„Tohle dýško je spíš výsměch,“ servírka popsala, kolik Češi nechávají. Spor kolem 80 Kč rozhádal Čechy na sítích
Foto: Shutterstock.comZákaznice zaplatila v restauraci přes 1 900 Kč a jako spropitné nechala 80 Kč. Obsluha jí obratem vmetla do tváře, že taková částka je spíš výsměch. Zjistili jsme, kolik Češi v restauracích reálně nechávají a proč i zdánlivě slušná částka může číšníka urazit.
Odebírejte naše články: Přidejte si boxík arecenze.cz na domovskou stránku Seznam.cz
Servírku urazilo 80 Kč. Případ otevřel starý český spor
Na případ upozornil web EnergoZrouti. Ten popsal spor kolem dýška ve výši 80 Kč při účtu téměř 2 000 Kč a zasadil ho do širší debaty o tom, kolik Češi v restauracích běžně nechávají.
Celý příběh původně vyšel jako osobní vyprávění na blogovací platformě Médium.cz. Ačkoliv nelze situaci nezávisle ověřit, okamžitě rozjela divokou debatu v internetových diskusích.
Kolik Češi obvykle nechávají? Spíš desetikoruny než procenta
Většina Čechů spropitné vnímá spíše jako rychlé zaokrouhlení finální částky než jako pevné procento z útraty. Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Storyous nechává zhruba 70 % lidí obsluze jen pár desetikorun.
Nejčastěji se dýško v tuzemských podnicích pohybuje v rozmezí od 20 do 40 Kč. Třetina hostů pak zaokrouhluje účet pouze na koruny a pověstných deset procent z celkové útraty nechává jen každý pátý zákazník.
Igor Třeslín, šéf společnosti Storyous, v článku pro iROZHLAS.cz doporučil držet se u spropitného jednoduchého pravidla:
„Obecné doporučení je deset procent z útraty – tím nikdy nic nezkazíte.“
Kde je tedy problém?
Částka 80 Kč ponechaná z účtu za 2 000 Kč představuje přibližně 4 % z celkové útraty. Pro běžného zákazníka je to ekvivalent ceny jednoho piva, což často bere jako solidní přilepšení k tržbě. Pro personál restaurace ale takové dýško padá hluboko pod nepsaný gastronomický standard, který se celosvětově pohybuje mezi 5 a 10 %.
Podobně Češi přistupují i k dýškům u rozvážkových služeb. Spíš než přesné procento z objednávky často volí menší pevnou částku.
Adam Růžička, CEO společnosti Objednáme, k tomu v tiskové zprávě vydané přes Crest Communications uvedl: „Při platbách objednávek přes rozvoz je průměrná výše spropitného 23 korun.“
Odebírejte naše články: Přidejte si boxík arecenze.cz na domovskou stránku Seznam.cz
Spropitné v Česku momentálně nemá samostatnou a jasnou právní úpravu, a to přesto, že ročně podle odhadů Ministerstva financí dosahuje výše kolem 17 miliard korun. Pro číšníky a servírky jsou tyto peníze zásadní. Dýška často tvoří 20 až 50 % jejich reálného měsíčního příjmu.
| Země | Typická zvyklost u spropitného |
| Česko | Zaokrouhlení částky nahoru, průměrně hosté nechávají 20 až 40 Kč. |
| USA | Standardem je 18 až 20 % z účtu, jde o silnou společenskou normu. |
| Německo | Běžně se nechává 5 až 10 %. |
| Švýcarsko | Servisní poplatek je zahrnut v ceně, extra dýško se většinou od hostů neočekává. |
| Japonsko | Spropitné se běžně nedává. |
Rozhoduje i způsob platby
Způsob platby má na ochotu lidí odměňovat obsluhu zásadní vliv. Při platbě v hotovosti se spropitné v Česku nejčastěji drží u spodní hranice kolem 3 až 5 % útraty. Naopak moderní platební terminály s přednastavenými volbami 5 %, 10 % nebo 15 % nutí hosty přemýšlet v procentech. Pro obsluhu jsou tak platby kartou výhodnější než klasická hotovost.
Zeptali jsme se Čechů, kolik nechávají v restauracích
V naší redakci jsme se zeptali několika respondentů, jak se při placení v restauracích chovají a zda se už někdy kvůli dýšku dostali do konfliktu s obsluhou.
Jan M. (28): „Já se snažím u větších účtů držet stovky nebo dvou stovek, pokud všechno klape. Nedávno jsem ale na internetu narazil na debatu, kde servírka s kolegy drbala zákazníka, který při útratě za tři tisíce korun nechal dýško ‚jen‘ dvě stě korun. To už mi přijde jako drzost obsluhy, vždyť to je skoro deset procent.“
Martin K. (34): „Většinou nechávám tak dvacet nebo třicet korun, prostě útratu jenom zaokrouhlím nahoru.“
Alena Z. (42): „Standardně dávám třicet až padesát korun, když jsem s jídlem a servisem spokojená. Spropitné je ale můj dobrovolný dar. Co je komu do toho, kolik peněz navíc v podniku nechám? Vadí mi ten novodobý tlak, že deset procent je povinnost, i když byla polévka studená.“
Jiří H. (61): „Z důchodu si vyskakovat nemůžu, takže v hospodě zaokrouhluji maximálně v jednotkách korun nebo nenechám vůbec nic. Nebylo by jednodušší spropitné prostě úplně zrušit? V žádném jiném oboru lidem nepřiplácíte peníze navíc jen za to, že dělají svou práci a donesou vám věc, kterou jste si objednali.“
Zdroje:
Autorský text
Rozhovor s respondenty redakce
https://energozrouti.cz/clanek/servirka-popsala-kolik-ji-cesi-nechavaji-na-dyskach
https://medium.seznam.cz/clanek/bara-diva-servirka-mi-vynadala-za-male-dysko-pry-je-to-samozrejmost-141541
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/spropitne-diskrece-dysko-cesi-cesko-restaurace-hospoda_1902282319_haf
https://mangazine.cz/cesi-jsou-pri-placeni-spropitneho-zaokrouhlovaci-prumerne-dysko-je-23-korun/
https://www.crestcom.cz/en/tiskova-zprava/?id=5133
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-jak-vysoke-dysko-spravne-nastavena-castka-pomaha-restauracim-vydelat-278943
https://www.podnikatel.cz/clanky/spropitne-v-restauracich-se-nebude-muset-danit-ani-evidovat-v-eet/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-nebylo-by-nejjednodussi-spropitne-proste-zrusit-ptaji-se-ctenari-299383
Použité zdroje

Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi.
Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.