako bych spadl z višně,“ popisuje zákazník
Foto: Arecenze.czMartin si jednoho únorového dne zašel do supermarketu pro pár základních věcí. U regálu s máslem zastavil. Lákavá žlutá cedulka hlásila akční cenu. Vzal dvě kostky a hodil je do košíku. Doma ho čekal nepříjemný objev. Máslo, které mělo být výhodné, ho stálo víc, než by zaplatil za klasické balení bez slevy. Druhý den se vrátil do obchodu. Reakce prodavačky ho překvapila víc než samotná cena.
Odebírejte naše články: Přidejte si boxík arecenze.cz na domovskou stránku Seznam.cz
Martinův nákup
Martinovi je dvaačtyřicet, žije s manželkou a dvěma dětmi v paneláku na okraji Brna. Nakupuje většinou jednou týdně ve velkém a průběžně doplňuje, co dojde. Máslo patří k povinným položkám na seznamu. Mazají ho na chleba, peče se s ním, přidává se do kaše. Když ho má Martin koupit, většinou sáhne po tom, co je nejblíž a vypadá cenově rozumně.
Ten den procházel uličkou s mléčnými výrobky a všiml si výrazné akční cenovky. Kostka másla za výrazně nižší cenu, než na jakou byl zvyklý. „Říkal jsem si, to je paráda, vezmeme dvě a máme pokoj,“ vzpomíná. Na nic dalšího se nedíval. Hodil máslo do košíku a pokračoval k pokladně.
Teprve večer, když manželka rozbalovala nákup a skládala věci do lednice, si všimla, že něco nesedí. Kostka byla menší. Ne dramaticky, ale přece jen znatelně. Na obalu stálo 200 gramů. Martin měl přitom v hlavě zafixováno, že máslo prostě váží čtvrt kila. Tak to přece bylo odjakživa.
„Vzal jsem mobil, otevřel kalkulačku a přepočítal to na sto gramů. A vyšlo mi, že jsem za to akční máslo zaplatil víc než za normální velké balení bez akce,“ říká a krčí rameny. „Cítil jsem se hloupě. Ale hlavně naštvaně.“
Kde se vzal zmatek
Martinův případ není ojedinělý a nemůže za něj vlastní nepozornost. V českých obchodech se dnes vedle klasické čtvrtkilové kostky běžně objevují balení o 200 gramech, 180 gramech, a dokonce i dovozové máslo o hmotnosti pouhých 170 gramů. Žádný právní předpis totiž nestanovuje, kolik má kostka másla vážit. Výrobce si gramáž zvolí podle svého uvážení.
Problém nastává ve chvíli, kdy zákazník automaticky srovnává cenu za balení, místo aby se díval na přepočet. Kostka za třicet pět korun vypadá levněji než kostka za čtyřicet pět. Jenže ta levnější váží o padesát gramů méně. Po přepočtu na sto gramů náhle vychází dráž. A to je přesně to, co se Martinovi stalo.
K tomu přispívá i design obalů. Menší kostka bývá zabalená do papíru nebo fólie, která vypadá prakticky stejně jako u klasického čtvrtkilového balení. Výrazné logo, široký rámeček, tradiční barvy. Rozdíl je často patrný až při přímém srovnání dvou kostek vedle sebe, nebo když si člověk přečte drobný údaj o hmotnosti někde v rohu obalu. Při rychlém nákupu, kdy člověk prochází regálem a hází věci do košíku, je téměř nemožné si rozdílu všimnout.
Odebírejte naše články: Přidejte si boxík arecenze.cz na domovskou stránku Seznam.cz
„Manželka mi pak ukázala, že ta kostka je opravdu kratší. Ale v tom obalu to absolutně nepoznáte,“ potvrzuje Martin.
Návrat do obchodu
Martinovi to nedalo. Druhý den se stavil v tom samém supermarketu. Ne kvůli reklamaci, spíš ze zvědavosti a z principu. Chtěl vědět, jestli o tom v obchodě vůbec vědí. Zastavil prodavačku, která doplňovala regál s mléčnými výrobky, a zeptal se jí, jestli ví, že to akční máslo vychází po přepočtu dráž než klasické vedle.
„Koukala na mě, jako bych spadl z višně,“ směje se Martin. „Řekla mi, že ona ceny nedělá, že to řeší centrála, a ať se podívám na cenovku, že tam je přece všechno napsaný.“
Martin jí ukázal obě cenovky vedle sebe. Akční máslo za nižší cenu, ale s měrnou cenou za kilo vyšší než to neakční. Prodavačka se na to podívala, pokrčila rameny a řekla, že s tím nic neudělá.
„Nebyl jsem naštvaný na ni. Ona za to nemůže. Ale říkal jsem si, kolik lidí tady denně projde, vezme to žluté akční máslo a vůbec netuší, že platí víc,“ popisuje Martin.
Ještě než odešel, všiml si jedné starší paní, která právě sáhla po tom samém akčním másle. Neodolal a potichu jí řekl, ať se podívá na cenu za kilo. Paní se podívala, porovnala obě cenovky a tiše položila menší kostku zpátky do regálu.
Akce, která není akce
Martin postupem času začal sledovat letáky pozorněji. Jednak proto, že ho celá věc naštvala, a jednak proto, že chtěl vědět, jestli se mu to jen zdá. A všiml si dalšího vzorce, který ho překvapil ještě víc.
Řetězce čas od času nabízejí menší balení másla s výraznou procentuální slevou. Cedulka v regálu hlásí třeba minus třicet procent, velkými červenými čísly. Na první pohled skvělá nabídka. Jenže výsledná cena za sto gramů nemusí být vůbec nižší než u normálního másla v klasické gramáži, které stojí vedle bez jakékoliv akce. Sleva se vztahuje k původní ceně menšího balení, ne k ceně másla jako takového.
„Teď si vždycky přečtu to malé číslo dole na cenovce. Tu cenu za kilo. A občas zjistím, že ta obrovská sleva je vlastně dražší než normální cena vedle,“ popisuje Martin. „Je to absurdní. Člověk si myslí, že šetří, a přitom platí víc.“
Právě měrná cena, tedy přepočet na kilogram nebo sto gramů, je tím údajem, který obchody musí ze zákona uvádět na každé cenovce u potravin. Je to vlastně jediný spolehlivý nástroj, jak srovnávat různě velká balení. Jenže málokdo tenhle údaj aktivně hledá. Obchody ho tisknou drobnějším písmem než hlavní cenu, často šedou barvou, a umisťují ho na okraj cenovky. Lidský zrak se přirozeně upne na velkou, výraznou cifru. A přesně s tím se počítá.
Martin si zkusil projít jeden konkrétní leták a porovnat akční másla podle měrné ceny. Z pěti nabídek, které vypadaly výhodně, byly po přepočtu skutečně levné jen dvě. Zbylé tři vycházely dráž než běžná cena klasické čtvrtkilovky.
Komentář redakce: proč na to tolik lidí naletí
Na základě konzultací s odborníky na ochranu spotřebitelů a analýzy dostupných zdrojů přinášíme shrnutí problému.
Martinův zážitek není ojedinělý. Jde o fenomén, kterému se v odborných kruzích říká shrinkflace. Výrobci zmenšují balení, ale cenu ponechávají na podobné úrovni nebo ji snižují jen nepatrně. Výsledkem je skryté zdražení, které většina zákazníků nezaregistruje, protože se dívá na absolutní cenu za kus, ne na přepočet.
Český trh je k tomuto trendu obzvlášť náchylný. Zákazníci si za desítky let zvykli na čtvrtkilovou kostku jako na standard a automaticky předpokládají, že každé máslo v regálu váží stejně. Jenže dnes se běžně prodávají tři, čtyři různé gramáže vedle sebe. A obaly bývají navržené tak, aby vizuální rozdíl nebyl na první pohled patrný. Někdy je nový obal dokonce atraktivnější než starý, takže zákazník má pocit, že kupuje něco lepšího.
Důležité je přitom říct, že obchody v tomto případě formálně neporušují žádný zákon. Hmotnost je na obalu uvedená, měrná cena na cenovce taky. Spotřebitel má všechny informace k dispozici. Ale jsou podané způsobem, který většina lidí při běžném nákupu ve spěchu přehlédne. A právě na tuto kombinaci zákonné korektnosti a praktické nepřehlednosti se spoléhá.
Paradoxní je, že máslo je dnes výrazně levnější než před rokem a půl. Díky vysokému přebytku mléka na trhu klesla jeho cena na úroveň, kterou si řada zákazníků pamatuje jen z dob před inflační vlnou. V akcích se čtvrtkilová kostka dá pořídit i výrazně pod čtyřicet korun. Přesto i v tomhle období lze na nepozornosti tratit, protože vedle levného klasického másla stojí v regálu menší balení, které vypadá ještě levněji, ale ve skutečnosti levnější není. Navíc ne každé levné máslo chutná stejně dobře, jak ukázal náš velký test deseti másel ze supermarketu, kde některé drahé značky překvapivě propadly.
Foto: arecenze.czRedakční test deseti másel ukázal, že vyšší cena rozhodně nezaručuje lepší chuť.
Praktické rady pro čtenáře
Co dělat, když nechcete u másla prodělat:
- Dívejte se na měrnou cenu – je to ten menší údaj na cenovce, obvykle vpravo dole nebo v dolním řádku. Udává cenu za kilogram nebo za sto gramů. Jedině podle něj spolehlivě poznáte, jestli je akce opravdu výhodná, nebo jen vypadá výhodně.
- Zkontrolujte gramáž na obalu – nečekejte automaticky 250 gramů. Otočte kostku a podívejte se na údaj o hmotnosti. Rozdíl mezi 250 a 200 gramy poznáte i v ruce, když kostku zvednete.
- Nespoléhejte na procentuální slevu – cedulka „minus 30 %“ nic neříká o tom, jestli je výsledná cena opravdu nízká. Porovnávejte vždy absolutní čísla za stejnou hmotnost. Velká červená procenta upoutají pozornost, ale nenahradí srovnání.
- Využívejte srovnávače a aplikace – existují mobilní aplikace, které porovnávají akční ceny potravin napříč řetězci a přepočítávají je na měrnou jednotku za vás. Stačí zadat „máslo“ a hned vidíte, kde se opravdu vyplatí nakoupit. Pravidelný přehled nejlevnějších másel najdete i v našem článku Kde je nejlevnější máslo.
Jak to Martina změnilo
Martin říká, že ho celá zkušenost naučila jednu věc: u základních potravin se nedá spoléhat na autopilota. „Dřív jsem sáhl po tom, co vypadalo nejlevněji. Teď se na dvě vteřiny zastavím a podívám se na tu cenu za kilo. Zabere to chvilku, ale ušetří nervy,“ říká.
Manželka si z něj sice pár dní utahovala, ale nakonec přiznala, že by si toho taky nevšimla. Od té doby kontroluje cenovky i ona. A jejich dvanáctiletý syn, který s nimi občas chodí nakupovat, z toho má zábavu. Porovnává másla jako sportovní výsledky.
A právě v tom je jádro věci. Zmatky kolem gramáže a slev fungují proto, že nakupujeme ve spěchu a podle zvyku. Stačí ale jedna krátká zastávka u cenovky, jeden pohled na ten drobný údaj dole, a celý trik přestane fungovat.
Zdroje: rozhovor se čtenářem, vlastní zpracování redakce, https://www.vitalia.cz/clanky/cena-masla-velikost-baleni/, https://www.marianne.cz/venkov-styl/dobry-napad/levnejsi-maslo-triky-obchodniku, https://www.toprecepty.cz/clanky/9510-trik-obchodniku-levnejsi-maslo-se-vam-ve-skutecnosti-muze-o-dost-prodrazit-vime-na-co-si-dat-velky-pozor/, https://www.vitalia.cz/clanky/cena-masla-zvyseni/, https://www.dtest.cz/clanek-9789/shrinkflace-kdyz-vyrobek-klame-telem, https://www.denik.cz/ekonomika/obchod-levne-maslo-cena-proc-mleko.html
Použité zdroje
Rubriky

Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi.
Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.