Češi řeší teplo v kanceláři, zaměstnavatelé dávají ruce pryč. Pokud teplota překročí 27 °C, žádejte své práva

Teploměr v kanceláři ukazuje 29 stupňů, klimatizace nefunguje a vedení firmy situaci řeší jen tím, že rozdá pár PET lahví vody. Podobné scény se letos v Česku opakují čím dál častěji a spousta zaměstnanců přitom netuší, že na ochranu před horkem mají zákonné právo. Zjistili jsme, kolik stupňů je ještě v pořádku a kam se obrátit, když vedení nekoná.

Kolik stupňů je ještě v normě

Jedna univerzální hranice neexistuje, zákon rozlišuje takzvané třídy práce podle fyzické náročnosti. Kancelářská administrativa spadá do nejlehčí třídy I, kde nařízení vlády č. 361/2007 Sb. uvádí rozmezí 20 až 27 °C. Pokladní nebo řidiči osobních aut v třídě IIa mají strop o stupeň nižší, u fyzicky náročnějších profesí už záleží na konkrétní třídě práce.

Pokud je kancelář klimatizovaná, pravidla se týkají i nastavení chlazení. U třídy I se počítá s teplotou kolem 24,5 °C, u třídy IIa kolem 23 °C. Když dojde k překročení limitu nebo je zaměstnancům kvůli horku špatně, zaměstnavatel by to neměl odbýt mávnutím ruky.

Klimatizaci mít nemusí, nečinnost ale není možná

Největším mýtem mezi zaměstnanci je přesvědčení, že firma jim musí zajistit klimatizaci. To ale žádný zákon nenařizuje. Naopak ukládá širší povinnost, podle které musí vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí bez ohledu na to, jakým konkrétním způsobem to zajistí.

Advokát Václav Vlk z poradenské společnosti Rödl & Partner pro Betterlife.cz shrnul, co z toho v praxi plyne pro firmy, které limity přesáhnou:

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Odebírat

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Klikněte a odebírejte naše články z boxíku na domovské stránce Seznam.cz

Firma tedy může sáhnout po žaluziích, ventilátorech, přesunu fyzicky náročné práce na ráno nebo rotaci lidí mezi místnostmi. Pokud ani to nestačí, nastupují bezpečnostní přestávky, které se počítají do pracovní doby, takže o mzdu nepřijdete.

Voda z kohoutku nemusí stačit

Zajištění obyčejné pitné vody na pracovišti je základní hygienickou povinností šéfa za každého počasí. V tropických dnech ale kohoutek v kuchyňce stačit nemusí a legislativa může vyžadovat takzvaný ochranný nápoj. Nárok na něj vzniká zaměstnancům teprve při splnění přesně daných teplotních a fyzických podmínek.

Podle Krajské hygienické stanice Středočeského kraje zaměstnavatel musí zakročit, jakmile ztráta tekutin překročí 1,25 litru za osmihodinovou směnu. V takovém případě musí zaměstnancům bezplatně poskytnout pití doplňující nejméně 70 % ztraceného objemu. V praxi tak v kanceláři stačí slabě mineralizovaná voda, u těžší fyzické práce už polovina přídělu musí obsahovat středně mineralizované minerálky.

Když firma nic neřeší

Realita bývá jiná, než jak to popisují právní příručky, a ne každá firma vše dodržuje.

Naštěstí v takové situaci nejste úplně bezbranní. Nejdřív se obraťte na nadřízeného, personalistu nebo osobu odpovědnou za BOZP. Pokud ve firmě působí odbory, může pomoci i jejich zapojení.

Když se nic nezmění, můžete podat podnět krajské hygienické stanici kvůli teplotě, větrání nebo ochranným nápojům. Pracovněprávní a bezpečnostní otázky řeší také Státní úřad inspekce práce, kam lze podnět podat elektronicky. Ve vážných případech, kdy by práce bezprostředně ohrožovala vaše zdraví, zákoník práce umožňuje odmítnout její výkon.

Vedra budou horší, ne lepší

Letošní léto není náhoda, ale trend, který podle klimatologů bude pokračovat. Ministerstvo životního prostředí spolu s Českým hydrometeorologickým ústavem letos v červnu upozornilo, že od šedesátých let vzrostla průměrná teplota v Česku přibližně o 2 stupně, letní teploty asi o 3 stupně a počet tropických dnů se přibližně ztrojnásobil.

Zatímco v letech 1961 až 1990 připadalo na Česko v průměru pět tropických dnů ročně, za posledních patnáct let je to už přes 13 dní ročně.

Igor Červený, ministr životního prostředí, k tomu v tiskové zprávě uvedl:

Zdroje:
Autorský text

Rozhovor s respondentem redakce

https://www.arecenze.cz/clanky/zamestnavatel-ma-ve-vedru-vuci-vam-povinnosti-klimatizace-povinna-neni-na-volno-ale-maji-cesi-narok/

https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/vedro-na-pracovisti-a-zamestnavatel-nic-neresi-co-mohou-lide-delat.A260629_180420_podnikani_hrat

https://khsstc.cz/na-co-mate-v-horkych-dnech-na-pracovisti-narok/

https://www.mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/cesko-celi-historicke-vlne-veder-mzp-a-chmu-apeluji-na-extremni-opatrnost-a-varuji-pred-rizikem

https://www.chmi.cz/-/o-chmu/aktuality/vlny-veder-v-historii-a-dnes

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262

https://ppropo.mpsv.cz/narizeni_vlady_361_2007