Jak poznat nejhorší televize (2026): Samotné 4K ani QLED nestačí. Pozor na HDR a herní režimy

Letáky nás u televizorů lákají na obrovské úhlopříčky s 4K rozlišením. Doplňují to názvy technologií jako QLED nebo Quantum Dots, které jsou matoucí a jen málokdo jim opravdu rozumí. O kvalitě obrazu přitom rozhodují vlastnosti, které z reklamního letáku často nepoznáte. Levnější televizor zpravidla může dobře sloužit při běžném vysílání, zatímco pro večerní filmy nebo hraní bude kompromisem. Před nákupem proto porovnávejte přesná modelová označení a ověřujte schopnosti konkrétních technologií. Některé z nich jsou totiž v parametrech uvedeny jen pro líbivý marketing.

Papírové HDR

Z HDR, čili vysokého dynamického rozsahu se schopností zobrazit velmi světlé body i temnou černou, se stal velký tahák. Televize ale na zobrazení tohoto obsahu musí mít dostatečný zobrazovací panel, což zdaleka neplatí vždy. Zkratka HDR v parametrech je hezká, o jeho zobrazení ale neříká nic.

U LCD televizorů pomáhá lokální stmívání, které samostatně řídí jednotlivé oblasti podsvícení. OLED naopak ovládá světlo každého obrazového bodu. Označení QLED popisuje technologii využívající kvantové tečky pro podání barev, samo však přítomnost stmívacích zón nezaručuje. Při výběru proto posuzujte barevný rozsah, jas a řízení podsvícení.

Příkladem je Hisense 55A6Q, který dle specifikací podporuje Dolby Vision, výrobce ale současně uvádí absenci lokálního stmívání i širokého barevného rozsahu. Pro běžné pořady může taková výbava stačit, ani od samotného loga Dolby Vision však nelze odvozovat výrazný HDR efekt. Pokud jsou prioritou večerní filmy, má smysl porovnat jej s modelem vybaveným zónovým podsvícením, například dražším Hisense 55U7Q.

Pozor na frekvenci i konektory

U herních funkcí bývá největší pastí záměna nativní obnovovací frekvence za parametry speciálního režimu. Například TCL 55P7K má podle specifikací 60Hz panel, zároveň ale nabízí 120Hz Game Accelerator. TCL u této řady popisuje 120Hz režim v rozlišení Full HD. Vyšší plynulost tedy získáte za cenu 4× nižšího rozlišení, nikoli jako plnohodnotné 4K při 120 Hz. Pro běžné sledování nebo hraní při 60 snímcích za sekundu to nemusí vadit. Pokud ale chcete využít 4K při 120 snímcích, hledejte výslovně uvedenou podporu této kombinace.

Ani označení HDMI 2.1 samo nezaručuje, že všechny vstupy zvládnou stejné obrazové režimy. U Hisense 55U7Q výrobce uvádí VRR do 144 Hz u HDMI 3 a 4, zatímco první dva vstupy končí na 60 Hz. Při připojování konzole je proto třeba dbát na označení konektorů.

Při připojení soundbaru si navíc ověřte podporu eARC. U zmíněného Hisense jej sdílí právě HDMI 3, takže po zapojení zvuku zbude jediný ze dvou rychlých vstupů. Pro jednu konzoli to stačí, pro kombinaci Xboxu, PlayStationu a soundbaru už to bude málo.

Pozor na aplikace

Další zklamání může přijít po spuštění aplikací. Nápis Smart TV neříká, zda televizor nabídne právě službu, kterou doma používáte. O mnohém totiž rozhoduje použitý operační systém. Zatímco pro Android TV nebo Tizen u Samsungu je k dispozici velké množství aplikací, s VIDAA u Hisense to bude horší. Narazit tak můžete třeba s tuzemskými platformami, jako je Vodafone TV, stejně jako si nespustíte Spotify nebo Apple TV+. Před koupí proto zkontrolujte podporu na webu provozovatele a ověřte kompatibilitu s potřebnými aplikacemi.

V prodejně si současně vyzkoušejte spouštění aplikací a reakce ovladače, protože seznam funkcí rychlost prostředí neukáže – levné modely mají zpravidla pomalé procesory a malou paměť. Je třeba počítat i s postupným zpomalováním při zaplňování dočasné paměti, opět tím trpí především levnější modely.

Pro náročnější filmy a hraní lze v české nabídce vybírat například z těchto modelů:

Zdroj: Autorská tvorba redaktora Arecenze, Oficiální specifikace distributorů