Kontrola bojleru před zimou zabere 3 minuty: Vápenec dokáže prodražit elektřinu i o tisíce korun ročně

Získejte zdarma naše články jako první

Sledujte nás v Google Zprávách

Preferujte nás ve vyhledávání

Málokterá domácnost řeší bojler dřív, než ji k tomu donutí studená sprcha. Právě s příchodem topné sezony, kdy doma protočíte víc horké vody, se pár minut u něj vyplatí. Krátká prohlídka odhalí drobnosti, které se jinak časem promění v účet za elektřinu navíc nebo v opravu za několik tisíc.

Vápenec v bojleru vám tiše zvedá účet za elektřinu

Uvnitř každého zásobníku pracuje topné těleso podobně jako v rychlovarné konvici. A stejně jako konvice se postupně obaluje vodním kamenem. Ten se chová jako izolace, takže přístroj spotřebuje na stejné množství teplé vody víc proudu a ohřev trvá déle.

Není to zanedbatelný rozdíl. Podle výrobců ohřívačů stačí vrstva vodního kamene silná tři milimetry, aby účinnost topného tělesa klesla zhruba o pětinu, a se silnějším nánosem ztráta dál roste. V praxi to znamená, že za stejně teplou vodu platíte rok co rok víc, aniž byste tušili proč.

Tempo, jakým kámen přibývá, máte do velké míry ve vlastních rukou přes teplotu ohřevu. Čím výš termostat vytočíte, tím rychleji se usazeniny tvoří, takže rozumný kompromis mezi úsporou a hygienou bývá kolem 55 až 60 °C. Zbytek dopíše samotná voda z potrubí, tedy její tvrdost a minerály rozpuštěné v ní. A protože skoro celé Česko má z kohoutku vodu tvrdou, řeší tohle prakticky každá domácnost.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Odebírat

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Klikněte a odebírejte naše články z boxíku na domovské stránce Seznam.cz

Co u bojleru zvládnete sami za tři minuty

Na úvod si vystačíte s pouhým okem. Projděte pohledem ventily, spoje a místa, kudy vede přívod vody, tam úniky nejčastěji vznikají. Potom si posviťte pod nádrž a na podlahu kolem ní, jestli tam nejsou stopy po vlhku. Rezavé fleky nebo zaschlé bílé mapy na plášti jsou signál, že spoj nebo nádrž začínají zlobit.

Foto: Magnific

Přípojky, hadice a ventily pod bojlerem prozradí únik vody i korozi dřív než samotná porucha.

Hodně napoví i to, jak se ohřívač chová oproti dřívějšku. Dvě závady se dají odhadnout skoro na první dobrou. Když vody nateče výrazně míň, než jste zvyklí, obvykle za tím bývá vápenec usazený v nádrži. Vlažná voda z kohoutku ve chvíli, kdy termostat hlásí topení, obvykle ukazuje na vadné topné těleso. Za pozornost stojí i to, když se přístroj spíná mnohem častěji bez zjevného důvodu. Do stejné kategorie patří i sluch: nějaký provozní zvuk k ohřevu patří, ale nové praskání nebo hučení, které jste dřív neslýchali, obvykle znamená nános vápence na topném tělese.

Kapající pojistný ventil není závada

Jeden objev při kontrole zbytečně vyděsí spoustu lidí: z pojistného ventilu odkapává voda. Během ohřevu je to ale úplně v pořádku. Zahřátá voda potřebuje víc místa, v uzavřené nádrži proto roste tlak a ventil ten přebytek upustí ven. Přesně k tomu ventil slouží a v celé sestavě ohřevu vody plní roli poslední pojistky proti přetlaku.

Zbystřit by měl člověk spíš v opačném případě. Horší je, když z ventilu nevyteče ani kapka, přestože voda naplno hřeje. Většinou ho ucpal vápenec a nádrž pak jede bez jištění. V krajním případě pak hrozí i její roztržení. Když ventil kape pořád, i ve chvílích, kdy se voda nehřeje, bývá za tím zrnko nečistoty na dosedací ploše nebo přetlak v domovním rozvodu.

Odkapávání ventilu můžete omezit dvěma věcmi, než sáhnete po novém kusu:

• Redukční ventil hned za vodoměrem: má smysl tam, kde tlak v rozvodu leze nad 0,5 MPa. Uklidní ho a uleví zároveň pračce i myčce.
• Expanzní nádoba zapojená před ventil vezme na sebe roztažený objem vody, takže neodkapává do odpadu. Někde v zahraničí ji předpisy dokonce nařizují.

Sama údržba zabere pár vteřin. Zhruba každé tři měsíce cvakněte ovládací páčkou (nebo kolečkem) nahoře na ventilu. Voda tak proběhne dosedací plochou a spláchne z ní nánosy, které by se tam jinak usadily. U kusů, o které se roky nikdo nestaral, hrozí, že po nadzvednutí už zpátky netěsní. Spravit takový ventil nejde, zbývá pořídit nový.

Kdy volat servis a kolik za opravu dáte

Vizuální prohlídku a otočení ventilem zvládne každý. Jakmile ale dojde na samotné odvápnění, rozebrání nádrže nebo výměnu součástek, je lepší zavolat odborníka. Ohřívač visí zároveň na elektrice a na vodě pod tlakem, takže amatérský pokus o opravu se snadno prodraží. Součástí servisu bývá i kontrola obětované anody, která chrání nádrž před korozí. Prohlédnout by se měla zhruba jednou za dva roky a vyměnit teprve tehdy, když je opotřebená nebo zanesená vápnem.

Co a jak často u bojleru řešit, shrnuje jednoduchý přehled:

Ceny se liší servis od servisu, ale hrubou představu si udělat lze. Základní odvápnění vyjde řádově kolem 800 korun, za výměnu topného tělesa počítejte s částkou v řádu tisíců. Ve srovnání s novým bojlerem nebo s roky přeplácenou elektřinou jde o zlomek. Právě proto se krátká kontrola před zimou vyplatí. Pár minut u ohřívače může ušetřit tisíce, které by jinak spolkla oprava nebo zbytečně vysoký účet. A když se ukáže, že se starý ohřívač spravovat už nevyplatí, s výběrem nového podle objemu i spotřeby pomůže náš žebříček ohřívačů vody.

Zdroje: Autorský text, https://www.stiebel-eltron.cz/cs/o-nas/zajimave-clanky/zajimave-clanky/cisteni-bojleru-a-odstraneni-vodniho-kamene.html, https://www.obi.cz/magazin/koupelna/cisteni-bojleru, https://www.drevostavitel.cz/clanek/kapani-ventilu-je-dobre-znameni, https://www.tzb-info.cz/105724-jaka-je-funkce-pojistneho-ventilu, https://energozrouti.cz/clanek/kontrola-bojleru-pred-zimou-zanedbana-udrzba-oprava

Získejte zdarma naše články jako první

Sledujte nás v Google Zprávách

Preferujte nás ve vyhledávání