Jak vybrat páječku
Páječky jsou pro značnou spoustu lidí velkou neznámou, většina z nich zná nejspíš pouze klasickou trafopáječku. Pokud i vy patříte do této skupiny lidí, pomůže vám hned první kapitola našeho článku. V ní vás seznámíme i s ostatními druhy páječek. Zaměříme se na ty nejdůležitější technické parametry, mezi které patří hlavně příkon a teplota tání.
Dozvíte se, jakými doplňky mohou být vybaveny vámi pořizované páječky, a zjistíte, jaké příslušenství lze ještě dokoupit. S pomocí tohoto článku vás naučíme, jak správně používat tento nástroj a dosáhnout ideálního pájecího procesu. Nebude chybět ani informace o tom, kolik stojí jednotlivé modely páječek.
Nutné je také zmínit rozdíl v názvosloví u pájek a páječek. Zatímco páječkou je míněný přístroj, který taví spojovací materiál, tak právě slitina kovů (nejčastěji cínu), jež při práci vytváří spoj, se nazývá pájka. Často je ale pojem páječka s pájkou zaměňován a používán právě pro tavicí přístroj.
Typy páječek
Pokud si chcete zakoupit páječku, musíte vědět, jakou přesně chcete. Pod pojmem se totiž skrývá hned několik druhů tohoto zařízení a bude záležet zejména na tom, k čemu a jakým způsobem ji chcete používat. Lidé, kteří se elektronikou zabývají profesionálně, mají většinou hned několik takových páječek, jelikož na různé práce se jim hodí různé nástroje. Sortiment páječek se dělí minimálně do čtyř kategorií, které zahrnují modely s trochu odlišnou funkčností. Vybírat si můžete z následujících produktů:
- Trafopáječky
- Hrotové páječky
- Plynové páječky
- Pájecí stanice
Trafopáječky
Transformátorová páječka neboli zkráceně trafopáječka je pravděpodobně nejznámějším typem. Jedná se o klasické provedení přístroje ve tvaru pistole. Díky tomu jej snadno uchopíte do ruky stejným způsobem jako například vrtačku. Tyto produkty se obvykle vyznačují ergonomickým tvarem a komfortním užíváním. To vám přijde vhod hlavně při dlouhodobějším pájení.
Hlavním zdrojem energie je v tomto případě elektrická síť, do které musí být trafopáječka nepřetržitě připojena. Procházejícím proudem se pájecí smyčka ohřívá, pájka se spolehlivě roztaví a vy můžete provést spoj. S tímto typem zvládnete spojit jak dva silnější měděné vodiče, tak i preciznější práci při pájení součástek do plošného spoje. Právě potřeba přívodu elektřiny může ovšem představovat určitou nevýhodu tohoto typu.
Trafopájky se jeví jako nejuniverzálnější řešení, které se hodí pro občasnou práci při jakékoliv činnosti. S jejím používáním se ale pojí i určitá rizika. Při spouštění páječky totiž dochází k silnému pulsu, který může snadno poškodit citlivé součástky. Je tak potřeba s nimi zacházet opatrně.
Hrotové páječky
Ty fungují na obdobném principu jako trafopáječky jen s tím rozdílem, že jde o tvarově odlišně koncipované modely. Mnohdy jsou tyto páječky označovány jako pájecí „pero“. Jejich provedení je totiž menší a má tvar klasického ručního pera. Tento typ páječky je primárně využíván hlavně při drobnějším pájení, kdy lze docílit mnohem přesnějších spojů. To je zapříčiněno tenkou špičkou na konci páječky. Jejich základní domovinou je hlavně elektrotechnika.
Plynové páječky
Plynová páječka je tak trochu jiným typem páječky než ta, na kterou jsme běžně zvyklí. Jak už prozrazuje název této skupiny výrobků, hlavním zdrojem tepla pro zahřátí hrotu je plyn ve spojení s piezoelektrickým zapalováním. Tento druh páječky je vzhledově velice podobný hrotovým páječkám.
V případě použití musíte počítat s tím, že plynová páječka má omezenou dobu hoření v řádu desítek minut. Na druhou stranu ji ale nemusíte mít při práci připojenou do elektřiny, takže s ní můžete i tam, kde například elektřina není zavedená.
Plynové páječky lze v některých variantách označit za multifunkční, protože dokáží zajistit i procesy smršťování, řezání za tepla, vypalování do dřeva nebo svařování.
Pájecí stanice
Pájecí stanice jsou robustnějším typem zařízení, které kromě hrotové páječky obsahuje také základnu o požadovaných rozměrech. Součástí této varianty je stojánek pro odložení páječky. Samotná stanice pak přináší možnost širší regulace, než je běžná u klasické páječky. Součástí pájecích stanic bývá obvykle i pestré příslušenství v podobě odkládací plochy s houbičkou a dalších praktických prvků. Jejich cena patří k těm vyšším.
Způsoby využití
Že páječky dokážou za pomocí vysokých teplot spojit materiály z různých kovů a používají se především v elektronice a elektrotechnice, pro vás asi nebude novinkou. Kromě toho je ovšem můžete použít na několik dalších činností. V této kapitole vám proto představíme několik způsobů využití páječek. Pár z nich vás možná dost překvapí.
- Spojování kovových materiálů – Páječky se především používají samozřejmě k pájení, což je způsob spojování různých součástek za pomocí roztaveného materiálu. Při pájení páječka nejdříve kovové součástky dostatečně nahřeje a přidáním roztavené pájky se spojí. Po vychladnutí pájka vytvoří pevné a elektrické spojení.
- Vypalování do dřeva – Hrot páječky se rozpálí na velmi vysokou teplotu a při kontaktu se dřevem logicky zanechá stopu. Na vypalování ornamentů se nejvíc hodí hrotová (pistolová) páječka. K páječce potřebujete jen trochu zručnosti, a pak už můžete kreslit nebo psát do dřeva dle libosti. Před samotným vypalováním doporučujeme si vše nejdříve předkreslit tužkou.
- Spojování plastů – Vysoká teplota taví kromě kovů i plasty. Pokud přiložíte dva plastové kousky k sobě a jejich společné okraje nahřejete páječkou, spojí se dohromady. Spoj sice není mnohdy moc pevný a odolný, ale často poslouží velmi dobře. Při nahřívání plastů musíte dávat pozor, abyste se moc nenadýchali vzniklých zplodin. Tuto činnost raději provádějte na dobře větraném místě.
Příkon
Vzhledem k tomu, že většinu dostupných páječek na trhu tvoří elektrická zařízení, měli byste si při výběru konkrétního produktu pohlídat jeden velice důležitý parametr. Tím je příkon páječky. Jeho hodnota je udávána ve wattech a označována zkratkou „W“. V tomto případě se můžete držet základního pravidla – čím vyšší příkon páječka bude mít, tím rychleji dojde k nahřátí hrotu na požadovanou teplotu. Setkat se můžete s několika rozsahy příkonů:
- Příkon od 30 do 90 W – Tento příkon je typický hlavně pro hrotové páječky neboli pájecí pera. V závislosti na velikosti příkonu počítejte s ohřevem hrotu kolem jedné až tří minut.
- Příkon od 100 W a výše – Parametr ideální pro klasické pájecí pistole, respektive trafopáječky. U nich dochází vlivem vyššího příkonu k rychlejšímu zahřátí hrotu v řádu deseti až dvaceti vteřin.
Teplota tání
Při pájení pracujete především s teplem, které je soustředěno do hrotu páječky, proto pro vás bude při nákupu nového produktu důležitou veličinou také teplota tání spojovacího materiálu. I na základě této hodnoty lze dělit pájky (materiál, který páječkou roztavíte) na dva typy:
- Pájky měkké
- Pájky tvrdé
Měkké pájky jsou nízkotavitelné kovy, protože pracují při teplotách pod 450 °C. V tomto případě se používají slitiny cínu. Výjimkou není ani příměs kadmia a bizmutu. Tyto pájky jsou vhodné hlavně při použití elektrických páječek.
Tvrdé pájky jsou naopak využívány u mechanicky namáhaných spojů, proto se tavitelná teplota pohybuje nad 450 °C. Zde už ale hovoříme o pájkách pro propracovanější a výkonnější zařízení, mezi které může spadat třeba i autogen (Zdroj: Wikipedia).
Jak velkou potřebujete teplotu tání?
Páječka musí mít patřičný výkon, aby zvládla roztavit požadované součástky.. Vše bude zase záležet zejména na materiálu, se kterým pracujete. Například cín, který se asi nejčastěji využívá v elektronice jako pájka, se taví při teplotě od zhruba 180 do 230 °C. Slitiny obsahující olovo potřebují o něco nižší teplotu, ale od těch se v poslední době už upouští v souladu se směrnicí EU, která zakazuje přítomnost olova v pájecích slitinách (Zdroj: usnesení Evropské komise).
Nezapomínejte, že při pájení musí mít hrot mnohem vyšší teplotu, než jaká je potřeba pro roztavení pájky. Typická teplota hrotu se tak při práci pohybuje v rozmezí 260 až 250 °C. Pro představu vám uvádíme několik teplotních rozsahů, abyste věděli, k čemu všemu lze páječku použít.
- Teplota od 70 °C do 200 °C je ideální pro řezání plastů
- Teplota od 200 °C do 350 °C je vhodná pro běžné pájení kovů
- Teplota od 350 °C do 500 °C slouží k vypalování do dřeva
Regulace teploty a termostat
Měli byste vědět, že lze vybírat mezi páječkami bez regulace a s regulací teploty, ať už je to v krocích, nebo plynule. Ty nejlevnější páječky nemají žádnou regulaci. Ty nejdražší naopak disponují plynulou regulací teplot. Regulace je určitě velmi užitečná a zajistí vám vyšší variabilitu v použití přístroje.
Je potřeba také zmínit, že ne všechny páječky na trhu mají termostat, který zajišťuje stabilizaci teploty hrotu. Při vybírání vhodného produktu se na tuto skutečnost tedy obzvlášť zaměřte. Kolísavá teplota může představovat velký problém při pájení jemných elektronických součástek, jejich přehřátím je můžete poškodit.
Druh a tvar hrotu
Jak už jste jistě pochopili z předchozích řádků, hrotem se nazývá teplá součástka na konci páječky. Právě skrze něj prochází požadovaná tepelná energie potřebná pro práci se zařízením. Jelikož se jedná o nejpoužívanější část celé páječky, dochází také k jejímu nejrychlejšímu zničení. Hroty tak musíte po nějakém čase měnit. Při vybírání vhodného modelu se tak ujistěte, že lehce koupíte a poté snadno vyměníte náhradní hroty.
Pájecí hroty mají zpravidla různé rozměry i tvary. Nejčastěji se setkáte s hroty typu šroubovák, minivlna, kopyto a kužel. Velikost hrotu poté volíte podle pájené součástky. Logicky platí, že čím větší je součástka, tím větší by měl být i pájecí hrot, aby se teplo přenášelo efektivně. Jejich provedení věnujte pozornost zejména při výměně hrotů. Ne všechny typy jsou totiž kompatibilní se všemi druhy zařízení. Asi nejuniverzálnější a pro začátečníky nejvhodnější je minivlna.
Pro prodloužení životnosti hrotu se o něj musíte náležitě starat. Pravidelně jej čistěte hrotovou houbičkou, kterou buď dostanete při koupi samotné pájky, nebo si ji můžete dokoupit. Kromě toho existuje také prostředek na regeneraci hrotů. Ten navrací svěžest velmi znečištěným a opotřebovaným hrotům.
Doplňky a příslušenství
Páječky jsou samozřejmě vybaveny nejrůznějšími prvky zpříjemňujícími a usnadňujícími výslednou práci. Dokoupit dokonce můžete i řadu praktického příslušenství, se kterým vám půjde práce lépe od ruky.
- Pogumovaná ergonomická rukojeť – Příjemná na omak. Zajistí vám pevnější a stabilnější stisk páječky. Díky tomu docílíte mnohem přesnější manipulace s ní.
- LED svítilna – Při stisku páječky se v přední části rozsvítí LED svítilna, která míří přímo na pájené místo. Tím získáte daleko lepší nasvícení pracovního prostoru.
- Pájecí hrot – Prvek umístění v přední části páječky sloužící k tavení cínu. Vybírat si můžete z různých typů hrotů, ať už odlišné délky, nebo tloušťky.
- Pájecí cín – Doplněk zajišťující pevný spoj mezi dvěma kovovými částmi.
- Kalafuna – Přípravek usnadňující proces pájení. Tato hmota je destilačním zbytkem z pryskyřice borovic. Namáčí se do ní pájecí hrot před a během pájení.
- Odsávačka cínu – Pomocí ní odstraníte přebytečné množství pájky. Můžete s ní také odpájet již připájené součástky.
Cena
Pořizovací náklady páječek se vždy odvíjí od toho, jak moc jste nároční, co od daného výrobku očekáváte a co s ním budete pájet. Mezi prověřené páječky patří značky Extol, CNR, Asist, PowerPlus, Dremel, ToolCraft a Dema.
Cena do 500 Kč
Mezi nejlevnější produkty patří hrotové páječky s nižším příkonem kolem 30 – 60 W. Tyto produkty se pyšní univerzálním pájecím hrotem. V některých případech mohou obsahovat dokonce i stojánek. Za cenu do 500 Kč pořídíte také klasickou trafopáječku.
Cena od 500 Kč do 1 500 Kč
Když si připlatíte, získáte kvalitní plynové páječky a výkonnější pájecí soupravy. Obvykle jsou to výrobky s příkonem kolem 100 W, které mohou být součástí praktické sady obsahující řadu dalšího příslušenství ve snadno přenosném kufru.
Cena nad 1 500 Kč
K nejdražším modelům patří pájecí stanice. Ty jsou určeny pro profesionálnější a kvalitnější pájení. Tyto produkty mají velký rozsah teplot, zajišťují bezpečné pájení citlivých bodů a umožňují plynulou regulaci teploty.
Jak správně pájet
Ať už si pořídíte jakýkoliv typ páječky, postup práce s ní bude velice obdobný. Aby se vám podařilo vytvořit kvalitní a pevný spoj, měli byste se držet několika zásad:
- Nejprve proveďte důkladné očištění spoje.
- Následuje nahřátí spoje.
- Před pájením a při pájením namáčejte hrot v kalafuně.
- K nahřátému spoji přiložte cín, který vytvoří požadovaný spoj.
Myslete také na to, že byste měli vždy pracovat v dobře větrané místnosti nebo používat nějaký pohlcovač výparů.