Menu

Ovoce a zelenina mají méně živin než před 60 lety (2026): Některých ubylo až o polovinu, na obalu nic nepoznáte

Ovoce a zelenina mají méně živin než před 60 lety (2026): Některých ubylo až o polovinu, na obalu nic nepoznáteFoto: Shutterstock.com
Dali jsme vedle sebe britská data o složení potravin z let 1940 až 2019 a americká měření a sledovali osud osmi živin.

Jablko z dnešního sadu vypadá podobně jako to, které jedli naši prarodiče. Nová britská zpráva ale tvrdí, že v ovoci, obilí i zelenině, které běžně kupujeme, od 60. let ubylo některých důležitých živin. Pro nakupující z toho plyne praktická otázka, jestli kvůli tomu měnit nákupy, připlácet za bio, nebo sahat po doplňcích.

Až o polovinu ubylo hlavně železa a mědi

Britská investiční firma Deep Science Ventures vydala začátkem října zprávu Hollow Harvests, volně přeloženo Duté sklizně. Autoři v ní shrnuli dosavadní měření, podle kterých od 60. let ubylo u části obilí, zeleniny i ovoce 20 až 50 procent některých živin. Horní hranice platí jen pro několik z nich.

Podobně vycházejí i studie z odborných časopisů. Vědci z Coventry University porovnali ve studii z roku 2021 britské tabulky složení potravin z let 1940, 1991 a 2019. Sledovali 29 druhů ovoce a zeleniny, mezi nimi i brambory, mrkev, cibuli a jablka. Americká data rozebral v roce 2004 biochemik Donald Davis z Texaské univerzity. Z obou srovnání je vidět, že všech živin neubylo stejně:

Živina Británie, 29 druhů (1940–2019) USA, 43 druhů (1950–1999)
Železo o 50 % méně o 15 % méně
Měď o 49 % méně nesledováno
Hořčík o 10 % méně nesledováno
Vápník bez výrazné změny o 16 % méně
Fosfor bez výrazné změny o 9 % méně
Draslík bez výrazné změny nesledováno
Vitamin C nesledováno zhruba o 20 % méně
Vitamin B2 nesledováno o 38 % méně

Proč je dnešní úroda „řidší“

Autoři zprávy Deep Science Ventures vidí za úbytkem hlavně honbu za vyšší sklizní, které se dlouhá léta podřizovalo šlechtění odrůd i hnojení. Plodina pak přibírá na hmotnosti tak rychle, že přísun minerálů z půdy nestačí a minerály se ve větší hmotě rozředí. Odborníci tomu říkají efekt ředění. Svůj podíl má podle nich i půda, protože třetina půd na světě je už poškozená.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Vitamin C ubývá hlavně při skladování a vaření

Část ztrát, které přicházejí až po sklizni, má ale každý v rukou sám. Týkají se hlavně vitaminu C, který ze zeleniny mizí průběžně, tedy i během skladování v obchodě nebo ve spíži. Další část pak ubere vaření. Jak velké ty ztráty můžou být, změřili v roce 2010 vědci z brazilské univerzity ve Viçose v restauračních kuchyních. Od převzetí zeleniny po servírování z ní zmizelo 33 až 71 procent vitaminu C, u většiny druhů nejvíc ve skladu.

Doma se dá úbytek zbrzdit dvěma jednoduchými návyky:

  • Zásoby jen na pár dní. Zeleninu spotřebujte, dokud je čerstvá, a do zásoby na týdny dopředu ji nekupujte.
  • Část zeleniny syrová. Papriku nebo kedlubnu klidně jezte syrovou, třeba v salátu. Vitamin C, o který by při vaření přišla, jí tak zůstane. Když už vaříte, šetrnější je pára nebo dušení než dlouhé vaření ve vodě.
Mražená brokolice v sítku nad hrncem s párouFoto: Pawel Michalowski / Shutterstock

Zeleninu, i tu mraženou, stačí podusit v páře. Přijde přitom o méně vitaminu C než při dlouhém vaření ve vodě.

Tip: mražená zelenina obstojí

Zelenina, která pět dní leží v lednici, nemusí mít víc vitaminů než mražená. Studie z americké University of Georgia z roku 2017 u brokolice, hrášku nebo špenátu většinou rozdíl nenašla, a když ano, vycházela mražená častěji líp. K podobnému závěru došli i vědci z Kalifornské univerzity v Davisu. Obě studie podpořila nadace amerických výrobců mražených potravin. Mražená zelenina se tak hodí hlavně do zásoby, protože čerstvá dlouhé skladování nesnese.

Kam které potraviny doma uložit, jsme sepsali v přehledu 11 potravin, které do lednice nepatří.

Stará měření mají háček a čeští odborníci jsou klidnější

Historická srovnání mají slabinu. Nejstarší rozbory vznikaly jinými metodami než dnešní a původní vzorky už znovu změřit nejde. Část rozdílů proto může jít na vrub změnám laboratorních postupů. Úbytek se navíc mezi jednotlivými plodinami hodně liší.

Údaj o třetině poškozených půd se týká celého světa. O českých polích se mluvilo 17. října v reportáži Televizních novin TV Nova. Michaela Smatanová, která se v ní věnovala výživě půdy, uvedla, že tuzemská půda obecně není v horším stavu než před několika desetiletími. Docent Marek Doležal v téže reportáži dodal, že dnešní odrůdy jsou kvalitnější než dřívější. Oba čeští odborníci tak situaci vidí mírněji než autoři britské zprávy, kteří úbytek přičítají hlavně šlechtění na vyšší výnosy.

Víc než bio pomůže celozrnné pečivo a zelenina navíc

Kdo by kvůli zprávě chtěl připlácet za biopotraviny, měl by vědět, že řešení v nich nevidí ani firma, která ji vydala. Will Summers, který se ve firmě věnuje klimatu, řekl serveru AgFunderNews, že biopotraviny nemají zaručeně víc živin než potraviny z běžného zemědělství. Za důležitější považuje stav půdy, na které plodiny rostly. Ten ale na obalu v obchodě nepoznáte. Příplatek, který za biopotraviny u pokladny zaplatíte, tak kvůli živinám smysl nedává.

Rozumnější je vsadit na pestrý jídelníček s méně zpracovanými potravinami. Podle biochemika Donalda Davise přijdou bílá mouka nebo bílá rýže při výrobě o mnohem víc živin, než kolik jich za půl století ubylo zelenině. Upozornil na to v roce 2005 v odborném časopise Food Technology. V praxi tak víc pomůže sáhnout po celozrnném pečivu a přidat si k obědu porci zeleniny navíc než hledat dražší náhradu. Jak poznat pečivo, které se za celozrnné jen vydává, ukazuje náš přehled nejhoršího pečiva ze supermarketu.

Zpráva sama o sobě není důvodem začít užívat doplňky stravy na vlastní pěst. Pokud máte podezření, že vám některá látka chybí, poraďte se se svým lékařem.

Zdroje: Autorský text, https://pure.coventry.ac.uk/ws/portalfiles/portal/45908836/Mayer_et_al_Historical_changes_mineral_content.pdf, https://www.thegrocer.co.uk/news/crops-have-lost-up-to-50-of-core-nutrients-report-warns/724444.article, https://www.fertilizerdaily.com/20261008-crop-nutrient-density-glp-1-report/, https://agfundernews.com/could-glp-1-drugs-finally-put-a-price-on-crop-nutrient-density, https://www.ift.org/food-technology-magazine/trade-offs-in-agriculture-and-nutrition, https://researchwith.montclair.edu/en/publications/selected-nutrient-analyses-of-fresh-fresh-stored-and-frozen-fruit/, https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25526594/, https://affi.org/fffoundation/nutrition/, https://www.agnavigator.com/Article/2026/10/06/are-crops-really-losing-their-nutrients-or-do-we-simply-need-to-eat-more-of-them/, https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20169231/, https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-po-bramborach-nikdo-neztloustne-40101633, https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/659292-kvalita-potravin-klesa-ukazala-studie-ovoce-a-zelenina-maji-mene-vitaminu-nez-driv

Rubriky

Přečtěte si také

Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti

Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi.
Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.