Nebezpečná Bekyně v roce 2026 dobývá Česko a plní dětské ordinace: Při kontaktu s chlupy jděte pro lepící pásku

Procházku kolem rybníka Rožmberk si letos někteří rodiče raději rozmyslí. Z prastarých dubů a ovocných alejí na Třeboňsku zbyly holé kostry stromů a na koncích větví visí husté pavučinové uzlíky, ze kterých se rozlézají chlupaté housenky. Pohled je výmluvný: jde o jednoho z nejzáludnějších škůdců, na které česká příroda v posledních letech naráží.

Bekyně zlatořitná. Co to vlastně je za škůdce

Za ohlodanými alejemi stojí motýl s českým jménem bekyně zlatořitná (Euproctis chrysorrhoea). Dospělec dorůstá tří až čtyř centimetrů v rozpětí křídel a od příbuzných druhů ho na první pohled odliší rezavý chomáček chlupů na konci zadečku, jemuž vděčí za své pojmenování. Křídla má bělostná. Hlavní zdravotní riziko představují chlupaté housenky, dráždit ale mohou i chloupky, kterými samičky přikrývají snůšky vajíček.

Druh u nás dlouho zůstával hlavně na teplejších stanovištích, jako je Jihomoravský kraj nebo Polabí. Mírnější zimy a delší vegetační období mu ale otevřely cestu i do severnějších regionů a do podhůří. Houfné nálety, ještě před deseti lety výjimečné, se v některých koutech republiky vracejí téměř každoročně.

Třeboňsko hlásí kalamitu, teplé klima nahrává dalším výskytům

Letošní situace na jihu Čech patří k nejhorším za poslední roky. Larvy bekyně ohlodaly podstatnou část stromořadí v okolí Třeboně a teď útočí na duby kolem největšího jihočeského rybníka. Ochranáři monitorují, kolik stromů kalamitu přežije. Mírnější jaro navíc urychluje cyklus housenek, takže nálety přicházejí v plné síle dřív než kdysi.

Foto: Pexels

Pavučinové smotky s koloniemi housenek na koncích větví jsou nejnápadnější stopa, podle které poznáte napadený strom.

Stopy, podle kterých kalamitu odhalíte

Napadený strom poznáte v každém ročním období, jen podle jiných stop. Stačí vědět, na co se dívat.

• V zimě: husté pavučinové smotky na koncích větví, kterých si všimnete i z dálky. Ideální období na bezpečné odstranění a likvidaci hnízd.
• Brzy na jaře (březen, duben): ohlodané pupeny a první rašící listy, ještě prázdná hnízda na větvích.
• Pozdní jaro a léto: holé stromy uprostřed zelené krajiny, kupky drobného trusu pod kmenem, chlupaté housenky s oranžovými boky šplhají po kůře.
• Po celý rok: dráždivé chloupky v opadu pod stromem i ve starých pavučinách zůstávají aktivní i několik let po opuštění hnízda.

Proč mají dráždivé chloupky tak ošklivé následky

Celé tělo larvy pokrývají statisíce mikroskopických chlupů zakončených háčky, uvnitř kterých sídlí dráždivá látka. Stačí závan větru a chlupy plachtí vzduchem klidně do okolí stromu. To je důvod, proč může mít potíže i člověk, který se housenky vůbec nedotkl.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Odebírat

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Klikněte a odebírejte naše články z boxíku na domovské stránce Seznam.cz

Reakce závisí na tom, kam se chlupy dostanou. Na pokožce skončí svědivou vyrážkou připomínající popáleninu od kopřiv. Spojivky reagují pálením a slzením, doprovázeným zarudnutím očí. Nejhůř na tom bývají astmatici a lidé s problémy průdušek, kteří po vdechnutí chlupů dostávají kašel a v horším případě dušnost.

Nejzranitelnější skupinou jsou děti. Pestrobarevná housenka by je upozornila sama, jenže larva bekyně se kamufluje do tónu kůry a působí nenápadně. Při hře pod stromem proto rodiče sledují, s čím si dítě manipuluje. Riziko se týká i čtyřnohých společníků. Pes, který si housenku očichá nebo ji omylem ochutná, potřebuje okamžitou veterinární pomoc. Chloupky mohou v tlamě vyvolat silný otok nebo poškození jazyka během desítek minut.

Co dělat, když se s housenkami potkáte

Procházku v rizikové lokalitě zvládnete bez následků v dlouhých rukávech, dlouhých nohavicích a s brýlemi na očích. Housenek ani opuštěných hnízd se rozhodně nedotýkejte a postiženým úsekům aleje se raději vyhněte.

Majitelé zahrad s ovocnými stromy mají v zimě jednu výhodu. Pavučinová hnízda jsou na holých větvích nepřehlédnutelná a do jara stihnete jejich likvidaci dřív, než se kolonie probudí. Pokud máte v sousedství zahrady přemnožený porost a zvládnout ho sami nedokážete, ozvěte se obecnímu úřadu. Arborista nebo zahradnická firma mají prostředky, jak hnízda zlikvidovat bezpečně.

Zdroje: Autorský text, https://cs.wikipedia.org/wiki/Bekyn%C4%9B_zlato%C5%99itn%C3%A1, https://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/zrave-housenky-ohrozuji-stromy-i-zdravi-lidi.html, http://www.naturabohemica.cz/euproctis-chrysorrhoea/, https://rumex.mendelu.cz/atlasposkozenidrevin/index.php/bekyne-zlatoritna/, https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/oteplovani-svedci-skudcum-374319, https://www.drevostavitel.cz/clanek/bekyne-zlatoritna-se-v-cesku-premnozila