Zdraží benzín i plyn: EU sjednotí daně, konec levného tankování za hranicemi

Češi už brzy přestanou vyrážet za levnějším benzínem do Polska nebo na Slovensko. Evropská unie chce od roku 2027 sjednotit minimální spotřební daň na pohonné hmoty ve všech členských státech a ukončit tak tzv. palivovou turistiku. Pro mnoho řidičů, kteří ročně ušetří tisíce korun díky nákupům v zahraničí, to bude citelná změna. A není jediná – EU zároveň zavede nové emisní povolenky ETS 2 a chystá reformu energetického zdanění.

Konec palivové turistiky?

Rozhodně nevítanou změnou je sjednocení minimální spotřební daně na pohonné hmoty v celé EU. Brusel chce tímto krokem zabránit tzv. „palivové turistice“ – tedy jevu, kdy Češi hromadně tankují levněji v Polsku či na Slovensku. Sjednocení minimálních sazeb daně má vést k férovější konkurenci a zároveň k vyšší daňové stabilitě. V praxi to ale znamená, že i u našich sousedů bude pohonné hmoty čekat zdražení.

A to se rozhodně lidem líbit nebude. Například náš čtenář Pavel K., který pracuje jako elektrikář a dojíždí denně desítky kilometrů nám k tomu řekl svoje. „Do Polska jezdím tankovat pravidelně už několik let. Mám to z Ostravy kousek a na plné nádrži ušetřím klidně dvě stovky. Když nám to zdraží i tam, tak už fakt nevím, kde brát.“

• Nepřehlédněte naši novou recenzi: 2 týdny jsem testoval Apple Watch Ultra 3: Do extrémních podmínek dobré, korunka se moc nepovedla

Současné ceny: Klid před bouří

V létě 2025 se v Česku prodává benzín v průměru za 34 korun za litr a nafta za 32,50 Kč. Tento stav je oproti extrémně drahému létu 2022, kdy ceny překročily 48 korun, pro motoristy téměř komfortní. Stabilnější globální ceny ropy a silná koruna vůči dolaru přinášejí úlevu, která však nemusí trvat dlouho. Evropské klimatické plány totiž míří právě na zdražení fosilních paliv.

ETS 2: Nová daň na emise z dopravy a vytápění

Systém ETS 2, který vstoupí v platnost v roce 2027, rozšíří trh s emisními povolenkami o silniční dopravu a vytápění budov. Dodavatelé paliv budou nuceni nakupovat povolenky na emise CO₂, což zvýší jejich náklady a následně i cenu pohonných hmot a energií. Odhady naznačují, že benzín a nafta zdraží zhruba o 4 až 6 korun na litr. Pro běžného motoristu to znamená, že natankování plné nádrže může stát i o 200 až 250 korun víc než dosud.

ETS 2 se však nevyhne ani domácnostem, které používají plyn, uhlí nebo topný olej. Ty tak budou čelit zvýšeným nákladům na vytápění. Nejvíce to pocítí nízkopříjmové domácnosti, často v méně úsporných budovách, které nemají alternativní zdroje energie. To přináší sociální napětí, které se EU snaží zmírnit prostřednictvím Sociálního klimatického fondu.

Fotogalerie: Oficiální materiály distributora

Změny ve způsobu zdanění energií

Kromě ETS 2 chce Brusel také změnit systém spotřebních daní na energii. Nově by se měly daně počítat podle energetického obsahu paliva (gigajoulů) místo dosavadního objemu v litrech. Paliva s vyšší ekologickou zátěží, jako nafta či benzín, tak budou zatížena vyššími sazbami, zatímco čistší zdroje, například elektřina, budou zvýhodněny.

V Česku se dnes vybírá daň z litru benzínu zhruba 12,8 Kč, z litru nafty téměř 10 Kč. Evropský návrh by ale mohl zvýšit minimální sazby o 4 až 7 korun na litr během několika let. To znamená, že ceny paliv na čerpacích stanicích půjdou postupně nahoru i kvůli této změně.

Česká vláda žádá čas a flexibilitu

Premiér Petr Fiala a další členové české vlády upozorňují, že tak rychlé zavádění nových daní by mohlo poškodit domácnosti i podniky. Požadují proto odklad ETS 2 minimálně o rok, aby bylo možné lépe připravit opatření na zmírnění dopadů. Ministerstvo financí zdůrazňuje potřebu zachovat členským státům flexibilitu při nastavování daňových sazeb podle jejich vlastních podmínek a ekonomických potřeb.

Varování dopravců před zdražením přepravy

Dopravci kritizují plánovaná opatření jako zbytečnou zátěž. Diesel je pro kamionovou dopravu klíčový, a vyšší cena paliva by podle nich vedla k růstu nákladů na přepravu zboží, což pocítí spotřebitelé v cenách. „Zavádění dvou nových daní na stejnou komoditu je neudržitelné,“ varuje Vojtěch Hromíř z Česmad Bohemia.

Pomoc z EU – ale bude stačit?

Evropská unie chce zmírnit sociální dopady přes Sociální klimatický fond, který bude financovat projekty na zateplování budov, instalaci tepelných čerpadel nebo rozvoj veřejné dopravy. Zda však tato pomoc dorazí včas a pomůže nejvíce zranitelným domácnostem, zůstává otázkou.

Zdroje:

• Autorská tvorba redaktora portálu Arecenze
• https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/zelene-odpustky-prudce-zdrazi-benzin-a-vytapeni-kdo-za-to-mu/r~2e455c4e46c711f0b2180cc47ab5f122/
• https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2022/698883/EPRS_BRI%282022%29698883_EN.pdf?utm