Adéla K. (25): „Na dovolené v Itálii jsem se stala obětí zlodějů tam, kde jsem to vůbec nečekala. Kradlo dítě s matkou.“

Kamarádky Adéla K. s kamarádkou už za sebou mají letošní letní dovolenou. Jako svou destinaci si vybraly Neapol a okolí, chtěly zkrátka destinaci, kde není úplně draho, kde si užijí dobré jídlo a kde na ně dýchne kus historie. Blízcí je od této cesty odrazovali s tím, že Neapol není pro dvě mladé ženy bezpečná. Paradoxně se ale v Neapoli cítily nejbezpečněji.

Adélo, jak teď s odstupem času vnímáte svou dovolenou v Itálii? Kdo navrhnul tuto konkrétní destinaci?

Letos v červnu jsem státnicovala a pak jsem co nejdřív chtěla odjet někam pryč. S nápadem jet do Neapole přišla kámoška Maruška. Já chtěla jet zkrátka někam do tepla, kde se dá dobře najíst, napít, něco vidět a kde to nebude moc drahé. Ona pak našla za pár stovek letenky z Vídně do Neapole, zarezervovaly jsme si ubytování a vyrazily jsme. S odstupem času to vnímám asi pozitivně, nebýt toho jednoho incidentu, byla ta dovolená moc fajn. Určitě bych se tam někdy vrátila, byla bych ale obezřetnější.

Foto: Respondentka Adéla K., se svolením

Uličky v Neapoli. (Foto respondentky Adély K.)

Foto: Respondentka Adéla K., se svolením

Neapolské hlavní vlakové nádraží. (Foto respondentky Adély K.)

Neapol má pověst nevyzpytatelného města, kde je sice dobrá pizza, ale také vyšší kriminalita. Neměly jste strach?

Je pravda, že náš od toho naši blízcí odrazovali. Rodiče mi vtloukali do hlavy, že jenom dvě praštěné holky se můžou rozhodnout jet zrovna tam. Že je tam prý všude špína, zlodějíčci na skútrech a všechno možné. My jsme ale měly za to, že to jsou jenom předsudky a jak se ukázalo, pravda byla na naší straně.  První dva dny jsme si střežily všechny věci na 200 procent. Druhý večer jsme se ale po cestě z restaurace ve čtvrti Quartieri Spagnoli, která je v noci považována za celkem nebezpečnou, ztratily. Když se k nám začal přibližovat jeden muž, začaly jsme se bát, avšak zbytečně. Pán zjistil, že jsme se ztratily, zavolal svojí dceři, která uměla anglicky a ta nás doprovodila na nejbližší zastávku, kde s námi počkala i na náš autobus. Byli strašně milí, stejně tak jako všichni, se kterými jsme se v Neapoli pustily do řeči. Musím říct, že v Neapoli jsem se cítila dost komfortně.

• Nepřehlédněte naši novou recenzi: 2 týdny jsem testoval Apple Watch Ultra 3: Do extrémních podmínek dobré, korunka se moc nepovedla

Foto: Respondentka Adéla K., se svolením

Neapol nemá mezi turisty nejlepší pověst, opak však může být pravdou. (Foto respondentky Adély K.)

S Neapolí tedy máte pozitivní zkušenost, tak kde se přihodila ta nepříjemná situace?

Byl to pátý den naší dovolené, z Neapole jsme vyrazily vlakem do Pompejí. Máme obě rády historii, moc jsme se tam těšily. Než se ale dostanete do archeologického areálu, procházíte uličkami s občerstvením a suvenýry. Maruška šla koupit vodu, venku bylo 28 stupňů, já jsem se zatím koukala ve vedlejším krámku po magnetkách. V tom mě oslovila lámanou angličtinou žena s dítětem, že hledá vchod do areálu, jestli jí můžu pomoct. Zatímco jsem jí na online mapě ukazovala, až kam musí dojít ke vstupním turniketům, dítě se pořád tak nějak motalo okolo, nevěnovala jsem mu pozornost. Ten den jsem měla jen tašku přes rameno, kterou jsem během té konverzace instinktivně posunula víc dozadu, aby paní lépe viděla na ten telefon.

Chápu dobře, že Vás okradlo to dítě, zatímco jeho matka předstírala, že potřebuje pomoct?

Ano, přesně tak. Já si toho vůbec nevšimla, uslyšela jsem až Marušku, jak vykřikla a běžela mým směrem. Mezitím ale žena popadla toho malého kluka, který měl v ruce moji peněženku a rychle utekli pryč. Přišla jsem tak o doklady a asi 130 eur v hotovosti. Naštěstí jsem to ráno nechala svůj pas na hotelu v Neapoli.

Foto: Respondentka Adéla K., se svolením

Kapsářství není v Itálii žádnou novinkou.

Foto: Respondentka Adéla K., se svolením

Za oběť padnou většinou turisté.

Na té ulici museli být přece i ostatní lidé, to je nikdo nezastavil?

Všechno se seběhlo tak rychle, myslím, že to většina lidí ani nezaregistrovala. Žena i dítě vypadali nevinně, neřekli byste do nich, že to mohou být kapsáři. Oba pak rychle zmizeli v uličkách. Stánkaři překvapení nebyli, nebylo to poprvé, co se to stalo. Šly jsme to nahlásit na policii, tam s námi sepsali protokol, ale nic zvláštního se nestalo. Celý zbytek dne jsme pak byly obě naštvané, rozhozené, tu prohlídku antického města jsme si vůbec neužily.

Vyrazíte takto ještě někdy s kamarádkou znova, nebo Vám to stačilo?

Jasně, že ano. Jely jsme tam nastavené tak, že něco takového se může stát a že si musíme dávat pozor. Jak jsme pak ale v Neapoli zjistily, že to tam není vůbec tak hrozné, jak se povídá, z návštěvy malého města jako jsou Pompeje jsme už strach vůbec neměly. A přesně proto jsem si přestala dávat pozor na věci. Určitě příště zase někam pojedem, musím být akorát obezřetnější. Ostatně, takové věci se nedějí jen v zahraničí, jsem si jistá, že se občas stane něco podobného i turistům u nás.

Adélo, co byste doporučila ostatním, kteří se chystají někam na dovolenou, aby se nedostali do stejné situace?

Jak už jsem zmínila, je třeba nezapomínat na obezřetnost. Ať už jedete kamkoliv, hlídejte si své věci. Jak mě naučila tato dovolená, neexistuje nic jako místo, kde se nic nemůže stát. Malé město s komorní atmosférou nezaručuje, že se v něm nepohybuje někdo, kdo se živí okrádáním turistů. Z praktických tipů, noste tašky s věcma tak, ať je vidíte, úplně ideální jsou třeba ledvinky.

Zdroje: Marie Havlíčková – autorský text

• Článek vznikl na základě rozhovoru s respondentkou Adélou K.