Vyhlášen největší vikingský poklad (2026): Na jednom poli ležely mince z Anglie, Německa i Dánska
Foto: s dovolením stránek innlandetfylke.noPrvní signály detektorů kovu na poli u norského města Rena naznačovaly, že se pod vrstvou hlíny skrývá větší množství kovových předmětů. K prvnímu nálezu došlo 10. dubna 2026, kdy hledači s detektory Vegard Sørlie a Rune Sætre vykopali prvních 19 mincí a okamžitě o tom informovali archeology krajského úřadu Innlandet. Následný systematický archeologický průzkum, do kterého se odborníci zapojili hned další den, odhalil mimořádně rozsáhlý soubor stříbrných mincí z vikingského období, jehož rozsah podle norských archeologů z něj dělá vůbec největší dosud objevený mincovní poklad v dějinách země.
Odebírejte naše články: Přidejte si boxík arecenze.cz na domovskou stránku Seznam.cz
Pro historiky jde o objev mimořádného významu. Tento unikátní nález, jehož uložení odborníci předpokládají kolem roku 1047, totiž může významně přispět k lepšímu pochopení tehdejších obchodních vazeb, politické situace a celkového pohybu bohatství v severní Evropě.
Finanční centrum tehdejší Evropy na jednom norském poli
Odborníci po podrobném prozkoumání tisíců stříbrných platidel potvrdili, že poklad vykazuje obrovskou druhovou pestrost. Na jednom místě ve východním Norsku vedle sebe ležely stříbrné ražby, které vznikly v úplně jiných koutech tehdejšího světa. Vědci bezpečně identifikovali anglosaské mince z britských ostrovů, německé denáry, dánské mince a také vzácné rané norské ražby. Mezi nálezy nechybí ani platidla s portréty mocných panovníků, jako byl anglický král Ethelred II., vládce severní Evropy Knut Veliký nebo císař Svaté říše římské Otto III.
Tento mezinárodní mix jasně ukazuje, jak obrovskou síť kontaktů tehdejší seveřané měli. Stříbro v této éře sloužilo jako univerzální platidlo a v mezinárodní měně se tehdy nehledělo na původ panovníka vyraženého na minci, ale výhradně na ryzost a hmotnost drahého kovu. Poklad navíc může zachycovat období, kdy se Norsko postupně přesouvalo od používání zahraničních mincí k vlastnímu mincovnímu systému, který v té době začal budovat norský král Harald III. Sigurdsson.
Proč zůstalo obří jmění v zemi?
Přesný důvod uložení takto rozsáhlého majetku do země není znám. Podle vyjádření archeologů však podobné depoty v zemi nejčastěji vznikaly v obdobích nejistoty, kdy si lidé ukládali cennosti do země s jasným úmyslem jejich pozdějšího vyzvednutí, jakmile nebezpečí pomine.
V polovině 11. století neexistovaly žádné bezpečné instituce pro úschovu majetku. V případě hrozícího vojenského střetu nebo vnitřních mocenských bojů mezi tehdejšími elitami bylo zakopání cenností jedinou spolehlivou možností, jak majetek ochránit. Lidé k tomu v krajině využívali snadno zapamatovatelná místa – například okraje polí, výrazné balvany či staré stromy.
Foto: s dovolením stránek innlandetfylke.noNálezy vikingských pokladů pomocí detektorů kovů jsou v Evropě poměrně časté a často přepisují historické učebnice, protože amatérští hledači i archeologové takto objevují obrovská množství stříbra, mincí a šperků.
Výzkum na poli stále pokračuje
Nález u města Rena je pro severskou vědu naprosto přelomový a veškeré zajištěné cennosti se staly majetkem státu. Práce vědců na místě ale zdaleka nekončí. Archeologický průzkum lokality v oblasti Østerdalen (údolí v oblasti hrabství Innlandet na východě Norska), stále aktivně pokračuje a odborníci věří, že země dosud nevydala všechny své poklady. Archeologové zatím přesnou polohu nálezu v krajině nezveřejnili, aby lokalitu ochránili před nelegálními hledači a usnadnili další vědecké práce.
Dosud odkrytý soubor byl převezen do laboratoří Kulturně-historického muzea v Oslu, kde vědci provádějí detailní čištění, konzervaci a přesné katalogizování. Dobrou zprávou pro veřejnost je, že po dokončení všech badatelských prací se nález stane jedním z hlavních lákadel stálé expozice muzea v Oslu.
Zdroje: Autorský text, https://www.msn.com/cs-cz/zpravy/other/v-norsku-na%C5%A1li-nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%AD-vikingsk%C3%BD-poklad-obsahoval-tis%C3%ADce-minc%C3%AD/ar-AA22jvVs?apiversion=v2&domshim=1&noservercache=1&noservertelemetry=1&batchservertelemetry=1&renderwebcomponents=1&wcseo=1, https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/nejvetsi-vikinsky-poklad-511602, https://zpravy.tiscali.cz/v-norsku-objevili-nejvetsi-vikinsky-poklad-historie-odhaluje-jejich-moc-i-strach-643134, https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-nasel-se-nejvetsi-vikinsky-poklad-minci-v-dejinach-norska-40576267, https://www.stoplusjednicka.cz/detektory-neprestavaly-pipat-norsti-archeologove-objevili-dosud-nejvetsi-vikinsky-poklad
Použité zdroje

Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi.
Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.