Recenze knihy Jméno růže

Žánr a příběh

Vypravěčem románu Jméno růže je mnich Adso, který popisuje události roku 1322. V té době spolu s františkánským mnichem Vilémem z Baskervillu řešili sérii vražd, které narušily poklidný život jednoho opatství na severu Itálie. Autor v knize popisuje nejen středověký život, ale i filozofické a teologické teorie. Nechybí ani zásah romantiky ve formě lásky mladého mnicha k neznámé dívce.

Styl

Kniha se nečte úplně lehce, ale nejde také o dílo, které byste museli číst se zatnutými zuby. Je hodně myšlenkově obsáhlá a tak je potřeba se více soustředit, aby čtenář lépe chápal, co se mu autor snaží sdělit. Hlavně filozofické pasáže tak čtení lehce znesnadňují. Linka kriminálního vyšetřování ale dodává příběhu spád a nemusíte se proto bát, že byste se u knihy nudili. Pro větší autentičnost je součástí knihy i opravdová historická postava Bernando Gui, v reálném životě taktéž středověký inkvizitor. Vilém z Baskervillu často cituje středověké autory, jako je Roger Bacon, Tomáš Akvinský, William Ockham a další. Nechybí samozřejmě ani citáty z Bible. Mimochodem, ne všechna citovaná díla opravdu existují, některý z nich si zkušený autor zkrátka vymyslel.

Naše hodnocení a závěr

Román s velkým R, tak by se dalo toto dílo označit. Nedoporučujeme jej úplně začínajícím čtenářům, zejména proto, že je velmi rozsáhlé a klade velké nároky na soustředění. Jinak ale bude bavit širokou škálu lidí, jelikož autor v díle obsáhl několik zásadních rovin. Uspokojí tak milovníky detektivní literatury, historických románů i filozofických děl. Tato kniha je mimochodem u nás i ve formě rozhlasové hry, mimoto se dočkala i stejnojmenného filmového zpracování.