Češi nahrazují hnojivo na rajčata skořápkami: Bez pravidelné zálivky je to plýtvání, ve vedrech zabere jen postřik

Jakmile jaro pořádně rozkvete a sazenice rajčat míří do záhonu, začne se na zahrádkářských webech i v zahraničních průvodcích objevovat jedna stará rada. Než sáhnete po kupovaném vápenatém hnojivu, podívejte se do odpadkového koše na skořápky od ranních vajec. Drcené skořápky prý do výsadbové jamky udělají stejnou službu. Návod se u nás šíří z anglických zahradnických blogů, ovšem funguje jen tehdy, když víte, jak s ním správně zacházet.

Co skořápky rostlině doopravdy dodávají

V drcené skořápce dominuje uhličitan vápenatý, běžně v podílu kolem 95 procent. K němu se v menších dávkách přidávají stopové prvky, mezi nimi hořčík, fosfor, draslík, zinek, mangan nebo železo. Rajče z téhle směsi čerpá pokaždé jinou složku podle toho, jestli zrovna roste, kvete nebo tvoří plody.

Klíčový je hlavně vápník. Bez dostatečného množství tohoto prvku rajče nedokáže zpevnit pletiva v plodu a na květním konci se objeví typické zhnědlé skvrny, odborně se tomu říká květová hniloba. Patří mezi nejčastější potíže v českých záhonech, a právě proto si skořápková kúra získala takovou popularitu.

Foto: Shutterstock.com

Drcené skořápky z ranních vajec zastanou práci zahradnického vápníku za stovky korun. Čím jemnější prášek, tím rychleji se vápník dostává ke kořenům.

Háček, o kterém návody často mlčí

Podle odborníků z Mississippi State University Extension (Zdroj: https://extension.msstate.edu/blogs/extension-for-real-life/can-eggshells-prevent-blossom-end-rot), kteří populární mýtus rozebrali, bývá hlavní příčinou květové hniloby nerovnoměrná zálivka. Rostlina při suchu jednoduše nedokáže vápník z půdy přijmout, i kdyby ho tam byly tuny.

Český odborník Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář v rozhovoru pro Český rozhlas Střední Čechy upozornil, že jakmile teplota vzduchu přesáhne 30 °C a půda se prohřeje nad 20 °C, kořeny přestávají přirůstat a rostlině už vápník v potřebném množství nedodají. V takových chvílích je podle něj rozumnější aplikovat vápník přímo na listy a nasazené plody v podobě zředěného chloridu vápenatého nebo ledku vápenatého. Z drcených skořápek v půdě se vápník uvolňuje jen postupně, kdežto rostlina dokáže vápník nastříkaný na listy využít prakticky okamžitě.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Odebírat

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Klikněte a odebírejte naše články z boxíku na domovské stránce Seznam.cz

Ve vedrech proto rajčatům nejvíc pomůže jiný režim péče:

• Zalévejte ráno nebo večer a vyhněte se polednímu slunci
• Při vedrech postříkejte listy zředěným ledkem vápenatým
• Při delším suchu sáhněte k hluboké zálivce, která promočí celý kořenový bal

Při postřiku ledkem vápenatým noste rukavice, chraňte si oči a držte ho mimo dosah dětí, při požití je zdraví škodlivý.

Když hniloba i přesto nastupuje, bývá chyba většinou jinde než ve složení půdy:

Jak skořápky použít, aby dávaly smysl

Příprava zabere pár minut. Zbavte skořápky vnitřní blanky, propláchněte studenou vodou a rozložte je na utěrku, ať dobře proschnou. Suché pak zpracujte na jemný prášek, nejlépe v kávomlýnku, kuchyňském robotu nebo starém hmoždíři. Platí jednoduché pravidlo: čím jemnější frakce, tím rychleji se vápník dostává do půdního roztoku a odtud ke kořenům.

Před sázením dejte ke kořenům každé sazenice zhruba vrchovatou polévkovou lžíci prášku a lehce ho promíchejte se zeminou na dně jamky. Ze šesti skořápek takto pokryjete tři až čtyři sazenice. Během sezóny postup zopakujte jednou za měsíc, tentokrát přímo pod keř, a pečlivě zalijte. Bez pravidelné zálivky celé snažení přijde vniveč.

Komu se skořápky hodí a kdy se jim vyhnout

Kromě rajčat vápníkovou porci ocení papriky, lilky, růže, levandule, šeříky nebo hortenzie. Jedno mají společné: všechny milují zásaditou nebo alespoň neutrální půdu. Levandule má navíc tu výhodu, že si poradí i s déletrvajícím suchem, patří mezi rostliny, které vydrží týden bez zálivky.

Naopak se raději vyhněte záhonům s borůvkami, brusinkami, rododendrony, azalkami a vřesy. Tyhle rostliny potřebují kyselou půdu a vápník ze skořápek by jim vyloženě uškodil.

A spotřebitelská pointa? Balení drceného zahradnického vápníku stojí v hobbymarketech obvykle v řádu stokorun, zatímco skořápky z ranních vajec máte zadarmo. Celé kouzlo ovšem stojí a padá s pravidelným zaléváním, protože teprve ono umožní, aby se vápník ze skořápek do rostliny dostal.

Zdroje: Autorský text, https://www.denik.cz/zahradkareni/vajecne-skorapky-hnojivo.html, https://living.iprima.cz/zahrada/vajecne-skorapky-vyziva-rajcata-ochrana-pred-slimaky, https://extension.msstate.edu/blogs/extension-for-real-life/can-eggshells-prevent-blossom-end-rot, https://strednicechy.rozhlas.cz/hnedocerne-skvrny-na-rajcatech-a-paprikach-znaci-fyziologicky-nedostatek-vapniku-9250181, https://www.ceskestavby.cz/clanky/vajecne-skorapky-v-zahrade-kam-se-hodi-kde-pomohou-a-kde-na-ne-zapomenout-28450.html, https://www.ireceptar.cz/zahrada/proc-davat-vajecne-skorapky-pod-sazenice-rajcat/