EU bude kontrolovat všechny vaše zprávy: Přichází konec soukromí občanů? (Komentář)
Foto: Profimedia.cz, se svolenímPředstavte si, že píšete kamarádovi osobní zprávu. Možná posíláte fotku rodině nebo řešíte pracovní záležitosti, které nepatří cizím očím a uším. Nebo třeba jen používáte skryté zprávy pro laškování s partnerem. Teď si představte, že každé takové slovo, obrázek a video projde kontrolou – a to ještě předtím, než se zpráva vůbec zašifruje. Straším? Dost možná ne, v říjnu 2025 se právě toto bezpečnostní opatření má v EU schvalovat.
Směrnice „Chat Control“ má chránit děti a šmírovat dospělé
Poslední dobou se začíná klást stále větší důraz na kyberbezpečnost. Součástí opatření pro ochranu osob i státu samotného je podle EU také automatické sledování zasílaných zpráv. To by se mělo týkat aplikací, jako jsou WhatsApp, Signal, Messenger nebo Telegram. Pod názvem „Chat Control“ se skrývá povinnost poskytovatelů služeb skenovat veškerý obsah zpráv přímo ve Vašem telefonu nebo počítači – ještě před šifrováním.
Oficiálním cílem je odhalování materiálů souvisejících s dětským zneužíváním. A tady nastává ten největší otazník: je taková ochrana v pořádku, pokud absolutně omezí soukromí uživatelů?
#chatcontrol 1984 now pic.twitter.com/7mqCkTlrnt
— XeimA (@XeimianTweet) August 6, 2025
Zdroj: XeimianTweet, platforma X
Nikdo nám zprávy číst nebude, asi…
Podstatou má být povinné nasazení algoritmů (programů), které mají automaticky kontrolovat odeslané texty (a další vstupy). Pokud algoritmus narazí na něco potenciálně nebezpečného, zprávu označí a automaticky zašle příslušným orgánům. Tato kontrola má probíhat plošně, automaticky, bez podezření na trestný čin.
Česko zatím váhá
Hlasování v Radě EU je naplánováno na 14. října 2025. Návrh aktuálně podporuje 19 členských států včetně Francie, Itálie, Španělska či Švédska. Proti jsou zatím jen tři země – Rakousko, Nizozemsko a Polsko. Česká republika se k nim nepřidala a zůstává mezi nerozhodnutými, dá se ovšem předpokládat, že podpoří stanovisko Polska a dalších členů Visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko).
Důvodů k obavám je několik
Pompézní a kontroverzní směrnice je řadou odborníků kritizována už jen pro svou proveditelnost. Samotné její zavedení totiž nemusí být v souladu s Listinou základních práv EU. Ta mimo jiné chrání soukromí a svobodu komunikace.
- Porušení soukromí – plošné skenování znamená konec skutečně soukromé komunikace. Nikterak se neliší od otevírání dopisů na poště.
- Technické riziko – odesílání dat úřadům může být potenciálně rizikové i z pohledu aktivity hackerů.
- Nebezpečný precedent – pokud stát jednou získá přístup k Vašim zprávám, hranice se může dál posouvat.
Závěr: rozhoduje se o každém z nás
Možná si říkáte, že přeci nejste násilníkem a nemáte co skrývat. Ale nemáte také co chránit? Umožnit číst zprávy a obsah komukoliv tvoří nebezpečné pravidlo, které se může dále prohlubovat. Soukromé zprávy jsou základní součástí našich vztahů, práce i identity. A jakmile jednou povolíme plošné skenování, cesta zpět už nemusí existovat. Říjen 2025 tak nebude jen dalším měsícem v kalendáři – bude to test, zda si Evropané své soukromí opravdu chtějí udržet.
Zdroje:
- Autorská tvorba redaktora portálu Arecenze
- Evropská komise. Návrh na nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro prevenci a boj proti sexuálnímu zneužívání dětí. Brusel: Evropská komise, 11. května 2022, KOM(2022) 209 v konečném znění, 2022/0155 (dodání). Text s významem pro EHP.
Vrátím se k osobnímu jednání, zruším účty na sociálních sítích. Mobil pouze na telefonování, přístup do banky, placení v obchodě a čtení zpráv. Vykecávání po telefonu zbytečné, protože už nebude soukromé. Možná se vrátím k psaným dopisům.