Mluvíte si sami pro sebe? „Děti se mi za to smějí,“ přiznává Jana (62). Podle psychologů je to normální
Foto: Shutterstock.comZískejte zdarma naše články jako první
Skoro každý to zná. Doma u dřezu, cestou pro rohlíky nebo ve chvíli, kdy marně sháníte klíče, ze sebe najednou vypustíte pár slov nahlas. A hned vás napadne, jestli to není trochu divné. Psychologové mají v téhle otázce jasno a pro spoustu lidí to bude úleva. Mluvení pro sebe nic nestojí, nepotřebujete na něj aplikaci ani placeného kouče a ve správné podobě umí docela slušně posloužit.
Ztracené klíče najdete rychleji, když si o nich řeknete nahlas
Že nejde o žádnou ezoteriku, ukázaly i pokusy. Psycholog Gary Lupyan z americké University of Wisconsin-Madison ve své studii nechal lidi hledat konkrétní předmět mezi spoustou obrázků. Ti, kdo si název hledané věci opakovali nahlas, ji odhalili výrazně rychleji než ti, kdo pátrali mlčky.
Zkuste to, až budete zase někde shánět klíče. Když si přitom polohlasně říkáte, co vlastně hledáte, drží se vám ta věc jasněji v hlavě a obvykle na ni narazíte dřív. Žádná nápověda se pochopitelně neozve, vyslovený název ale drží vaši mysl u jedné věci a odfiltruje okolní ruch.
Odebírejte naše články: Přidejte si boxík arecenze.cz na domovskou stránku Seznam.cz
Psychiatr Cyril Höschl ve sloupku pro časopis Reflex popsal samomluvu jako „ozvučení našeho vnitřního dialogu“, který si v hlavě vedeme při rozmýšlení. Odborně se jí říká self-talk a hodí se i při rozhodování. Když nevíte kudy kam, proberte možnosti nahlas jednu po druhé a teprve u vyslovených argumentů poznáte, které vám sedí. Věta řečená nahlas totiž musí být celá a dořečená, kdežto v hlavě vám stačí útržek.
Kdo žije sám, mluví na sebe víc. Psycholog Thomas Brinthaupt v přehledu studií pro časopis Frontiers in Psychology doložil, že lidé, kteří tráví hodně času o samotě, si povídají sami se sebou častěji. Není to známka podivínství, spíš přirozený způsob, jak si člověk dělá společnost, když ji zrovna nemá od koho jiného.
Foto: Shutterstock.com
Samomluva je součástí života nejednoho Čecha. Problém však může nastat v případě osamělosti.
Samomluva má čtyři podoby a u jedné je dobré zpozornět
Americký psycholog Thomas Brinthaupt si všiml, že si sami se sebou povídáme v několika typických situacích. Nejčastěji se organizujeme, když si nahlas projdeme, co všechno je dnes potřeba stihnout. Často se taky pochválíme pár uznalými slovy, když se něco povede. Jindy si dopředu přeříkáme, co chceme důležitému člověku říct, abychom pak nehledali slova. A do čtvrté skupiny patří sebekritika, tedy nadávání si za každý přešlap.
Právě u té poslední stojí za to přibrzdit. Když si za každou maličkost, třeba za zapomenutý deštník, vynadáte do nešiků, náladě ani výkonu tím nepomůžete. Laskavější a věcnější tón zabere mnohem líp. I když v obou případech mluvíte jen sami k sobě, povzbudivá věta vám dodá klid, zatímco opakované nadávání sebevědomí jen podkope.
Dva tipy, jak samomluvě přidat na síle:
- Připravte si dopředu jednu uklidňující větu a v nervózní chvíli ji opakujte, třeba „tohle přejde, zvládnu to“.
- Postavte se k zrcadlu. Svoje reakce uvidíte zvenčí a líp poznáte, kdy si nadáváte zbytečně.
Před náročnou chvílí na sebe promluvte jménem, nervozita klesne
Největší službu odvede samomluva ve vypjatých chvílích a psychologové k ní popsali jednu spolehlivou fintu. Mluvte o sobě ve třetí osobě a jménem, jako byste povzbuzovali někoho blízkého. Místo vnitřního „zase to zvorám“ si řekněte třeba „Jana to zvládne“ a od nervozity si udržíte odstup. Mozek pak na nepříjemný podnět reaguje klidněji, což potvrdila i měření mozkové aktivity.
Odebírejte naše články: Přidejte si boxík arecenze.cz na domovskou stránku Seznam.cz
Zabere to před každou chvílí, ze které jde tréma, ať už jde o zkoušku, nebo o proslov na svatbě. Věcné povzbuzení pomůže víc než přehrávání jedné katastrofy za druhou.
Když je vám před lidmi trapné mluvit nahlas
- Nasaďte si sluchátka. Okolí to vezme jako telefonát a vy můžete mluvit klidně dál.
- Slova stačí jen naznačit rty, bez hlasu. Efekt zůstává, ale nikdo si ničeho nevšimne.
- Náročnější samomluvu si nechte domů, do auta nebo na procházku, kde jste sami.
S věkem samomluvy spíš přibývá. Podle výzkumu Thomase Brinthaupta mluví starší lidé sami se sebou častěji než mladší, nejspíš kvůli menším zábranám a jako pomůcka pro paměť. Když si tedy babička u sporáku něco polohlasně komentuje, obvykle to není nic k obavám.
Kdy už samomluva není neškodná a je čas za odborníkem
Jedna hranice se ale hlídat vyplatí. Vědomá samomluva, u které celou dobu víte, že mluvíte sami k sobě, je úplně jiná situace než stav, kdy člověk vnímá nějaký hlas jako někoho cizího. Kdyby se takový pocit začal vracet nebo kdyby vám povídání pro sebe začalo komplikovat běžný den, zajděte to probrat za psychologem nebo lékařem. Za hlasy, které člověk nebere jako své, totiž může stát i duševní onemocnění, třeba schizofrenie.
Samomluva je úplně obyčejný pomocník mysli. Utřídí myšlenky, zklidní nervy před náročnou chvílí a umí nakopnout k odkládanému úkolu. Že by z někoho dělala génia, je jen historka, a stydět se za ni rozhodně nemusíte. Klidně si tedy dál polohlasně plánujte den, nic špatného na tom není.
Zeptali jsme se našich čtenářů
Jak to máte vy? V redakční anketě se ukázalo, že samomluvu zná skoro každý, jen se k ní ne každý hlásí nahlas. Pár reakcí, které nás pobavily i potěšily:
Jana (62), Plzeň: „Když peču, komentuju nahlas každý krok, jako bych měla vlastní kulinářskou show. Manžel si zvykl, děti se mi za to smějou.“
Petr (69): „Od té doby, co jsem v důchodu a bydlím sám, si povídám s kocourem i sám se sebou. Aspoň mám pořád koho poslouchat.“
Lucie (34): „Před prezentací v práci si v koupelně nahlas řeknu ‚dáš to, Lucko‘. Připadám si trapně, ale funguje to líp než tři kávy.“
Tomáš (52): „Nejvíc toho napovídám za volantem, hlavně na ostatní řidiče. To se ale asi jako samomluva nepočítá.“
Zdroje: https://health.clevelandclinic.org/is-it-normal-to-talk-to-yourself, https://time.com/7177294/talking-out-loud-to-yourself-benefits/, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6530389/, https://hoschl.cz/?lang=cz&text=4217, https://www.medicalnewstoday.com/articles/talking-to-yourself, https://www.psychologytoday.com/us/blog/the-clarity/202103/why-should-you-talk-to-yourself, https://www.flowee.cz/psychologie/12291-povidate-si-sami-se-sebou-samomluva-neni-nic-divneho-a-nekdy-muze-byt-i-uzitecna, https://www.centrum.cz/clanek/co-podle-psychologu-znamena-kdyz-si-povidate-sami-pro-sebe-264113
Získejte zdarma naše články jako první
Použité zdroje
Rubriky

Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi.
Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.