Nejlepší kotle na pelety 2026: Srovnání podle recenzí a testů

Topení peletami je komfortní, finančně výhodné i ekologické. V tomto článku vám poradíme, na jaké parametry byste měli při výběru kotle na pelety klást největší důraz. Pokud chcete topit jinými druhy paliv, podívejte se na samostatná srovnání dalších typů kotlů. Najdete mezi nimi kotle na tuhá paliva, kondenzační kotle na plyn a kotle na elektřinu.

Proč koupit kvalitní kotel na pelety

Kotle na pelety se stávají čím dál více populárními zejména z těchto důvodů:

• Vysoká účinnost – kvalitní automatické kotle mají účinnost až 97 %. Paliva tak spotřebují méně, aniž by tomu bylo na úkor teplotního komfortu.
• Levné a komfortní palivo – pelety jsou druhým nejlevnějším palivem po dřevu, mají výbornou výhřevnost a nemusí se nijak zpracovávat. Vyplatí se nakoupit mimo sezónu, protože budou ještě levnější.
• Bezobslužný provoz – automatické kotle si dávkují pelety ze zásobníku bez vašeho přičinění. Jednou za pár dní stačí dát pelety do zásobníku, kotel si pak palivo dávkuje sám.
• Ekologické vytápění – kotle na pelety jsou konstruovány ekologicky, aby produkovaly minimum emisí. Samotné pelety jsou šetrné k životnímu prostředí. Popel z pelet se dá využít jako hnojivo.

U automatických kotlů stačí doplňovat zásobník

Nevýhody kotlů na pelety

Při výběru kotle na pelety je ovšem nutné vzít v potaz i některé nevýhody:

• Vyšší pořizovací náklady – kvalitní automatické kotle splňující podmínky ekodesignu stojí ve většině případů více než 50 000 Kč. Hodně silné kotle stojí až 200 000 Kč.
• Nutnost revizí – i když je kotel maximálně ekologický a produkuje minimum emisí, musí stále procházet revizemi v pravidelných tříletých intervalech.

Výběr podle typu budovy

Při výběru kotle na pelety je velmi důležité zohlednit, jaký prostor bude vytápět:

• Malý byt či dům s dobrou izolací – stačí menší kotel s výkonem 15–20 kW.
• Novostavba – mají dobrou izolaci, proto obvykle stačí kotel s výkonem 20–30 kW.
• Starší dům – ztráty tepla jsou větší, proto bude třeba výkonnější kotel (30–70 kW).

To, jak velký a výkonný kotel byste si měli pořídit, se bude odvíjet od mnoha faktorů. Starší budovy a velké objekty vyžadují logicky silnější zařízení. Svou roli ovšem sehrává i počet oken, kvalita izolace či výška stropů. Obvykle je lepší pořídit si raději výkonnější kotel. Tím získáte určitou rezervu pro případ, že nastane zvlášť tuhá zima.

Druhy podle obsluhy

Podle způsobu obsluhy se kotle na pelety dělí do dvou skupin:

• Automatický kotel na pelety – moderní typ kotle, pelety se jednou za pár dní vloží do zásobníku, kotel si je pak podle potřeby dávkuje sám, spotřebuje méně paliva, dražší varianta, převládají zde nejlepší emisní třídy, výběr na trhu je skutečně bohatý.
• Kotel na pelety s ručním přikládáním – tradiční typ kotle, vyžaduje přikládat pelety několikrát denně, levnější řešení, méně poruchový, ovšem malý výběr na trhu.

Automatický kotel na pelety

Kombinovaný kotel s ručním přikládáním

Na trhu dnes najdete už dost málo „neautomatických” kotlů, do kterých by se daly přikládat pelety. Častěji se setkáte s kotly tohoto typu na uhlí nebo dřevo, případně jsou k dostání ještě kombinované kotle, do kterých lze přikládat různé typy paliva. Např. dřevo a pelety, nebo uhlí či pelety.

Důležité parametry

Při výběru kotle na pelety byste měli pečlivě zvážit následující parametry:

• Emisní třída – vypovídá o účinnosti a vypouštění emisí, je jejich celkem 5, ale koupit se dnes dají jen kotle s emisními třídami 4 a 5.
• Výkon – pohybuje se obvykle v rozmezí 15–70 kW, měl by se odvíjet od velikosti budovy a míry izolace.
• Účinnost – kotle na pelety mají standardně účinnost 90 %, ty nejlepší až 97 %.
• Spotřeba pelet – automatické kotle spotřebují méně paliva. Průměrná spotřeba pelet pro rodinný dům se pohybuje mezi 4–5 tunami ročně.
• Velikost zásobníku na pelety – běžné zásobníky mají kapacitu do 250 l, ty největší pro nejsilnější kotle až 1 000 l.
• Materiál kotle – dříve se vyráběly hlavně z litiny, jež výborně akumuluje teplo, dnes je ale preferovaná ocel, která dobře odolává změnám teplot.

Emisní třída

• Emisní třída 1 – produkovaly nejvíce emisí, od roku 2018 se kotle této třídy nesmí prodávat. Od 1. 9. 2024 už se nesmí ani používat.
• Emisní třída 2 – stejně jako emisní třída 1 už se nesmí prodávat a od 1. 9. 2024 ani používat.
• Emisní třída 3 – nemohou se od roku 2018 prodávat (pouze doprodej), používat je lze zatím bez omezení.
• Emisní třída 4 – zatěžují životní prostředí méně, prodej i používání je bez omezení.
• Emisní třída 5 – kotle produkující nejméně emisí, lze je prodávat i používat bez omezení.

Emisní třída je parametr určený normou ČSN EN 303-5. Emisní třídy reflektují účinnost kotlů a množství vypouštěných emisí. Tyto hodnoty se stanovují při 30% a 100% výkonu kotle. V současné době existuje 5 emisních tříd. Emisní třídy 1 a 2 ovšem představovaly pro životní prostředí tak velkou zátěž, že se přestaly prodávat. Od 1. 9. 2024 navíc platí úplný zákaz jejich používání.

Nové modely spadající do emisní třídy 3 už se také prodávat nesmí. Můžete je však bez omezení používat. Nejlepší je ovšem investovat rovnou do emisní třídy 5, u které je zřejmě, že bude možné kotle využívat bez omezení ještě dlouho.

S emisními třídami se pojí termín ekodesign. Jedná se o soubor parametrů, jejichž limity musí splňovat všechny kotle na tuhá paliva prodávané od roku 2020. Ekodesign vychází z nařízení Evropské unie.

Výkon

• 20 kW – ideální do menších prostor o rozloze cca 230 m² s dobrou izolací.
• 30 kW – prostory s rozlohou kolem 370 m² vyžadují středně výkonný kotel.
• 70 kW – nejvýkonnější kotle jsou vhodné do prostor o rozloze 700 m².

Čím větší dům, tím výkonnější kotel potřebujete. Nicméně je potřeba zohlednit i to, o jaký typ budovy se jedná. Starší objekty bez izolace potřebují k vytápění daleko větší výkon.

Účinnost

Pojmem účinnost kotle na pelety lze rozumět to, jaké množství tepla je schopen získat ze spalovaného paliva. Čím je účinnost vyšší, tím je spalování efektivnější i ekologičtější. V případě kotlů na pelety se účinnost pohybuje velmi vysoko, standardně kolem 90 % (některé ovšem dosahují účinnosti až 97 %). Účinnost lze do jisté míry ovlivnit i kvalitou paliva. V případě pelet jde hlavně o vlhkost, která může efektivitu spalování podstatně snížit.

Spotřeba pelet

• 4–5 tun pelet – jde o průměrnou roční spotřebu pro rodinný dům.

Spotřeba paliva se logicky odvíjí od velikosti budovy, kvality izolace a typu kotle. Automatické kotle si dávkují přesné množství pelet podle potřeby, proto jich spotřebují méně než kotle s ručním přikládáním (údajně až o 20 %). Obecně se dá ale říct, že vytápění průměrného rodinného domu vyjde na 4–5 tun pelet ročně.

Velikost zásobníku na pelety

• Do 250 l – vhodné do většiny domácích kotelen, ke kotlům s výkonem do 40 kW.
• 250–500 l – ke středně velkým kotlům s výkonem kolem 50 kW.
• 500–1 000 l – pro kotle s výkonem nad 70 kW.

Zásobníky na pelety u automatických modelů, ze kterých si kotel sám dávkuje potřebné množství paliva, se standardně vyrábí ve třech výše zmíněných velikostech. Spotřeba pelet a tím i větší objem zásobníku roste úměrně s velikostí a výkonem kotle.

Materiál kotle

• Litina – spíše u starších kotlů, výborně akumuluje teplo, ale je těžká a hůře se vyrovnává se změnami teplot. Další nevýhodou jsou omezené konstrukční možnosti.
• Ocel – dominantní materiál moderních kotlů, odolává změnám teplot a je lehčí. V místech největšího namáhání by měla mít tloušťku alespoň 6 mm.

Litinový kotel

Kotel z žáruvzdorné oceli

Příslušenství a funkce

U automatických kotlů na pelety máte šanci narazit na celou řadu funkcí. Zde je výčet těch nejběžnějších:

• Ohřev vody – kromě vytápění mohou kotle ohřívat vodu prostřednictvím expanzní nádrže.
• Volba umístění zásobníku – možnost umístit zásobník na levou či pravou stranu.
• Dálkové ovládání – provoz kotle lze ovládat pomocí mobilního telefonu nebo PC. Odpadá tak nutnost chodit do kotelny.
• Systém samovznícení – k zapálení pelet nepotřebujete zapalovač ani zápalky.
• Ekvitermní regulátor – teplota je regulována v závislosti na venkovní teplotě.
• Klasický termostat – teplota se reguluje podle nastavené hodnoty.
• Automatické vypínání po dohoření pelet – po spotřebování veškerého paliva se kotel sám vypne.
• Systém automatického odvodu popela – popel padá do přídavného popelníku, popel díky tomu nemusíte tak často vynášet.
• Automatické čištění – kompresor zajiš´ťuje čištění hořáku a výměníku pomocí stlačeného vzduchu. Díky tomu není nutné kotel tak často čistit manuálně.

Oblíbené značky

Kotel na pelety by vám měl vydržet sloužit alespoň 15 let, vybírejte proto mezi ověřenými značkami. Mezi oblíbené patří např.:

• Atmos – česká značka kvalitních kotlů na tuhá paliva s automatickým chodem, mnoho velikostí a výkonnostních typů, emisní normy 4 a 5,  cenově patří do vyšší třídy. V portfoliu značky najdete i kombinované kotle.
• Kalor – italský výrobce kotlů, světově proslulý, úsporné výrobky s vysokou účinností, ocelové i litinové, emisní třída 5, stojí trochu více.
• Opop – český výrobce cenově dostupných kotlů, snadno se ovládají a spadají do emisní normy 5.
• Benekov – další tuzemský specialista na kotle, vyznačují se vysokou úrovní zpracování, různé velikosti i výkony, cenově jde o střední až vyšší třídu.

U všech popisovaných značek je splnění podmínek ekodesignu a emisních norem naprostou samozřejmostí.

Ceny

Je jasné, že kotel na pelety není levnou záležitostí. Vybírat můžete ze tří cenových hladin:

• Kotle na pelety od 50 000 do 70 000 Kč – menší kotle s automatickým chodem, snadná obsluha, vhodné do menších domů a bytů.
• Kotle na pelety od 70 000 do 110 000 Kč – dobře vybavené automatické kotle o různém výkonu, mnoho funkcí, zde vybírá většina zákazníků.
• Kotle na pelety nad 110 000 Kč – velké automatické kotle s vysokým výkonem, nabízí všechny funkce, vhodné i do průmyslových prostor. Výhodou je vysoká účinnost a tím pádem úspora paliva.

Revize

S vlastnictvím kotle na pelety a všech ostatních kotlů na tuhá paliva se ovšem pojí i určité povinnosti. Tou hlavní jsou pravidelné revize.

Revize kotlů na tuhá paliva

Každý kotel na tuhá paliva (tedy i pelety), jehož příkon se pohybuje v rozmezí 10–300 kW, musí projít jednou za 3 roky revizí. Revizi kotle provádí odborně vyškolený revizní technik, který zkontroluje nejen samotný kotel, ale i řídící jednotku, podávací zařízení na otop či zásobník paliva a další části. Technik může také doporučit, jak snížit náklady na palivo nebo jakým způsobem otopnou soustavu zmodernizovat.

Po revizi by měl technik vystavit doklad. Předložení dokladu po vás totiž může požadovat obecní úřad. Majitelé kotlů, kteří na revizi nedbají, pak mohou dostat pokutu. Samotná revize kotle pochopitelně není zadarmo.

V roce 2019 vydalo ministerstvo životního prostředí vyhlášku, podle které jsou stanoveny limitní ceny revizí. Revize starého kotle by neměla stát více než 1 585 Kč bez DPH. U nových automatických kotlů je limit stanoven na 1 848 Kč (Zdroj: Ministerstvo životního prostředí).

Servisní kontrola a kontrola komínu

Kromě povinných revizí výrobci kotlů doporučují provést jednou ročně servisní kontrolu. Tu rovněž provádí vyškolený technik, který kotel seřídí a vyčistí. Servisní kontroly sice povinné nejsou, ale rozhodně jsou užitečné. Co už ale povinné je, je kontrola spalinové cesty (komína) provedená odborníkem. Měla by být prováděna jednou ročně.

Kvalita pelet

Efektivitu a chod kotle může do jisté míry ovlivňovat i kvalita pelet. Zaměřte se u nich proto na:

• Popelnatost – pokud nechcete vynášet popel často, volte pelety s popelnatostí do 0,5 %. Pro účely zahradničení ale může být větší množství popela výhodné.
• Vlhkost – čím je vyšší, tím je efektivita spalování a výhřevnost pelet nižší. Neměla by překročit 10 %. Skladujte je v suchém a větraném prostředí.
• Výhřevnost – pelety by měly být vyrobeny z kvalitního dřeva a vonět pryskyřicí. Nesmí být ani vlhké, to by snižovalo výhřevnost. Průměrná výhřevnost dřevěných pelet je kolem 18 MJ/kg, což je lepší než u hnědého uhlí.
• Mechanickou odolnost – pelety by se neměly drolit a rozpadat. Hraje to roli jak z hlediska pohodlí, tak efektivity vytápění.

Smrkové pelety bývají nejsvětlejší

Lidé často podléhají mylné domněnce, že kvalita pelet je ovlivněna i jejich barvou a že tmavé pelety obsahují kůru. Nutně tomu ale být nemusí. Tmavší barva pelet může být způsobena druhem dřeviny a způsobem sušení.