Menu

Nejlepší ukulele 2024: Srovnání podle recenzí a testů

Aktualizováno:
Autor:
Iveta Polášková

Ukulele nejspíš znáte. Malý, kytaře podobný nástroj, který vydává vyšší a tenčí tóny. Pochází z Havaje, kde vzniklo z nástrojů, které tam zavezli portugalští námořníci. Ti s malými kytarkami zvanými cavaquinho nejprve způsobili malou senzaci, a posléze se také stali prvními výrobci nového ukulele. Postupem času se novinka dostala do Spojených států, odkud ji nadšeně rozšířili do celého světa. U nás se poprvé objevila ve 20. a 30. letech jako součást amerikou inspirovaných jazzových orchestrů.

Ukulele se v posledních letech stalo velmi populárním a oblast jeho působnosti zahrnuje široké spektrum žánrů. Oblíbené je jak mezi hudebníky profesionály, tak i mezi naprostými začátečníky. Důvodem je jeho hned několik kladných vlastností – je menší, levnější a cestuje se s ním lépe než s kytarou. Má měkké struny, které se příjemněji mačkají. A hra na něj je velmi jednoduchá, takže není problém naučit se na něj hrát i jako samouk.

Ani výběr tohoto nástroje není příliš náročný. A pokud na cestě k vlastnímu ukulele přece jen existuje několik temných zákoutí, náš článek vám pomůže je osvětlit. Dozvíte se v něm vše potřebné o různých typech ukulele, o výhodách a nevýhodách jednotlivých výrobních materiálů a mnoho dalšího.


Nejlepších 10 ukulele dle hodnocení a recenzí uživatelů

Pořadí Produkt Hodnocení Orientační cena Aktuální cena
Top 1 88 %
Počet recenzí: 65
800 Kč Zobrazit nabídky
Top 2 91 %
Počet recenzí: 7
800 Kč Zobrazit nabídky
Top 3 72 %
Počet recenzí: 9
1 500 Kč Zobrazit nabídky
Top 4 90 %
Počet recenzí: 19
1 000 Kč Zobrazit nabídky
Top 5 85 %
Počet recenzí: 12
900 Kč Zobrazit nabídky
Top 6 94 %
Počet recenzí: 48
1 900 Kč Zobrazit nabídky
Top 7 76 %
Počet recenzí: 28
800 Kč Zobrazit nabídky
Top 8 90 %
Počet recenzí: 20
2 700 Kč Zobrazit nabídky
Top 9 100 %
Počet recenzí: 4
2 300 Kč Zobrazit nabídky
Top 10 90 %
Počet recenzí: 2
1 500 Kč Zobrazit nabídky

Zobrazit další produkty


Jak vybrat ukulele

Článek započneme představením ukulele a jeho částí. Tyto pojmy se totiž zpravidla vyskytují v produktových popisech, takže bude užitečné mít v nich alespoň základní přehled. Pokračovat budeme rozdělením ukulele na několik typů. Od zvoleného typu se odvíjí nejen velikost nástroje, ale také podoba jeho zvuku a možnosti hry. Krátce se také zastavíme u elektroakustických nástrojů, které jsou ideální pro živé vystupování.

Pro výběr v rámci kategorie je důležitým parametrem materiál. Ten se odrazí jak na výsledném zvuku, tak na životnosti ukulele. Probereme také struny, jejich materiál, barvu a možnosti ladění. A protože výběrem samotného nástroje to nekončí, poradíme vám také v oblasti nejčastěji prodávaného příslušenství.

Jak se ukulele stalo populárním, trh jimi byl doslova zavalen. Samozřejmě, že ne všechna z nich jsou skutečně kvalitní. Typickým problémem těch nejlevnějších je nestabilita ladění. V kapitole o cenách se proto zaměříme na cenové kategorie a částku, kterou bude třeba vynaložit na nástroj fungující lépe než dětská hračka. A v samotném závěru přidáme několik tipů pro začátečníky.

Části ukulele

Ukulele se pochopitelně nejčastěji přirovnává ke kytaře, s níž sdílí tvar i způsob hry. Stejně jako ona se v základu skládá z těla, krku a hlavice.

Tělo

Tělo se dál skládá z přední a zadní desky, prohnutým bokům těla se říká luby. V přední desce najdete rezonační neboli ozvučný otvor, jehož velikost, tvar a umístění ovlivňuje zvuk, jaký se z vašeho nástroje line.

Na těle za ozvučným otvorem je umístěna takzvaná kobylka, kterou tvoří sedlo a můstek. Do můstku jsou přichyceny struny, je tedy zodpovědný za přenos vibrací do těla ukulele. Aby se však struny mohly rozeznít, je nutné držet je kousek nad hmatníkem. A právě k tomu slouží sedlo.

Krk

Krk spojuje tělo s hlavicí. Na jeho přední části se nachází hmatník, což je ta část ukulele, kde se při hře pohybuje levá ruka. Hmatník je rozdělen několika pražci, tenkými kovovými pásky, které usnadňují orientaci na hmatníku. Jak hráč pohybuje levou rukou mezi pražci, zkracuje délku struny, která tím mění výšku tónu. Každý pražec znamená změnu o jeden půltón.

Nahoře, nejblíže hlavici, je umístěn nultý pražec neboli ořech. Jde o kousek dřeva, který se dotýká strun a drží je na místě (Zdroj: Wikipedie). V popisu jednotlivých ukulele najdete údaj o délce menzury, tato menzura představuje vzdálenost mezi nultým pražcem a kobylkou. Protože jde o délku chvějící se struny, ovlivňuje délka menzury výsledný tón nástroje.

Hlavice

Krk je zakončen hlavicí, která je do něj vsazena pod mírným úhlem. Na té často najdete logo výrobce. Důležitější pro hru je však zakončení strun. Na hlavici najdete ladící kolíky, jejichž pootočením upravujete výšku tónu. Při častém používání ukulele po čase rozladíte, chtě nechtě se tak budete muset oněmi kolíky zabývat. Ty mohou být z kovu či z plastu.

Typy ukulele

Podle velikosti narazíte většinou na základní dělení na čtyři podtypy – sopránové, koncertní, tenorové a barytonové. Protože však vynalézavost výrobců nezná hranic, stále častější jsou i jiné typy ukulele a různí “kříženci”, kteří v sobě spojují vlastnosti i jiných nástrojů.

Tenorové

Tenorový nástroj je opět o něco větší, jeho menzura dosahuje 43 cm. S tím se pojí opět ty stejné charakteristiky – hlubší a plnější zvuk. Tenorové ukulele má více pražců, které jsou širší, což vyhovuje hráčům s většíma rukama. Ti se tak snáze dostanou i do vyšších poloh.

Není divu, že je populární mezi pokročilými a sólovými hráči, kteří dokáží ocenit jeho rozšířené možnosti. Pokud se podíváte na vystoupení nejlepších světových ukulelistů, většina z nich bude třímat právě tento typ nástroje.

Barytonové

Posledním ze známých a široce rozšířených typů je barytonové ukulele. Velikostí se již blíží kytaře, na 48cm menzuře se nachází i 20 a více pražců. Hloubkou hlasu již typické ukulele rozhodně nepřipomíná, čímž pro někoho může ztrácet jeho exotické kouzlo.

Mnohem blíž má k akustické kytaře. S tou je spojuje také ladění – struny barytonového ukulele totiž výškou tónů odpovídají čtyřem spodním strunám kytary. Pokud tedy máte kytarovou průpravu a chcete se na ukulele naučit rychle, tohle může být cesta pro vás.

Sopránové

Tento typ představuje naprostou klasiku, někdy se mu také říká standardní. Typické malé ukulele s menzurou kolem 33 cm, které vydává tenké a vysoké zvuky. Úměrně tělu jsou malé také pražce, což někdy může působit problémy lidem s většíma rukama. Těm zabere více času, než se naučí, jak prsty poskládat tak, aby jim akord správně zazněl.

Pražců je také méně (obvykle mezi 12 a 16), což by pokročilé hudebníky mohlo omezovat. Sopránové ukulele je neopak vhodné pro děti, začátečníky nebo cestovatele, kterým budou vyhovovat jeho malé rozměry.

Koncertní

Nenechte se zmást názvem, koncertní ukulele si rozhodně nepořizují jen muzikanti s velkolepými ambicemi. Jedná se o nástroj mírně větší, délka menzury se pohybuje kolem 38 cm, což se projevuje v mnoha aspektech. Vejde se na ni více pražců (mezi 15 a 20), pražce jsou navíc širší, takže koncertní varianta bude vhodným nástrojem pro lidi se silnějšími prsty.

Ve srovnání s sopránovým ukulele nabídne silnější, bohatší zvuk, který lépe uslyšíte. Dokonce se také díky delším strunám méně často rozlaďuje. Na druhou stranu tím přicházíte o část kouzla, kterým se pyšní sopránová varianta.

Sopraninové

Mezi méně rozšířené typy patří sopraninové ukulele. Jak již název napovídá, jde o extrémně malý, téměř kapesní nástroj. Počet pražců se zastavil na čísle 12, menzura nepřesáhne 30 cm. Někdy je tento typ naladěn o oktávu výše než sopránová varianta, takže citlivějším posluchačům může být jeho vysoký zvuk až protivný. Na seriózní hraní to zkrátka asi nebude.

Basové

Basové ukulele je naopak největší, i když od barytonového je dělí jen několik centimetrů. Délkou mensury často přesahuje 50 cm. Na první pohled může být dokonce k nerozeznání od kytary. Laděné je stejně jako basová kytara. Podobného zvuku dosahuje pomocí tlustých polyuretanových strun.

Guitalele

Tento kříženec kytary a ukulele disponuje šesti strunami pro lepší možnosti hraní akordů. Velikostí je však podobné tenorovému ukulele, což poskytuje ve srovnání s kytarou výhody menší hmotnosti a lepší přenosnosti. Laděním je však od kytary mírně odlišné.

Banjolele

Banjolele představuje křížence banja a ukulele. Kombinuje menší velikost koncertního ukulele se zvukem typickým pro banjo. Nejlépe vynikne v bluegrassových písních a podobných žánrech. Ve srovnání s banjem však hraje trochu tišeji.

Klasické vs. elektroakustické

Při váhání nad tímto parametrem si položte otázku, jaké jsou vaše hudební ambice, zda plánujete vystupovat před lidmi nebo zakládat kapelu.

Klasické ukulele

Akustické ukulele má ve srovnání s kytarou poněkud slabší zvuk. To není na překážku, pokud si hrajete sami pro sebe nebo v okruhu přátel u táboráku. Pokud se však časem rozhodnete třeba vstoupit do hudební kapely, mezi ostatními nástroji tiché brnkání téměř zanikne. Samozřejmě můžete použít mikrofon, ale tak kvalitního zvuku, jaký poskytne elektroakustická varianta, nedosáhnete.

Elektroakustické ukulele

Tento nástroj je vybaven snímačem, který speciálními efekty dokáže zvuk mírně upravit. Pro zesílení je zapojíte do komba či mixážního pultu. Pokud zůstane nezapojené, bude fungovat jako klasické ukulele, je to tedy vhodná varianta i pro ty, kteří potřebují zesilovač jen občas. Daní za tuto všestrannost je rozdíl v ceně, za elektroakustickou variantu stejného modelu dáte i o tisícovku navíc.

Ukulele s rezonátorem

Rezofonické ukulele je zvláštním typem mimo předešlé dvě škatulky. Tento typ nástrojů vznikl ve dvacátých letech pro potřeby hudebníků v orchestrech a dalších větších hudebních tělesech. Jde o akustické ukulele, které má na přední straně připevněn rezonátor, systém kovových membrán, který zajišťuje mnohem silnější a výraznější zvuk, aniž by bylo nutné kamkoliv ukulele zapojovat. Rezofonická ukulele jsou poměrně drahá a na trhu je jich velmi málo, jedná se tedy spíš o nástroj pro fajnšmekry.

Tvar a design

Nejvíc nástrojů na trhu se vzhledem podobá malé kytaře. Po vzoru kytary najdete také několik modelů s výřezem – ten slouží k tomu, aby se levá ruka hráče dostala na vyšší pražce, takže nejvíce jej ocení ti, kteří se hře na ukulele chtějí věnovat na náročnější úrovni.

Trochu méně rozšířeným typem je ananasové ukulele pyšnící se tvarem těla podobným oblíbenému ovoci. Protože objemově je tento typ ukulele větší, jeho zvuk více rezonuje a ve finále je hlasitější. Existují také typy ukulele ve tvaru čtverce nebo “lodního pádla“, jde však o tak vzácné výrobky, že zájemce o jejich koupi by musel pracně hledat.

Ačkoliv se to možná nezdá, i design patří mezi parametry, kterým se ukulelisté zabývají. I samotné ukulele se stalo velmi módním, vzhledové aspekty jsou tedy pro mnohé variantou, jak se odlišit. Této potřebě vycházejí vstříc i výrobci nástrojů, koupit tak můžete ukulele nejrůznějších barev, s jemnými vzorky nebo výrazným potiskem. Řada těchto motivů odkazuje na domovinu nástroje, Havaj.

Materiál

Materiál je zcela zásadním parametrem, ovlivňuje totiž kvalitu zvuku. Na výběr máte z několika variant, které se mimo ozvučovací vlastnosti liší také životností a pořizovací částkou.

Dřevo

Masiv je pro ukulele nejlepším materiálem, co se zvukových možností týče. Každá deska sestává z jediného kusu dřeva. Tyto nástroje rezonují nejlépe, mají tendence “stárnout” a s věkem vytváří bohatší tóny. Nevýhody masivního materiálu spočívají ve vyšší ceně způsobené náročnější výrobou a ve větší náročnosti na údržbu. Deska z masivu je totiž náchylnější na teplotní výkyvy, zkroucení apod.

Překližka

Představuje pomyslný zlatý střed, a to jak cenou, tak kvalitou. Překližka sestává z několika vrstev různých dřevěných materiálů, přičemž prostředek je zpravidla tvořen levnějším materiálem než zdobné a dražší vrstvy na povrchu. Od ceny různých druhů dřev se odvíjí také celková cena nástroje. Překližka nezní o tolik hůř, navíc má oproti masivu výhodu menší choulostivosti. Díky lepení z více vrstev se méně vlní, krabatí a ničí. Příjemným bonusem je široké spektrum barevných variant.

Polomasiv

Jde o jakýsi kompromis mezi masivem a překližkou. Přední deska je z masivního dřeva, zbytek z překližky. Oproti překližkovému ukulele bude nejspíš o něco lépe znít, ve srovnání s celomasivním nástrojem bude o něco levnější.

Plast

Okrajový materiál, který nejčastěji slouží pro výrobu nástrojů pro děti. Není divu – je lehký a téměř nerozbitný, nevadí mu ani voda. Ve srovnání s ostatními typy je také levnější, to je však bohužel způsobené horším zvukem. Proto se plastová ukulele nedoporučují ani začátečníkům, na takto nekvalitním nástroji totiž často ani nepoznáte, zda akord držíte dobře nebo ne.

Většina ukulele je vyrobená z více druhů dřev, z jiného bývá tělo, z jiného krk a hmatník. Pro úplnost uvedeme několik druhů dřev, se kterými se setkáte nejčastěji.

  • Smrk – Toto dřevo je cenově dostupné, má výborné akustické i rezonační vlastnosti. Vytváří hlasité a jasné tóny.
  • Mahagon – Často používané dřevo s typickým načervenalým barevným tónem, produkuje syté až ostré tóny.
  • Sapele – Jedná se o typ afrického mahagonu, kterému nechybí mírně načervenalé zabarvení. Nabízí vyvážený zvuk.
  • Koa (akácie) – Tradiční dřevo z Havajských ostrovů s krásným tónem, navíc je barevně velmi originální. Dvě ukulele nikdy nebudou navlas stejná.
  • Javor – Pro svou krásnou kresbu se často vyskytuje ve formě povrchové dýhy překližky. Jedná se o tvrdé dřevo, které do výsledného zvuku přidává výraznější výšky.
  • Cedr – Často jej naleznete u větších typů ukulele. Nabídne kulatý, plný tón.
  • Ořech – Velmi oblíbené dřevo vlastnostmi podobné mahagonu. Proti němu má však subtilnější tón.
  • Zebrawood – Krásné, výrazně pruhované dřevo, pocházející z Afriky. Oproti ostatním vydává trochu temnější tón s omezením vyšších frekvencí.

V každém případě však uděláte nejlépe, když zajdete do obchodu a ukulele si vyzkoušíte. Každý výrobce totiž přistupuje k nástroji s jinou mírou zodpovědnosti, takže na trhu není nouze o velmi dobrá ukulele z překližky, které kvalitou zvuku přesáhnou i celomasivní nástroj.

Pokud nemáte možnost navštívit hudební obchod a osahat si všechna ukulele, která za výlohou najdete, doporučíme soustředit se alespoň na ověřené výrobce a recenze dalších uživatelů. U rozšířenějších produktů je také možné, že na YouTube naleznete videorecenzi.

Výběr strun

Když kupujete ukulele, struny jsou obvykle už natažené. Nenároční uživatelé tak poprvé řeší výběr strun až s prvním přestrunováním. Ne každému však vyhovují struny z výroby, při nákupu levného nástroje navíc mohou být opravdu nekvalitní. Do článku tedy zařazujeme také jim věnovanou kapitolu.

Struny se vyrábí v různých délkách podle typu nástroje, kterému jsou určené. Například struny z koncertního ukulele by pro menší sopránové byly moc dlouhé. V tomto případě je samozřejmě možné konce zastřihnout, ideálního zvuku však stejně nedosáhnete, pokud se mimo délku liší také silou a materiálem.

Ladění

Aby to nebylo až tak jednoduché, ne všechny struny nástroje používají struny ve stejném ladění. To vede k tomu, že akordy se hrají různými prstoklady a pokud jste samouk, můžete mít problém se sháněním adekvátního výukového materiálu.

  • Sopraninové a sopránové – Nejčastěji na nich naleznete standardní ladění strun GCEA (písmena vždy označují výšku tónu). Méně často můžete narazit také na ADF#H.
  • Koncertní a tenorové – Zde se v tomto ohledu nemůžete splést, vždy se vám dostane ladění GCEA.
  • Barytonové – Je vybaveno strunami DGHE. Ty se shodují se spodními strunami kytary, což představuje plusový bod pro začátečníky, kteří mají nějaké zkušenosti s hrou na kytaru.
  • Basové – Největší ukulele obvykle dostanete v ladění EADG, stejně jako elektrická baskytara nebo kontrabas.

Low G

K standardnímu ladění GCEA existuje také alternativa strun s low (nižším) G. Všechny akordy se hrají stejně, liší se jen šířka a tón struny G. Ta se nachází na krku ukulele úplně nahoře, laděním jde však o třetí nejnižší tón. Nízké G je laděním položené o oktávu níž, struny jsou tak seřazeny od nejhlubší, podobně jako na kytaře.

Nízké G rozšiřuje rozsah nástroje, což oceníte zejména při vybrnkávání. Hodnocení zvuku je však velmi individuální. Někomu se zdá, že využití nízkého G vytváří plnější a modernější zvuk, pro někoho tím zase ukulele ztrácí kousek své tradice a osobitosti. Struna low G se prodává i samostatně, takže ji můžete vyzkoušet bez velké finanční investice nebo námahy.

Materiál

Původně byly struny vyráběny ze střev, dnešní materiály se jim snaží co nejvíce přiblížit. Všeobecně jsou však měkčí než ocelové struny používané například u akustických kytar. Ocelové struny vyvíjejí větší tah na kobylku, čímž hrozí její zničení. Experimentální natáhnutí kytarových strun tedy doporučit nelze.

Jak se ukulele stává stále populárnějším, i mezi materiály strun už máte na výběr.

Nylon

Představují základ a najdete je u levnějších ukulele. Jejich zvuk charakterizuje tlumenost a hřejivost. Jsou velmi měkké, což ocení zejména prsty začátečníků, které si nebudou muset projít procesem zvykání si tak bolestně jako začínající kytaristé. Narozdíl od kovových strun nekorodují a neničí se vlhkostí. Co je však ovlivňuje, je měnící se teplota. Jak se natahují a smršťují, ukulele se rozladí, když je přenesete do místa s jinou teplotou. To může představovat problém například u táborového ohně.

Nylgut

Nylgut je patentovaný materiál výrobce Aquila, který má na trhu se strunami velký podíl. Tyto struny tak najdete na mnoha právě zakoupených nástrojích. Jedná se o syntetiku, která se snaží co nejlépe přiblížit vlastnostem původních materiálů, střev. Kombinuje akustické vlastnosti střeva s životností a odolností proti korozi, jakou disponuje klasický nylon. Vyznačuje se také o něco lepší stabilitou ladění v případě změny teploty. Nevýhodou je však jeho vyšší cena.

Fluorokarbon

Také tento materiál patří k těm dražším, přesto je však velmi populární. Za vyšší cenu totiž nabízí mnoho výhod – zvuk takových strun je jasnější, lépe také odolávají vlivu teplot. Snadno se zastřihují, což se hodí v momentě, kdy si náhodou pořídíte struny delší než potřebujete. Podobně jako nylonové jsou velmi měkké a nezraňují tolik vaše prsty.

Protože jsou tužší, zvuk vašeho ukulele bude s těmito strunami poněkud hlasitější. Někteří hráči však tvrdí, že fluorokarbon zní nejlépe na nástrojích z masivního dřeva a na ukulele z překližky jeho výhody zanikají. Protože libozvučnost strun je individuálním kritériem a každému se může líbit něco trochu jiného, rozhodně však tuto kombinaci nezatracujeme.

Titan

Tento materiál je charakteristický ještě větší odolností a silou. Podobně jako fluorokarbon i titan dokáže vyloudit jasnější a hlasitější tóny. Tyto struny jsou z jediného materiálu (narozdíl od následujících kovových) a je možné je natáhnout i na menší typy ukulele. Daní za to je větší tvrdost, kterou pocítíte na bříškách prstů (Zdroj: UkuGuides.com). A samozřejmě také vyšší cena.

Pokovené struny

Na trhu najdete také mnoho strun, které mají nylonové jádro obalené mědí či hliníkem. Díky kovovému povrchu jsou tyto struny jsou odolnější než jakékoliv čistě syntetické. To však také znamená, že jsou o něco tvrdší a ne každému se na ně bude dobře hrát. Lépe odolávají tlaku a jejich zvuk je charakterizován vyšší hlasitostí a výrazností. Protože nejlépe vynikne na hlubších tónech, najdete je v provedení na větších typech ukulele a to pouze na nejníže naladěné struně či dvou.

Materiál struny Výhody Nevýhody
Nylon + Levnější

+ Měkké, nezraňují prsty

− Nízká odolnost vůči teplotě

− Nevýrazný zvuk

Nylgut + Zvukové vlastnosti střeva a odolnost syntetiky

+ Lepší stabilita ladění

− O něco vyšší cena

 

Fluorokarbon + Lepší stabilita ladění

+ Hlasitější a jasnější zvuk

− Vyšší cena

− Někomu nezní dobře na ukulele z překližky

Titan + Odolnější

+ Je možné je natáhnout i na sopránová a koncertní ukulele

− Tvrdší

− Vyšší cena

Kov s nylonovým jádrem + Velmi odolné

+ Hlasitý a výrazný zvuk

− Jsou tvrdší

− Prodávají se jen na větší typy ukulele

Barva

Většina syntetických strun je čirá s jemným mléčným zabarvením. Pokud narazíte na jinou variantu, nejdříve odlište, zda se jedná pouze o barevný efekt, nebo jestli ji doprovází také jiné vlastnosti.

Pokud se zajímáte o různé akustické možnosti, můžete vyzkoušet struny z červeného či černého nylonu. Červené struny jsou tenčí, zní jasněji a pevněji a dle výrobce lépe udržují ladění. Někomu se na ně hraje lépe, někomu hůře, vždy jde o individuální pocit. Černý nylon produkuje naopak hřejivější a dlouhoznějící tóny.

Jinou kapitolu však představují speciální struny pro děti. Jde o sady, kde je každá struna vyvedena jinou barvou, což může dětem usnadnit zapamatování prvních akordů. Zde však nejde o materiálovou odlišnost, takže akustické vlastnosti se mohou lišit podle výrobce, vzhledem k určení však pravděpodobně budou velmi měkké.

Příslušenství

Ke hře na ukulele mnoho dalšího příslušenství nepotřebujete. Přesto na trhu naleznete řadu příslušenství, které můžete přikoupit.

  • Obal – Polstrované pouzdro chránící ukulele před prachem a otřesy, bývá vybaveno jak madlem pro nošení v ruce, tak popruhem přes záda. Často se prodává zároveň s nástrojem.
  • Popruh – Slouží k zavěšení ukulele kolem krku, zatímco na něj hrajete. Pomáhá zejména stojícím hráčům, při sezení většinou stačí mít tělo ukulele opřené o stehno.
  • Ladička – Tu využijete v případě, že při ladění nechcete spoléhat pouze na vlastní sluch. Nejlevnější ladičky stojí kolem dvou stovek.
  • Kapodastr – Představuje vlastně posuvný pražec. Připnutím na krk ukulele zkrátíte počet pražců a zvýšíte výšku tónů o vámi zvolený interval. V praxi vám to umožní zahrát písničky v obtížných tóninách za použití snazších akordů.
  • Trsátko – Není sice nutnou ani tradiční výbavou, dopomáhá však k výraznějšímu zvuku. Jeho použití vyžaduje trochu cvičení.
  • Náhradní struny – Většina nylonových strun má životnost mezi jedním a dvěma roky. Jakmile začnou struny jevit známky roztřepení, zbarvení nebo jakéhokoliv jiného opotřebení, je třeba je vyměnit.
  • Věšáky a stojany – Nejsou rozhodně nutné, ale mohou vám pomoci utřídit hudební nástroje nebo ušetřit místo tím, že je pověsíte na zeď.

Cena

Částka, kterou za ukulele nakonec utratíte, se bude odvíjet od mnoha parametrů. V první řadě se ceny liší dle typu nástroje – za barytonové ukulele dáte víc než za sopránové, za elekroakustickou variantu víc než za tu bez snímače. Dále vás bude něco stát kvalitní provedení, dražší materiál nebo neobvyklé designové výstřelky.

Pokud na ukulele máte vysoké nároky, rozhodně se také poohlédněte po nástroji od prověřeného výrobce. Mezi oblíbené patří například Mahalo, Lanikai, Ibanez, Ohana, Ortega, Fender nebo Cordoba. Protože libozvučnost různých typů je individuální záležitost, doporučujeme také zastavit se v nejbližším obchodě a nástroje si “osahat”.

Do 1 000 Kč

V této cenové kategorii naleznete jen sopránová či koncertní akustická ukulele, na jejichž kvality nemůže být spoleh. Zato se výrobci odvázali u designového pojetí, v žádné jiné kategorii nenajdete pestřejší nástroje. Výrobním materiálem je často plast.

U podezřele levných produktů se rozhodně vyplatí sledovat uživatelské recenze, často jde totiž o ukulele, které spíš než hudební nástroj připomínají nenaladitelnou hračku pro děti. Pokud vám však jde pouze o zdroj zábavy právě pro ně, pak vám může i tato kategorie vyhovovat.

Od 1 000 do 3 000 Kč

V této kategorii už najdete i větší typy hudebních nástrojů. Na své si přijdou zejména začátečníci, shánějící kvalitní nástroj, který se jen tak nerozladí. Výrobním materiálem bude nejčastěji překližka, na horní hranici kategorie se potkáte také s polomasivem. Pokud jde o design, ten se poněkud ustálí a mnohem vyšší zastoupení zde bude mít přírodní vzhled zdůrazňující kresbu dřeva. Mezi výrobci se začnou objevovat i známější jména.

Od 3 000 do 5 000 Kč

Pokud to s hrou na ukulele myslíte vážně nebo máte koncertní ambice, možná se poohlédnete v této kategorii. Materiálem bude velmi často polomasiv. V této kategorii se začínají vyskytovat také elektroakustická ukulele se snímačem a zabudovanou ladičkou. Výběr se rozšiřuje také zájemcům o tenorové či barytonové nástroje.

Nad 5 000 Kč

Do této kategorie bude muset zamířit hráč, který touží po basovém ukulele. To je stále ještě poměrně vzácné, od čehož se odvíjí také vyšší cena. Mimo basová ukulele zde naleznete špičkové kousky, které nezklamou ani pokročilé hudebníky. Nechybí široký výběr elektroakustických variant, celomasivní nástroje a pochopitelně také několik designových výstřelků jako například pozlacená mechanika.

Jak začít hrát na ukulele

Po výběru a vybalení prvního nástroje se může začátečník cítit trochu nejistý. Zvlášť pokud za sebou nemá hodiny hry na kytaru nebo alespoň základy hudební nauky. Proto jsme sepsali pár krátkých bodů, kterých se může držet.

  • Učebnic mnoho není, pokud trváte na českém jazyku a papírové verzi, budete možná muset trochu zapátrat. Zato internet je ohledně všemožných rad prakticky bezedný.
  • Pozor na odlišnosti od kytary – na ukulele se hraje ukazovákem, který by měl brnkat na kraji těla nástroje, ne nad ozvučným otvorem.
  • Začněte s akordy, jsou totiž jednodušší než vybrnkávání tónů prsty.
  • Potrénujte rytmy. Naučte se rozeznat, v jakém taktu právě hrajete, a pracovat s tím.
  • Najděte si akordy k vašim oblíbeným písním. Existují jak webové stránky, tak aplikace.
  • Improvizujte. Zkuste si všímat, jak hrají tytéž písně různí hudebníci. Od některých se můžete naučit skutečně hodně.
  • Nebuďte na sebe moc tvrdí. Při sledování špičkových hudebníků se snadno zapomíná na to, že i oni museli kdysi začít.

Často kladené dotazy k ukulele

Iveta Polášková
Redaktorka
Iveta je studentkou oboru management v kultuře na Masarykově univerzitě v Brně, kde čerpá zkušenosti s psaním recenzí na kulturní akce. Vlastně něco píše skoro pořád – básničky, cestovní deníky, i šuplíková veledíla. Mimo to je členkou ochotnického divadla, navštěvuje baletní lekce pro dospělé a po večerech se učí hrát na akordeon. S jejími texty se u nás na webu nejčastěji setkáte u zahradního vybavení a outdoorových potřeb.

Použité a další zajímavé zdroje

ANDERSON, Ben. Ukulele krok za krokem: učebnice pro začátečníky. Únětice: Ben Anderson, 2016. ISBN 978-80-270-0573-4.

https://liveukulele.com/lessons/strings/low-g/

https://www.musicianauthority.com/do-you-need-a-pick-to-play-ukulele/


Jak vám pomohl tento článek?
Budeme rádi za zpětnou vazbu.

Průměrné hodnocení 4.6 z 22 hlasů

Další oblíbené testy a recenze