Němci umí, Češi čumí? Dvojí kvalita potravin je brána jako fakt. Nové testy ukazují, že něco je jinak

Spotřebitelská kauza takzvané dvojí kvality potravin patří k nejstarším českým bojištím s nadnárodními výrobci. Otázku „proč máme jiné složení než Němci a Rakušané?“ si Češi kladou už od poloviny minulé dekády a každý nový test ji buď posiluje, nebo trochu zmírňuje. Poslední dílek mozaiky přinesl seriál Novinek.cz, které ve spolupráci s laboratoří Eurofins Czech Republic otestovaly tuňákové konzervy zakoupené v Česku a v Německu. Výsledky do běžné představy o lepší kvalitě za hranicí vnášejí novou nuanci.

Co ukázal nový test tuňáka

V laboratoři Eurofins rozebrali pro Novinky.cz konzervy z českého Lidlu a Kauflandu i jejich německé verze. Hlavní zjištění zní střízlivě. Test podle redakce systematickou dvojí kvalitu nepotvrdil, kvalita masa vyšla v obou zemích srovnatelně a obsah rtuti zůstal výrazně pod evropskými limity. Drobnou odchylku zachytili jen u soli, kde německé vzorky vyšly o trochu slanější. Konkrétní hodnoty si můžete přečíst přímo v původním textu Novinek, my v něm vidíme spíš signál, že obraz „Češi dostávají horší zboží“ se v případě tuňáka už nepotvrzuje.

Jak velký problém vůbec je

Tuňák je jen jedním dílem mozaiky. Začalo to už ke konci minulé dekády, kdy si ministerstvo zemědělství nechalo v roce 2017 na Vysoké škole chemicko-technologické prověřit jednadvacet párů potravin a drogerie z pěti unijních států. Skutečně srovnatelná dopadla jen trojice z nich, ostatní vykazovaly odchylky v poměru masa, podílu ovoce nebo koncentraci aktivních látek. Tehdejší ministr Marian Jurečka v rozhovoru pro Radiožurnál potvrdil, že odchylky se týkají hlavně produktů určených pro německý a rakouský trh.

Plošně se na věc podívala až Evropská komise v polovině roku 2019. Její Společné výzkumné středisko sebralo a porovnalo bezmála 1 400 vzorků zhruba 128 výrobků v devatenácti zemích bloku. Necelá desetina párů s totožným obalem měla pokaždé jiné složení a další zhruba pětina vykazovala odchylky pod podobnou etiketou. Komise zdůraznila, že odlišný recept ještě nezakládá horší kvalitu, samotnou existenci dvojakého trhu ale označila za prokázanou.

Pro přehled, jak hlavní česká i evropská srovnání postupně dopadla:

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Odebírat

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Klikněte a odebírejte naše články z boxíku na domovské stránce Seznam.cz

Konkrétně u tuňáka si nezávislou kontrolu zopakoval i dTest. V testu z roku 2021, který detailně popsal i server Apetit Online, redaktoři porovnali Rio Mare prodávané v Česku s jeho německou sestrou Saupiquet, kterou pod stejným italským koncernem Bolton Food výrobce v Německu prodává. Chemický rozbor podle dTestu nezjistil prakticky žádný rozdíl ve složení ani v obsahu nežádoucích látek. Cena ale výsledek otočila ve prospěch německého obchodu, kde za stejné množství masa zákazník zaplatil o pětinu až téměř o polovinu méně.

Stejnou metodikou prošly v dílně dTestu i další značky napříč kategoriemi:

• Hovězí bujóny Knorr a Maggi
• Kolové nápoje Coca-Cola a Pepsi
• Vanilinové cukry Dr. Oetker
• Prací gely Ariel
• Privátní rajské polévky řetězců

Z této pestré mozaiky vyplývá, že některé starší odchylky výrobci postupně napravili, jinde v Česku paradoxně zůstala výhodnější varianta a hlavní bitevní pole se posunulo od složení k ceně.

I v jedné polici jsou rozdíly

Dvojí kvalita ale není jediná tvář, pod kterou se na pultech skrývá nestejné zboží. Druhá rovina, kterou v arecenze pravidelně sledujeme, je rozkolísaná kvalita uvnitř samotného českého trhu, kde stejně vypadající kelímky a krabičky často skrývají velmi odlišný obsah.

V našem testu paštik z dvanácti českých značek skončila nejlépe MÚÚÚ Písecká játrová paštika, zatímco Játrovka z Agrofertovy mlékárny Krahulčí zůstala v půlce tabulky a Selská paštika od Farmářských uzenin se dostala na úplný konec, mimo jiné proto, že na obale vůbec neuvedla obsah masa. Při srovnání šestnácti majonéz zase dTest v listopadu 2024 zjistil, že nejlepší známky si odnesly privátní značky Albert a Lidl, ne dražší značkové produkty. A v přehledu nejhoršího tvarohu ze supermarketu jsme upozornili, že některé kelímky pod nápisem „tvaroh“ vůbec nesplňují definici z vyhlášky 397/2016 a místo tradičních tří surovin obsahují modifikované škroby a zahušťovadla pod identickou cenovkou.

Z těchto srovnání plyne praktická poznámka. I kdyby se rozdíly mezi českou a německou stranou hranice jednou úplně srovnaly, etiketu se vyplatí číst i přímo doma. Sousedící produkty na regále mívají v Česku zcela jiné složení i kvalitu, jen v lepším obalu.

Co o tom říká zákon

Evropský parlament v dubnu 2019 schválil směrnici 2019/2161, která dvojí kvalitu zařadila mezi klamavé obchodní praktiky. Hlasování dopadlo 474 ku 163. Česká vláda si pospíšila a vlastní zákaz dvojí kvality potravin protlačila do národního práva s platností od poloviny května 2021, čímž Evropu předběhla zhruba o dvanáct měsíců oproti termínu, který bruselská směrnice ukládala členským státům.

Začátkem roku 2023 se k potravinové úpravě přidala další novela, která tatáž pravidla vztáhla i mimo potraviny, typicky na drogerii, hračky nebo kosmetiku. Kontrolní pravomoci se rozdělily podle typu zboží: u jídla nastoupila Státní zemědělská a potravinářská inspekce, na obecný sortiment dohlíží Česká obchodní inspekce a u léků zasahuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. V reálu k zásahu inspektorů zatím došlo jedinkrát. Jak na začátku roku 2023 popsal server Aktuálně.cz s odkazem na zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce, u krekrů 7Days Bake Rolls s příchutí pizza odhalili kontroloři palmový olej v tuzemském balení, zatímco rakouská a německá varianta se opírala o slunečnicový.

Vyplatí se jezdit nakupovat za hranice?

Vedoucí testu Jan Pivoňka shrnul výsledek slovy: „Nelze říci, že mezi jednotlivými vzorky existují prokazatelné kvalitativní rozdíly […].“ Test podle něj nepotvrdil, že by se Češi a Němci dělili o jinou kvalitu tuňáka, odchylky mezi konzervami z obou trhů zůstaly v běžném rozptylu. Mluvčí spotřebitelské organizace dTest Lucie Korbeliusová pro server Aktuálně.cz uvedla, že výkony pracích prostředků koupených v Česku a v zahraničí se prakticky neliší. Tato organizace se ostatně tématu věnuje už od roku 2016.

Tuňák je tak praktická ukázka pestřejšího obrazu, než nabízí lacinější verze hesla „Češi mají horší zboží“. Některé starší rozdíly výrobci napravili, jinde naopak vyšel paradox v podobě nižšího obsahu soli na české straně. Záměrné šizení tu existovalo a místy stále trvá. Postupně ovšem ustupuje a patří spíš mezi pomalu mizející výjimky než ke standardní praxi obchodních řetězců. Tomu odpovídá i realita pohraničních obchodů, kde čeští zákazníci pořád loví, ale spíš za nižší cenou než za jinou kvalitou.

Zdroje: Autorský text, https://www.dtest.cz/clanek-9041/konzervovany-tunak-ve-vlastni-stave-dtest-9-2021, https://www.apetitonline.cz/suroviny/dtest-testoval-tunaky-v-konzerve, https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/velke-srovnani-kvality-potravin-z-21-vyrobku-se-shodovaly-jen-tri_1707111548_ph, https://mpo.gov.cz/cz/ochrana-spotrebitele/eu-a-spotrebitel/dvoji-kvalita-vyrobku-_-komparativni-testy-potravin-na-jednotnem-trhu-eu–247379/, https://zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/cesi-pokrocili-v-boji-s-dvoji-kvalitou-v-hledacku-inspektoru/r~972a37308dc311eda9eeac1f6b220ee8/, https://www.irozhlas.cz/ekonomika/dvoji-kvalita-potravin-evropsky-parlament-europoslanci-zakaz-novela-jourova_1904172231_och, https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-dvoji-kvalita-otestovali-jsme-v-laboratori-tunakove-konzervy-zakoupene-u-nas-a-v-nemecku-40552955