Balkonová fotovoltaika nedává smysl, chybí legislativa, návratnost je v nedohlednu a blackout nevyřeší (komentář)
Foto: Shutterstock.comZískejte zdarma naše články jako první
O balkonové fotovoltaice se mluví jako o jednoduché cestě k levné elektřině a snížení závislosti na běžné síti. Ve skutečnosti není pravdivé ani jedno z těchto lákadel – návratnost je často delší než u velké fotovoltaiky a o nezávislosti se rovněž hovořit nedá. Většina aktuálních sestav totiž provoz v ostrovním režimu neumožňuje.
Nejdřív byrokracie
O ekonomické výhodnosti, kterou zpravidla určujeme podle návratnosti, rozhoduje hlavně to, kolik vlastní energie dokáže domácnost využít. V českých legislativních podmínkách je ale první překážkou byrokracie, kterou je třeba před připojením splnit.
U tuzemských distributorů se liší hlavně typ žádosti a s tím související požadavky na připojení. ČEZ Distribuce sice přijímá žádost online, vyžaduje ale revizní zprávu s naměřenou impedancí tak jako u běžných střešních fotovoltaik. EG.D má pro balkonové zdroje do 800 W bez dodávky do sítě samostatnou kategorii, která umožňuje zjednodušené zprovoznění, byť stále v bezpřetokovém režimu. Revizi ani měření impedance nevyžaduje ani PREdistribuce, přetoky ale rovněž neumožňuje. K nabízeným sadám ze supermarketů a hobbymarketů je proto potřeba přikoupit ještě zařízení, které zabrání přetokům do distribuční sítě.
Odebírejte naše články: Přidejte si boxík arecenze.cz na domovskou stránku Seznam.cz
V Německu stačí online žádost, která je schválena takřka ihned. Následně stačí měnič zapojit do zásuvky. U nás je třeba řešit přetoky a u ČEZ také revizi či měření impedance.
Přetoky ukazují legislativní rozdíly ve srovnání se sousedními zeměmi. Například Německo má pro zásuvkové zdroje do 2 000 W výkonu panelů a 800 VA měniče zvláštní režim: stačí registrace v centrálním registru a přebytečná elektřina může odejít do sítě, byť bez nároku na platbu. V Rakousku mají pravidla nastavena prakticky stejně – sestava do 800 W se oznamuje předem s tím, že přetoky jsou možné, ale distributor je neproplácí.
Nekonečná návratnost
Výpočet návratnosti je u balkonové fotovoltaiky ještě složitější než u běžné střešní. Velkou neznámou je množství využité energie a také samotná výroba. Tu ovlivňuje orientace panelů, a především jejich sklon. Pokud totiž mají být instalovány na balkonové zábradlí, tedy vertikálně, pak bude výroba výrazně snížena. V létě je slunce vysoko a panely by naopak měly být výrazně skloněny.
V následující tabulce najdete dva scénáře pro dvě různé sady. První z nich je nejlevnější balkonová fotovoltaika z Lidlu, druhá potom běžná sada dostupná v českých e-shopech. U Lidlu jsme k ceně přidali 7 tisíc na řešení přetoků, druhá sada jej již nabízí a přičetli jsme tak pouze 3 tisíce na instalaci.
První varianta je pesimistická, kdy domácnost využije jen 35 % vyrobené energie. U druhé potom počítáme s polovinou využité energie. Oproti běžným fotovoltaikám s akumulátorovým úložištěm je velmi složité se dostat nad 50 % využité energie bez automatizace a výrazného přizpůsobení chodu domácnosti.
Odebírejte naše články: Přidejte si boxík arecenze.cz na domovskou stránku Seznam.cz
| Sestava | Celková cena | Výroba za rok | Vlastní využití | Roční úspora | Návratnost |
| Lidl TRONIC, 360 Wp | 15 279 Kč | 350 kWh | 35 % | 613 Kč | přibližně 25 let |
| TIPA se smart meterem, 750 Wp | 15 990 Kč | 550 kWh | 50 % | 1 375 Kč | přibližně 11,6 roku |
*Cena zahrnuje u Lidlu 8 279 Kč za sadu a 7 000 Kč na řešení přetoků; u TIPA 12 990 Kč za sadu a 3 000 Kč na instalaci. Výpočet počítá s úsporou 5 Kč/kWh, bez údržby.
Jak z tabulky vyplývá, na první pohled levné řešení z Lidlu se jednoduše nezaplatí. Nízký výkon znamená malé množství vyrobené energie. Pokud počítáme s pesimistickou variantou využité energie, bude se návratnost počítat v desítkách let. V případě nejoptimističtější varianty s využitím 70 % a 5 Kč za ušetřenou kWh energie stále bude vycházet návratnost někam k 10 letům. Což je mimochodem záruka na obě hlavní komponenty. V běžném provozu se tak toto řešení po dobu životnosti spíše nezaplatí.
U druhého řešení s výkonem 750 Wp a lepším využitím 50 % energie se návratnost pohybuje kolem doby 12 let. I zde se tedy dostaneme na hranu životnosti. Pokud by se přece jen povedlo využít 70 % energie (což je bez baterie velmi složité), pak by se návratnost pohybovala někde kolem 8 let. Opět ale zopakuji, že počítáme s úsporou 5 Kč/kWh, což je rovněž optimistická varianta.
S blackoutem nepomůže
Častým argumentem pro pořízení balkonové fotovoltaiky bývá alespoň omezená soběstačnost při blackoutu. Ani to ale neplatí. Běžný síťový mikroměnič v těchto sadách potřebuje distribuční síť, s jejíž frekvencí a napětím se synchronizuje. Pokud se objeví výpadek v síti, měnič se automaticky musí do 2 sekund odpojit. Mimo jiné proto, aby síť byla bezpečná pro případné montážní techniky.
Opravdový ostrovní režim by vyžadoval měnič, který jej umožňuje, a zároveň záložní baterii. Taková sada se při výpadku odpojuje od distribuční sítě a přepíná se do ostrovního režimu. Pořizovací náklady se ale u takového řešení budou pohybovat výrazně výš. Užitečnější coby záložní zdroj budou bateriové stanice, volitelně doplněné o skládací solární panely. V úsporném režimu mohou v případě nouze napájet nejdůležitější spotřebiče po dobu několika dnů.
Zdroje: Autorská tvorba redaktora Arecenze, https://solarnimagazin.cz/snemovna-neprijala-pozmenovaci-navrh-o-balkonove-fotovoltaice-marian-jurecka-se-ji-snazi-vratit-do-hry/, https://www.cezdistribuce.cz/pro-vyrobce/pripojeni-vyrobny-na-napetove-hladine-nn-pro-vlastni-spotrebu-do-50kw-bez-licence/mikrozdroj-zjednodusene-pripojeny-do-10kw-bez-pretoku-do-site
Získejte zdarma naše články jako první
Použité zdroje
Rubriky
Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi.
Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.