„Poslal jsem prodavačku někam,“ říká senior Miroslav (69). Hádka začala rohlíky za 3,50 Kč, Albert je nečekaně zdražil

Získejte zdarma naše články jako první

Sledujte nás v Google Zprávách

Preferujte nás ve vyhledávání

Rohlík koupíte v každém obchodě a většina z nás o jeho ceně skoro nepřemýšlí. Až do chvíle, kdy přeleze hranici, na kterou jsme si roky zvykali. Miroslav se redakci Arecenze svěřil, jak se mu ranní nákup v Albertu zvrhl v hádku s prodavačkou. Dnes se za to stydí. Za tím, že cena je přehnaně vysoká, si stojí.

Ranní nákup, který skončil u cenovky

Miroslav chodí do stejného Albertu každý den, většinou kolem sedmé. Manželka ještě spí, on doběhne pro rohlíky a doma udělá snídani. Takový zvyk má od té doby, co je v důchodu. Ceny pečiva zná nazpaměť, a tak mu nemohlo uniknout, že tukový rohlík, který se dlouho držel pod třemi korunami, najednou stál 3,50 Kč.

„Myslel jsem, že špatně vidím. Vytáhnu brýle, a pořád tři padesát,“ popisuje.

U regálu nestál sám. Bylo tam dalších pět, šest lidí, skoro všichni v jeho věku. Někdo začal, ostatní se přidali, a za chvíli se řešila elektřina, máslo, vajíčka, prostě všechno. Uličkou se mezitím nedalo projít.

„To uznávám, stáli jsme tam dlouho. Lidi s košíkama to museli brát naokolo,“ přiznává Miroslav.

Foto: Arecenze

„Myslíte tu cenu vážně?“

Asi po deseti minutách přišla prodavačka, která kousek od nich vybalovala zboží. Požádala je, jestli by se nemohli rozejít. Zle to podle Miroslava neřekla. Jemu ale pořád vrtalo hlavou to číslo.

„Tak jsem se jí zeptal, jestli tu cenu za obyčejnej rohlík myslí vážně. Ona že to neurčuje, že to jde z centrály.“

Dneska ví, že měla pravdu. Tehdy ho to ale nakrklo ještě víc. A poslal ji tam, kam slunce nesvítí. Nahlas a před ostatními.

„Jak jsem to dořekl, už jsem věděl, že to bylo zbytečný,“ říká. Prodavačka na to nic neřekla, jen se otočila a šla zpátky k paletě. Hlouček se rozešel. Miroslav si nakonec vzal čtyři rohlíky místo obvyklých šesti.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Odebírat

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Klikněte a odebírejte naše články z boxíku na domovské stránce Seznam.cz

Doma to vyklopil manželce. Prý ho zpražila, že ta holka za nic nemůže. „No, má pravdu. Ona tam od šesti tahá bedny a pak přijde dědek jako já a vynadá jí. Jenže ti, co ty ceny vymýšlí, ráno u regálu nestojí, že jo.“

Proč pečivo zdražuje

Prodavačka mluvila pravdu. Cenu rohlíku v regálu neurčuje obsluha prodejny, často dokonce ani samotný obchod. Do výsledné ceny se promítají mouka, energie, mzdy v pekárně i doprava. Pekárny jedou nonstop a na ceně energií jsou hodně závislé, takže když ta jde nahoru, dřív nebo později se to objeví i na cenovce.

Řetězce si pak cenu upravují podle dohody s dodavateli a podle toho, jak chtějí být vidět vedle konkurence. Zákazník z toho všeho vidí jen nové číslo. A ten, na koho si může zakřičet, je obvykle člověk v pracovním triku, který s tím má společného asi tolik jako on sám.

Zákazníci se neshodnou

Zeptali jsme se několika dalších lidí, jak by se na Miroslavově místě zachovali. Shoda nebyla.

Jana (58) ho chápe: „Když počítáte každou korunu, tak vás to prostě naštve. Rohlík by měl bejt levnej, to je základ.“

Tomáš (34) je přísnější: „Naštvaný bych byl taky, ale prodavačka je fakt špatná adresa. Ať napíše Albertu, ne že to schytá ona.“

A Věra (71) to řeší po svém: „Mě to taky štve. Tak kupuju rohlíky, když jsou v akci, a mrazím je. Ale křičet na prodavačku? To ne, ty to mají těžký i bez nás.“

Pár haléřů, ale mnohem větší rozčilení

Padesát haléřů. Na jednom rohlíku to nikoho nezruinuje. Jenže kdo kupuje pečivo každý den, za měsíc ten rozdíl pozná. A lidé s pevným příjmem ho poznají jako první.

„Nejde o těch padesát haléřů,“ říká Miroslav. „Jde o to, že je to pořád dokola. Máslo, vajíčka, mlíko, a teď i rohlík. Rohlík je pro mě taková hranice. Když zdraží i ten, tak už to není dobrý.“

Prodavačce se chce omluvit, až ji znovu potká. Druhý den prý neměla směnu. Do Albertu chodit nepřestane, nic jiného poblíž nemá. Jen víc listuje letáky. Manželka se mu směje, že na stará kolena začal šetřit jako za mlada.

A jak je to u vás? Všimli jste si, že pečivo zdražilo? Napište nám do diskuze.

Zdroj:

• Zkušenost čtenáře portálu Arecenze
• Autorská tvorba redaktora portálu Arecenze

Získejte zdarma naše články jako první

Sledujte nás v Google Zprávách

Preferujte nás ve vyhledávání