Jak vybrat nabíjecí stanici

V následujícím článku probereme všechny důležité aspekty výběru, zde přinášíme krátké shrnutí celého článku:

• Nabíjecí stanice podle účelu – Na cestách oceníte nižší hmotnost, pro účely záložního zdroje na chatu naopak vysoký výkon i kapacitu.
• Kapacita – Pro cestování v přírodě volte kapacitu do 500 Wh, jako záložní zdroj a na chatu dobře vyhoví spíše 1 000 Wh. Vyšší kapacita stejného výrobce znamená vyšší hmotnost.
• Výkon – Pro mobily a notebooky stačí výkon do 300 W, pro varné konvice pak už spíše 600 W a více.
• Konektory – Hlavní odlišností oproti powerbankám je u stanic 230 V zásuvkový konektor (běžná zásuvka). K dispozici by ale měly být i porty USB-A, USB-C a DC konektor pro solární panel.
• Příslušenství a funkce – Někteří výrobci prodávají stanice společně se solárním panelem. Pokud není součástí balení, zpravidla jej můžete dokoupit. Zajímavý je také stavový displej či svítilna.
• Cena – V hladině do 10 000 Kč najdete zejména základní modely určené pro cestování. Do 25 000 Kč už můžete koupit zařízení s kapacitou 1 000 Wh i více. Při investici nad 25 000 Kč kupujete záložní zdroj s vysokým výkonem a velkou kapacitou.

Proč koupit nabíjecí stanici

Důvod ke koupi nabíjecí stanice a s tím související výhody jejího použití jsme rozdělili na následující účely:

• Na cestách – poskytují nabíjecí stanice dostatek energie pro opakované nabíjení mobilů, notebooků, ale také třeba provoz varné konvice.

• V případě výpadku – zajistí nabíjecí stanice krátkodobý záložní zdroj pro náročnější spotřebiče.

• Energie na stavbu/chatu – v kompaktním balení umožní provoz osvětlení, televize, rádia a nebo klidně i méně výkonného elektrického vařiče.

Své využití najde nabíjecí stanice jak v případě výpadku proudu jako záložní zdroj energie s omezenou, ale poměrně velkou kapacitou. To je trochu nepopulární účel, protože se týká spíše vichřic a jiných krizových situací. Velké oblíbenosti se ale powerbanky těší pro účely cestování v karavanu či autě, zejména tedy mimo civilizaci. Do batohu si nabíjecí stanici spíše nevezmete, neodpovídají tomu totiž rozměry ani hmotnost.

Typická powerbanka Typická nabíjecí stanice Klasický benzínový generátor

Nabíjecí stanice je také výbornou variantou pro výlety na chatu, na kterou se vám ale nepodařilo z ekonomických důvodů dotáhnout elektrické vedení. V takovém případě samozřejmě budete volit produkt s velkou kapacitou energie a vyšším výkonem.

Pokud tedy rádi putujete po divoké přírodě, jezdíte po Evropě či kdekoliv po světě křížem krážem, nebo vám zkrátka chybí elektřina na chatě, může být nabíjecí stanice řešením nedostatku energie. Ne vždy je totiž k dispozici kemp, ve kterém si můžete telefon či notebook nabít.

Nevýhody nabíjecí stanice

Mezi hlavní nevýhody nabíjecích stanic patří:

• Vyšší hmotnost – je zásadní nevýhodou nabíjecích stanic. Vhodné jsou proto spíše pro převážení, než manuální přenášení.
• Větší rozměry – zamezují možnosti přenášení nabíjecích stanic v batohu či kapse.

Oproti kompaktním powerbankám jsou nabíjecí stanice poměrně velké a těžké. Ty nejmenší váží okolo 700 gramů, s hmotností se ale můžete dostat až k 50 kilogramům. Počítat je potřeba také s tím, že baterie časem stárnou a ztrácí na kapacitě. Pokud si koupíte zařízení s kapacitou 500 Wh s tím, že vám stačí tak akorát, po pár letech už vám stačit nemusí. Nezapomeňte také na to, že i nabíjecí stanici je potřeba nabít.

Nabíjecí stanice podle účelu

Výběr nabíjecí stanice jsme rozdělili přehledně do tří různých účelů, ve kterých vám doporučíme konkrétní hodnoty parametrů:

• Mám chatu na horách – a natáhnout elektrické vedení by bylo z důvodu odříznutí od civilizace drahé. Optimálním řešením je nabíjecí stanice s kapacitou okolo 500–1 000 Wh a dvěma klasickými 230 V zásuvkami. Snadno tak připojím světla, vařič či třeba rychlovarnou konvici. Výkon by měl být minimálně 600 W. Dobíjet stanici umožní solární panel. 
• Jedu na roadtrip po Evropě – a při cestě potřebuji pracovat na notebooku, nabít telefon či fotoaparát. Pro tyto účely je vhodná stanice s kapacitou 200–500 Wh a jednou klasickou zásuvkou. Výkon stačí okolo 200–300 W.
• Pracuji na počítači doma – a občasné výpadky elektrického proudu znamenají, že nemohu pracovat na počítači. V takovém případě je vhodné koupit UPS pro krátkodobou zálohu v případě výpadku a k ní nabíjecí stanici s vysokou kapacitou 1 000 Wh. Výkon by měl být o něco vyšší, než je příkon počítače a monitoru. Potřebovat budete minimálně 2 zásuvky.

Druhy přenosných zdrojů energie

Nabíjecí stanice není jediným přenosným druhem energie, mezi ty další patří:

• Elektrocentrála – poskytne vysoký výkon za cenu hluku, vibrací a emisí vznikajících spalováním nafty či benzínu.
• Nabíjecí stanice – se vyznačuje tichým provozem, moderní konektivitou a lze ji nabíjet solárním panelem. Její výkon je ale omezený a nelze ji provozovat v mokru.
• Powerbanka – je ideálním doplňkem na cesty, pokud potřebujete nabíjet pouze mobil, tablet, hodinky, či ultrabook s podporou PowerDelivery. Powerbanky jsou malé a lehké, kapacita je ale podstatně nižší, než u nabíjecích stanic.

Všechny tři zařízení mají stejný účel, tedy dodávat energii. Zatímco nabíjecí stanice a powerbanky lze považovat za čistý zdroj, elektrocentrálu si zkrátka v autě za jízdy nepustíte. Provozovat ji nebude vhodné ani v uzavřených prostorách a s jistotou můžeme říci, že při provozu v noci bude rušit noční klid. Podrobněji si popíšeme rozdíly níže.

Elektrocentrála

Elektrocentrály ve své podstatě slouží zejména pro nárazový provoz energeticky náročných zařízení mimo civilizaci či na otevřených prostranstvích. Ke svému chodu využívají naftový generátor. Ten spaluje naftu a vytváří elektrickou energii. To je samo o sobě pozitivní, druhotnými produkty jsou ale vibrace, kouř a s ním spojený zápach, vysoká hmotnost, hluk a možné přehřívání.

Na druhou stranu zařízení dodává energii dokud doplňujete naftu a na jiném zdroji není závislé. Elektrocentrály se často využívají na stavbách mimo město, při odčerpávání vody po povodních, při práci na polích nebo pro provoz nafukovacích hradů či bran při sportovních událostech. Samostatné srovnání jsme elektrocentrálám věnovali na této stránce.

Nabíjecí stanice

Tyto větší powerbanky umožní provoz náročnějších zařízení bez přístupu k elektrickému vedení. Eliminují hluk, zápach, vibrace a všechna ostatní negativa spojená s elektrocentrálami. Pro svůj provoz nepotřebují palivo, dovedou ale fungovat pouze po omezenou dobu. Jakmile jim dojde energie, je potřeba je nabít. Nejsou navíc vhodné pro vysoce náročná zařízení a jejich dlouhodobý provoz.

Typicky vyhoví na cestách, nehodí se naopak pro odčerpávání vody ze sklepů, pro práci na poli či jiné činnosti, kde potřebujete dlouhotrvající odběr velkého množství energie.

Powerbanka

Lehká a kompaktní zásobárna energie na cesty je oblíbeným doplňkem pro nabíjení mobilů, notebooků, tabletů či jiné elektroniky. Oproti nabíjecím stanicím nedisponuje 230 V a 12 V zásuvkou, vybavena je pouze konektory typu USB-A, v lepším případě také USB-C. Nabíjení powerbanky se realizuje prostřednictvím USB-C nebo staršího microUSB. Některé powerbanky disponují možností bezdrátového nabíjení mobilů.

Co lze nabíjet

• Elektronika s integrovanou baterií – je kategorie, do které řadíme například mobily, tablety, notebooky či fotoaparáty. Pro nabíjení budete potřebovat proud, který odpovídá příkonu napájecího zdroje.
• Ostatní elektronika – zahrnuje například televize, LED zářivky, či monitory. Pro jejich napájení potřebujete minimálně stejný výkon stanice, jako je příkon spotřebiče.
• Varné a jiné odporové spotřebiče – jako jsou například cestovní konvice či elektrické hrnce většinou pracují i v případě, že mají menší, než požadovaný příkon. Jejich ohřev ale pak zpravidla trvá déle. I tak by měl být ale výkon stanice vyšší, než požadovaný odběr.

Každé elektrické zařízení má určitý odběr, který umožní jeho provoz či nabíjení. V případě mobilních telefonů a notebooků je situace jednoduchá, hodnota je uvedena přímo na nabíječce a pohybuje se řádově v desítkách až nižších stovkách wattů. Klasické spotřebiče, jako je varná konvice, kávovar či žehlička nejsou o nic složitější. Na každém z nich je štítek (nejčastěji na spodní straně), který definuje potřebný příkon.

Při výběru nabíjecí stanice vás tak bude zajímat maximální výkon. Ten by měl odpovídat příkonu zařízení, které budete chtít připojit. Výrobci uvádějí maximální celkový výkon nabíjecí stanice a pokud disponuje více konektory, pak také maximálním výkonem jednotlivých konektorů. Zatímco odporové spotřebiče můžete napájet i nižší, než uvedenou hodnotou, výkonové potřebují minimálně tolik, kolik uvádí výrobce.

Odporové spotřebiče

Jedná se o takové spotřebiče, které využívají elektrického odporu spirály pro převod elektrické energie na energii tepelnou. Takové produkty mají definován příkon, který umožní jejich optimální funkci. Při nižším příkonu by produkt měl fungovat, ohřívání bude pouze trvat déle. Pokud bude příkon podstatně nižší, než ten, který výrobce uvádí, nemusí dojít k plnému zahřátí vůbec.

Příklady odporových spotřebičů:

• Rychlovarná konvice
• Žehlička
• Elektrický vařič (ne indukční)
• Přímotop

Výkonové spotřebiče

Produkty výkonového typu vyžadují pro své fungování přesný příkon. Bez dostatečného příkonu nemohou fungovat, pokud je výkon vyšší, zpravidla si odeberou jen tolik, kolik potřebují. Do kategorie řadíme všechny složitější, ale i některé zdánlivě jednoduché spotřebiče.

Příklady výkonových spotřebičů:

• Mobil, notebook a vše s integrovanou baterií
• Televizor, monitor a zobrazovací technika
• Mikrovlnná trouba
• Svítidla

Ukázka výběru nabíjecí stanice podle toho co budu nabíjet

Hledáte stanici pro práci na cestách. Chcete projet Evropu křížem krážem a víte, že se často ocitnete mimo civilizaci. Zásuvka nebude k dispozici každý den. Po cestě si chcete vařit vodu ve varné konvici a průběžně nabíjet telefon a notebook. Všechna zařízení chcete mít připojena souběžně. Zkontrolovali jste si štítky na svých zařízeních a zjistili tyto hodnoty:

• Rychlovarná konvice 12 V – příkon 200 W
• Mobil – příkon 45 W
• Herní notebook bez Power Delivery – příkon 240 W

Celkový potřebný výkon je 200 + 45 + 240 = 495 W. Pokud by byl svět ideální, potřebovali byste nabíjecí stanici s maximálním výkonem právě 495 wattů. Protože ale nic nefunguje úplně přesně podle papírových hodnot, doporučuje se volit zařízení s výkonem alespoň o 20 % vyšším. Nejlépe vám tedy vyhoví nabíjecí stanice s výstupním výkonem okolo 600 – 700 wattů.

Pokud v našem příkladu budete mít výkon nabíjecí stanice nižší než 200 W, stále budete moci zapnout rychlovarnou konvici (jedná se odporový spotřebič, tudíž nižší příkon jen zapříčiní delší vaření vody), bez problému zapojíte i mobil, protože ten má potřebný příkon mnohem nižší. Problém ale nastane u herního notebooku. S výkonem nižším než 240 W ho nebudete schopni nabíje, neboť jde o výkonový spotřebič.

Jak nabíjet stanici

Nabíjecí stanici musíte samozřejmě také nabíjet, možnosti nabití stanice lze rozdělit na nabíjení:

• Ze zásuvky – lze dobíjet každou nabíjecí stanici, jedná se o vůbec nejjednodušší způsob.
• V autě – je možné nabíjet prostřednictvím 12V adaptéru. Dbejte ale na to, abyste stanici nabíjeli pouze za jízdy.
• Solárním panelem – buď výrobce nabíjecí stanice nabízí panel jako příslušenství, nebo jej můžete dokoupit od jiného výrobce. Dbejte ale na to, aby bylo vybraný panel ke stanici možné připojit (typ konektoru a výstup).

I když se technologie posunuly a dnešní technologie výroby baterií jsou podstatně lepší, než před takovými 15 lety, stále platí a vždy platit bude, že je baterii lepší nabíjet pomaleji než rychleji. Pro nabíjení je možno volit dva přístupy. Buďto můžete energii doplnit z klasické zásuvky, nebo prostřednictvím solárního panelu.

Nabíjení ze zásuvky

Klasickým a nejjednodušším způsobem doplňování energie nabíjecí stanice je její připojení k zásuvce. Nabíjení bude pravděpodobně rychlejší, než v případě ostatních alternativ. Možností nabíjení ze zásuvky disponují všechny modely, bez ohledu na pořizovací cenu a konektory.

Nabíjení z 12V zásuvky v autě

Alternativním způsobem doplňování nabíjecí stanice je její připojení za jízdy v autě. Pokud máte v autě zástrčku pro 12V adaptér, můžete k němu připojit USB kabel, kterým budete stanici nabíjet. Nabíjejte ji však vždy výhradně za jízdy. Moderní auta si sice nenechají autobaterii zpravidla vybít spotřebičem úplně, ale u starších aut by se vám to mohlo podařit.

Nabíjení solárním panelem

Solární panel není vždy součástí balení, ale zpravidla je jej možné dokoupit a ke stanici připojit. Ověřte si ale, že stanice disponuje vhodným vstupním konektorem, ke kterému budete moci panel připojit. Nabíjení panelem je pomalejší, ale umožní doplňování energie i mimo civilizaci. Díky pomalému nabíjení také prodlouží životnost stanice.

Důležité parametry při výběru

Při výběru nabíjecí stanice se setkáte s několika parametry, které konkrétně rozebereme:

• Výkon – hraje roli zejména pro náročnější zařízení, jako jsou varné konvice či plotýnky byste měli cílit na minimálně 600 W. Pro účely nabíjení mobilu a fotoaparátu nebude naopak výkon hrát roli.
• Kapacita – stanice do 150 Wh vyhoví dobře pro nabíjení mobilu či ultrabooku. Pro náročnější spotřebiče volte spíše okolo 300 a více Wh.
• Konektory – nabíjecí stanice by měly zahrnovat minimálně jednou 230 V zásuvkou a několik konektorů USB-A. Ověřte si přítomnost DC konektoru pro solární panel.
• Hmotnost – zásadně ovlivní možnosti přenášení stanice. Přímo souvisí s její kapacitou. Od té se totiž odvíjí hmotnost i celkové rozměry.

Nabíjecí stanice patří mezi jednodušší zařízení, jedná se v podstatě pouze o vylepšené powerbanky. I přesto disponují hned několika parametry, na které je důležité při výběru klást důraz. Jejich volba se liší podle požadavků uživatele. Například jako záložní zdroj pro případ výpadku proudu do domácí pracovny oceníte spíše vysokokapacitní stanici, která dovolí i celodenní provoz počítače, a její hmotnost pro vás nebude hrát roli.

Naproti tomu pro účely cestování v přírodě se spokojíte pravděpodobně s nižší kapacitou, která s sebou přináší menší rozměry a hmotnost. Nebude pro vás hrát takovou roli ani maximální výkon, protože budete pravděpodobně potřebovat nabíjet pouze telefon či fotoaparát a večer si budete chtít ve stanu posvítit. Důležitá pro vás může být, zejména při delších pobytech mimo civilizaci, také možnost připojení solárního panelu.

Výkon

• Maximální výkon – definuje, kolik energie dovede stanice maximálně dodávat. Hodnota může být součtem odběru na více konektorech.
• Maximální dílčí výkon – je hodnota stanovená pro jednotlivé konektory. Určuje, kolik energie jednotlivé konektory dovedou maximálně dodávat.
• Maximální špičkový výkon – popisuje, jak vysoký výkon dovede dodávat stanice krátkodobě po dobu několika sekund. Pokud výrobce slibuje vyšší špičkový výkon, pak je většinou dvakrát vyšší, než je ten běžný.

Při výběru vhodné nabíjecí stanice se zaměřte na její maximální výkon. Ten definuje, kolik energie dokáže stanice kontinuálně dodávat spotřebičům, které k ní připojíte. Nenechte se ale mýlit, hodnota neříká, kolik dokáže přenášet každá ze zástrček v zařízení. Jedná se o maximální výkon, součtem odběru na všech zástrčkách. Výstupní výkon na jednotlivých konektorech má typicky svá omezení.

Často se tak setkáte se stanicemi, které mají celkový maximální výkon například 600 W a disponují dvojicí zásuvkových portů. Každý z nich přitom ale podporuje maximálně 300 W.

Kapacita

• Kapacita nabíjecí stanice do 150 Wh – je ideální jako záložní zdroj pro nabíjení mobilů, ultrabooků/macbooků a fotoaparátů na cestách.
• Kapacita nabíjecí stanice do 500 Wh – je zajímavou variantou do domácnosti pro případ krátkodobého výpadku, ale také na častější přenášení. Vyhoví (v závislosti na výkonu) pro výkonnější notebooky i menší rychlovarné konvice.
• Kapacita nabíjecí stanice nad 500 Wh – je něco, čím se pyšní už spíše drahé a vysoce kvalitní modely. Dobře poslouží při dlouhých roadtripech či jako zdroj energie na víkendový pobyt na chatě.

Narozdíl od mobilů či notebooků se kapacita nabíjecích stanic většinou neuvádí v miliampér hodinách (mAh) ale ve watthodinách (Wh). Hodnota určuje, kolik wattů by mohla stanice dodávat po dobu jedné hodiny. 

Méně kapacitní zařízení sice nezvládnou dlouhodobější provoz náročných spotřebičů, na druhou stranu jsou ale lehké a poměrně snadno se přenášejí. Pokud se podíváme na vysokokapacitní stanice s kapacitou 1 000 Wh či vyšší, hmotnost může snadno přesáhnout 15 kilogramů. A to je už něco, co nechcete často přenášet.

Vliv kapacity na dobu provozu:

Pokud budeme mít nabíjecí stanici s kapacitou 1 000 Wh a připojíme k ní spotřebič s odběrem 100 W, pak jej budeme moci provozovat po dobu 10 hodin:

• 1 000 Wh / 100 W = 10 h

Pokud ke stejné stanici připojíme spotřebič s odběrem 500 W, pak jej budeme moci provozovat maximálně 2 hodiny:

• 1 000 Wh / 500 W = 2 h

Konektory

• USB-A – je klasický port pro nabíjení zejména starších tabletů.
• micro USB – patří mezi zastaralé konektory, které ale i dnes najdeme na nejlevnějších telefonech.
• USB-C – je moderní konektor pro nabíjení nových telefonů a notebooků s funkcí PowerDelivery.
• Zásuvka 230 V – umožní připojení klasických spotřebičů i nabíječek.
• Zásuvka 12 V – vyhoví pro účely připojení cestovních spotřebičů, jako jsou kempingové konvice či hrnce.
• Vstupní DC konektor – slouží pro připojení solárního panelu.

Běžné powerbanky disponují USB-A a USB-C konektory. U některých zařízení najdeme ještě stále i port pro Lightning či microUSB. Nabíjecí stanice by měly být v tomto ohledu vybaveny lépe. Standardem je minimálně jedna klasická zásuvka doplněná o hned několik portů typu USB-A či USB-C. K dispozici může být například i 12 voltová zástrčka.

Hmotnost

• Nabíjecí stanice do 5 kilogramů – se vyznačují kapacitou do 300 Wh.
• Nabíjecí stanice do 10 kilogramů – mohou dosahovat kapacity až 550 Wh.
• Nabíjecí stanice nad 10 kilogramů – jsou už skutečně robustní modely s kapacitou i přes 1 000 Wh. S ohledem na jejich hmotnost nejsou vhodné k častému přenášení.

Kapacita každé baterie jde ruku v ruce s její velikostí, respektive objemem funkčních součástí. S vyšší kapacitou a většími rozměry ale stoupá také hmotnost. Pokud plánujete stanici často přenášet, zaměřte se na to, abyste ji dokázali bez obtíží přemístit v jedné ruce.

Příslušenství a funkce

• Solární panel – může a nemusí být součástí balení přímo od výrobce. Je zajímavým doplňkem zejména v případě, kdy si berete nabíjecí stanici s sebou na cesty do přírody, či na delší pobyt na chatě bez přístupu k elektrické síti.
• Ochranný obal – poslouží k převozu kabelů pro připojení externích zařízení k nabíjecí stanici. Někteří výrobci obal přikládají, jiní ne. Jedná se o doplněk, který oceníte zejména na cestách.
• Kabely všech typů – slouží pro připojení spotřebičů, například USB-C pro nabíjení mobilu. Kabely nemusí být součástí balení.
• LCD displej – je osazen téměř na všech nabíjecích stanicích a informuje o aktuální kapacitě baterie, stavu nabíjení a případně dalších hodnotách.
• Svítilna – patří mezi méně časté integrované doplňky. Nabíjecí stanice se svítilnou umí sama o sobě generovat světlo a je tak zajímavou variantou na chatu či pro případ výpadku proudu.

Nabíjecí stanice mohou disponovat celou řadou příslušenství, mezi které řadíme solární panely, ochranné obaly, kabely, LCD displej či třeba integrovanou svítilnu. I když výrobce solární panel ke stanici nepřiloží, můžete jej bez obtíží dokoupit. Stejně tak tomu je v případě ochranného obalu či kabelů. Opačná situace souvisí ale s LCD displejem či svítilnou. Tyto funkce jsou integrované přímo v těle nabíjecí stanice, nelze je dodatečně doplnit.

Oblíbené značky

• VIKING – je česká značka nabíjecích stanic a powerbank v nižší a střední cenové hladině. Produkty se vyrábí v Číně, obdobně jako konkurenční modely, ale typické jsou svou solidní kvalitou. Většina produktů je řešena formou kufříku s madlem pro snadné přenášení. Téměř všechny stanice VIKING doplňuje solární panel v balení.
• EcoFlow – vyrábí nabíjecí stanice ve všech výkonnostních třídách. Výrobce nabízí produkty s kapacitou okolo 200 Wh, ale i profesionální modely s kapacitou přes 3 000 Wh. Svůj původ má v Číně, kvalitativně na tom ale není vůbec špatně. Uživatelé si produkty pochvalují.
• Jackery  – má svůj původ ve Spojených státech amerických. Za vznikem společnosti stojí bývalý inženýr Applu. Jackery byla první společnost, která světu přinesla nabíjecí stanici, jakožto alternativu ke stávajícím powerbankám. Firma se specializuje na cestovatele, její produkty jsou tedy zpravidla dobře přenosné a s ohledem na svou kapacitu lehčí, než jaké nabízí konkurence.
• AlzaPower – je výhradní značkou společnosti Alza. Nabíjecí stanice pocházejí z Asie a jsou zajímavé zejména svým výborným poměrem ceny a výkonu, respektive kapacity. Ve srovnání s konkurencí jsou ale o něco těžší.
• Další výrobci – už nabízejí většinou většinou jeden či dva modely. To ale neznamená, že by byli automaticky špatnou variantou. Narazit můžete například na vysoce kvalitní Goal Zero Yeti a Nano Solar, či cenově dostupné produkty Choetech a Orico.

V tabulce níže se podíváme na nabíjecí stanice výše uvedených výrobců. Do srovnání jsme zahrnuli zařízení s kapacitou okolo 1 000 Wh. Jak je z porovnání patrné, zdaleka nejlevnější produkty najdete pod značkou AlzaPower. Na druhou stranu jsou z porovnávaných značek také zdaleka nejtěžší. Pokud vám jde naopak o hmotnost, jasnou volbou by měla být společnost Jackery.

Cena

• Nabíjecí stanice do 10 000 Kč – nabídnou kapacitu okolo 150–250 Wh, zcela výjimečně i něco pod 500 Wh. K dispozici budete mít minimálně jednu klasickou zásuvku a několik portů typu USB-A a USB-C. Výkon dosahuje maximálně 300 W.
• Nabíjecí stanice do 25 000 Kč – začínají s kapacitou na přibližně 500 Wh, k dostání jsou ale i modely, které přesahují 1 200 Wh. Běžně obdržíte minimálně jednu, častěji však 2–4 zásuvky na 230 V. Maximální výkon je okolo 1 000 W.
• Nabíjecí stanice nad 25 000 Kč – lze považovat za profesionální modely pro náročné. Nabíjecí stanice v této hladině disponují minimálně 1 000Wh kapacitou, narazíte ale i na zařízení okolo 6 000 Wh. Maximální výkon může být i přes 2 000 W, nárazově až 3 500 W. Při těchto parametrech ale počítejte s investicí až 150 000 Kč.