Menu

Nejlepší procesory 2025: Srovnání podle recenzí a testů

Procesor je nedílnou součástí jakéhokoliv stolního počítače nebo notebooku. Prvek, který je mnohými odborníky označován za srdce, potažmo mozek celé soustavy. Právě tato komponenta se totiž stará o kompletní výkon, ovlivňuje rychlost výpočetních procesů, má vliv na výkon grafické karty a v neposlední řadě je spojena i s optimalizací elektrické energie počítače.

Je proto pochopitelné, že jeho výběru byste měli věnovat dostatek pozornosti, protože zrovna investice do vhodného procesu ovlivní výkonnostní charakteristiku vaší domácí či firemní výpočetní techniky.

Procesor je samozřejmě spojen s řadou nejrůznějších parametrů, kterým je třeba přisuzovat patřičnou váhu. Pokud tedy stojíte před výběrem nového procesoru do stolního počítače nebo notebooku, začtěte se nejprve do tohoto článku.

Jaký procesor vybrat dle srovnání

Nejlepší procesory dle testů a parametrů

Pořadí Produkt Integrovaná grafická karta Jednojádrový výkon (Cinebench R23) Vícejádrový výkon (Cinebench R23) Orientační cena Aktuální cena
Top 1 Ano 2270 39170 15 500 Kč Zobrazit nabídky
Top 2 Ne 2130 31060 10 400 Kč Zobrazit nabídky
Top 3 Ano 2040 29520 10 800 Kč Zobrazit nabídky
Top 4 Ne 2000 24200 7 700 Kč Zobrazit nabídky
Top 5 Ano 1970 19260 8 599 Kč Zobrazit nabídky
Top 6 Ano 1820 18086 11 000 Kč Zobrazit nabídky
Top 7 Ano 1950 14400 6 000 Kč Zobrazit nabídky
Top 8 Ne 1452 14320 7 900 Kč Zobrazit nabídky
Top 9 Ano 1836 20540 6 300 Kč Zobrazit nabídky
Top 10 Ne 1784 15850 5 800 Kč Zobrazit nabídky
Top 11 Ne 1751 8843 3 700 Kč Zobrazit nabídky

Jak vybrat procesor

Procesor je mozkem každého zařízení založeného na výpočetním výkonu. Zpracovává ony pověstné jedničky a nuly, sbírá informace od ostatních komponent, vyhodnocuje je a posílá je dále. Z výše uvedeného tvrzení tedy jasně vyplývá, že se jedná o jednu z nejdůležitějších součástí každého počítače.

Dodavatele procesorů máme již delší dobu pouze dva, přičemž pouze jeden z nich má vlastní výrobu. Na trhu najdete procesory značky Intel a AMD. Každý z těchto dodavatelů má přístup k jejich vývoji trochu jiný, proto se liší také produktové řady. Všeobecně nelze říci, který vyrábí procesory lepší, situace se často střídá.

Obrázek znázorňuje procesor

Každá z řad procesorů má své nesporné výhody a nevýhody a rozhodně neplatí, že čím dražší procesor, tím výhodnější bude. Výběr závisí vždy na tom, k jaké činnosti budete tento kousek křemíku využívat. Jeden příklad za všechny, procesor za 200 000 Kč se výkonem při hraní her nevyrovná vhodně zvolenému procesoru s cenou okolo 5 000 Kč. Proč tomu tak je, si rozebereme na dalších řádcích.

Jak vybrat procesor stručně:

  • Sháníte procesor do stávajícího počítače? – Před výběrem vhodného procesoru si ověřte, jaký socket a chipset podporuje vaše základní deska.
  • Zvažte způsob využití – Zaměřte se na to, jaké parametry jsou pro vás důležité. Rendering vyžaduje vysoký celkový výkon, hry a CAD aplikace často naopak výkon jednojádrový.
  • V potaz berte i cenu – Stanovte si finanční limit, počítejte s tím, že procesor je investicí na delší dobu.
  • Zaměřte se na teploty – S novým výkonnějším procesorem můžete potřebovat také výkonnější chladič.

Intel

Procesory Intel se dělí na několik produktových řad, každá je pak cílená na jiný typ práce. Najdou se mezi nimi procesory herní, modely určené pro pracovní stanice, kancelářské, ale také serverové produkty. Historie Intelu se táhne od roku 1968, je tak nejstarším aktivním výrobcem procesorů pro širokou veřejnost i průmysl na světě.

V poslední době se procesory Intel vyznačují vysokým jednojádrovým výkonem a frekvencí, což ocení zejména hráči a uživatelé CAD aplikací, které vysoký takt vyžadují. Do roku 2021 výrobce zaostával za AMD kvůli opožděným lepším výrobním procesům. S ohledem na novou strategii společnosti se však začátkem roku 2022 situace znatelně změnila a v segmentu uživatelských počítačů byl Intel ideální volbou.

Produktové řady

Společnost Intel rozděluje procesory do několika modelových řad. Každá z nich má specifické využití a není zcela vhodná pro účely, pro které není určena. Rozlišit můžeme 3 základní řady. V tabulce níže uvádíme vhodné aplikace jednotlivých procesorů.

Modelová řada Multimédia Kancelář Hry Profesionálové Servery
Celeron a Pentium Ano Ano Spíše ne Ne Ne
Core i3 Ano Ano Ano, mimo FPS tituly Ne Ne
Core i5 Ano Ano Ano Spíše ano Ne
Core i7, i9 Ano Ano Ano Ano Ne
Xeon Ano Ano Spíše ne Ano Ano

Intel Celeron a Pentium

Zcela základní výkon za základní obnos financí. Zpravidla jsou určeny pro základní kancelářskou práci v tabulkách či textových programech a jiném nenáročném softwaru. Typicky mají menší počet jader, nižší frekvenci a starší výrobní proces. Často jsou využívány také do těžebních stanic kryptoměn s ohledem na své nízké pořizovací náklady.

Intel Core

Procesory určené pro všechny operace, které běžní uživatelé potřebují. Vyznačují se vyšším počtem jader a zejména vysokou frekvencí. Modely označené jako Intel Core i3 jsou vhodné zejména pro multimédia a kancelářskou práci, vyhoví ale také hráčům nekompetitivních titulů. Kategorie s označením i5 a i7 vyhoví náročnějším hráčům a také pro pracovní úkony. Procesory ze série i9 jsou pak určeny pro ty nejnáročnější uživatele.

Intel Xeon

Všeobecně lze tuto třídu procesorů označit za modely určené pro serverové využití, jsou však vhodné taky do pracovních stanic. Frekvence jsou nižší než v případě modelů Intel Core, naopak počet jader bývá vyšší.

Najdou se však také modely, které to rozporují a počtem jader i frekvencí víceméně odpovídají řadě Intel Core. Všeobecně jsou tyto procesory vybaveny přídavnými funkcemi, které zvyšují jejich spolehlivost a snižují chybovost výpočtů.

AMD

Procesory vyráběné společností AMD bývaly v minulosti výhodné zejména svou cenou. S příchodem řady FX nastaly v AMD obtíže, jejich modely nebyly konkurenceschopné. Na řadu se dostaly modely Ryzen, které celou situaci výrazně změnily. Charakteristické jsou svým svou energetickou efektivitou.

Produktové řady

Stejně jako Intel i AMD dělí své procesory do produktových řad. Každá z nich má své konkrétní využití, které podrobněji popisujeme níže. Vhodnost jednotlivých řad procesorů vyčtete z následující tabulky.

Modelová řada Multimédia Kancelář Hry Profesionálové Servery
Athlon Ano Ano Ne Ne Ne
Ryzen 5 Ano Ano Ano Spíše ne Ne
Ryzen 7, 9 Ano Ano Ano Ano Ne
Threadripper Ano Ano Spíše Ano Ano Spíše ano
EPYC Ano Ano Ne Spíše ne Ano

AMD Athlon

Procesory AMD Athlon patří mezi nejméně výkonný sortiment tohoto výrobce. Své využití najdou zejména v kanceláři nebo v počítačích určených pro multimediální zábavu. Herním ani výkonem pro profesionální práci zdaleka nedisponují. Také počet jader je nízký.

AMD Ryzen

Řada Ryzen byla originálně projektována zejména pro hráče. Počet jader procesorů této řady je vyšší, stejně jako frekvence. Ryzen 5 je vhodný pro středně náročnou práci či hraní her. Ryzeny 7 a 9 jsou pak už velmi výkonné modely určené pro ty nejnáročnější uživatele.

AMD Threadripper

Threadripper znamená v překladu „rozparovač vláken“. Název je narážkou na vysoký počet jader, kterým tyto procesory disponují. Takt je nižší než v řadě Ryzen, stále však poměrně vysoký. Typicky se tyto modely využívají pro rendering a střih videí či práci, která vyžaduje vyšší počet jader. Jsou vhodnou variantou pro výpočetní simulační modely.

AMD EPYC

Produktová řada EPYC je určena primárně pro serverové využití. Charakteristicky se jedná o modely s velmi vysokým počtem jader, nízkou frekvencí, vysokou spolehlivostí a nízkou chybovostí při výpočtech. Samozřejmě umí také virtualizaci. Zásadní benefit přináší také stranou maximální operační paměti, kterou lze do systému instalovat. Tato hodnota se pohybuje řádově v terabajtech.

Socket

Ať už stavíte nový počítač, nebo chcete vylepšit svůj stávající, zcela zásadním kritériem pro výběr je socket. Pokud byste zvolili socket jiný, než má základní deska vašeho počítače, nejen že by se počítač vůbec nerozběhl, ale pravděpodobně nebude do slotu procesor ani rozměrově pasovat. Pozor si dávejte také na podporované chipsety.

Chipset

Chcete si postavit počítač a vybrali jste si základní desku? Máte už počítač doma a chcete jej vylepšit? Vždy si před koupí procesoru ověřte, jakým chipsetem disponuje vaše základní deska a zda tento chipset podporuje vybraný procesor. Pokud by tomu tak nebylo, nebude počítač fungovat.

Počet a provedení jader

Každý procesor se skládá ze dvou a více jader. Tato jádra jsou strůjci samotných výpočetních výkonů a starají se o zpracování jednotlivých úloh. Některé aplikace a softwary umí vyhodnocovat informace ve více jádrech najednou. To má za následek jediné. Daleko rychlejší zpracování úlohy a prezentaci požadovaného výsledku.

Z logiky věci tedy vyplývá, že čím více jader procesor obsahuje, tím výkonnější je. Například dvoujádrové procesory jsou vhodné spíše jen pro kancelářské použití. Pokud budete lpět také na grafice, je lepší investovat do čtyř a více jader. Na druhou stranu však není vhodné vybírat pouze podle počtu, ačkoliv více jader výrazně zvyšuje výkon, ne každý program či hra umí tento benefit využít.

Typicky je vyšší počet jader vhodný pro rendering. Narůstající počet jader však začali zohledňovat už také vývojáři her. Některé nejnovější herní tituly jich dovedou využít tolik, kolik jich je k dispozici. Stále však zůstává pravdou, že nejvýraznější přínos pro hráče má výkonná grafická karta.

big.LITTLE

Intel přinesl na trh procesorů pro stolní počítače jako první v roce 2021 technologii big.LITTLE. Procesory Intelu ve vyšších modelových řadách tak využívají kombinaci velkých, výkonných, ale také energeticky náročných, a malých, méně výkonných, ale velice efektivních jader. Zatímco velká jádra se starají o ty nejnáročnější úkony, malá pracují na méně důležitých operacích. Díky tomu může procesor dosahovat výrazně vyššího výkonu při nižší spotřebě.

Typickým scénářem je situace, kdy malá jádra převezmou práci na procesech na pozadí, jako je například běžící prohlížeč, streamovací program a messenger, zatímco velká se potýkají s běžící hrou. Díky tomuto provedení je také možné umístit do procesoru celkově vyšší počet vláken.

Frekvence jádra

Druhým zásadním parametrem ovlivňujícím výkon procesoru je jeho frekvence nebo také takt. Ta se udává v jednotkách gigahertz (GHz) a u nejvýkonnějších modelů přesahuje 5 GHz. Nedá se však říct, že procesor s vyšší frekvencí bude automaticky také výkonnější. Celkový výkon totiž závisí na třech základních parametrech, a to počtu jader, frekvenci a IPC (Instructions Per Cycle).

Výrobci definují rozmezí taktů, například 4,4 – 5,3 GHz. To znamená, že procesor poběží stále na 4,4 GHz a krátkodobě dovede zrychlit až na 5,3 GHz. I zde však není situace zcela zřejmá. Aby bylo možné maximální frekvence dosáhnout, je potřeba opatřit kvalitní chladič procesoru a mít PC skříň s dobrým průtokem vzduchu.

Maximální frekvence také neplatí pro všechna jádra procesoru. Většinou maximální frekvence dosáhne jedno až dvě jádra, ostatní pak dosahují taktů nižších. Podrobně se nebudeme technologiemi zrychlení procesoru zabývat, protože jsou pro laiky nicneříkající a čtenáři, kteří znalost jejich principů využijí, už dávno vědí, jak fungují.

Důležité parametry

Počítačové technologie jsou poměrně složitá a i pro sečtělé náročná disciplína, vyjmenujeme si tedy některé z pojmů a parametrů, které s procesory bezprostředně souvisí a mohou ovlivnit výběr.

Otevřený násobič

Princip tohoto pojmu lze vysvětlit tak, že produkt umožní uživateli na vhodné základní desce změnit takt procesoru. To ocení zejména hráči s kvalitním chladičem a PC skříní. Zvýšení taktu může pozitivně ovlivnit celkový výkon, ale při úpravě frekvence je potřeba pracovat velmi opatrně. Rovněž platí, že neuvážené zásahy do nastavení procesoru mohou poškodit nejen samotný křemík, ale také komponenty základní desky (VRM).

Zatímco AMD dovoluje přetaktovat všechny své procesory řady Ryzen, Threadripper a EPYC, Intel modely s otevřeným násobičem označuje přívlastkem K (například Intel Core i9-12900K).

IPC

Třetí nejdůležitější parametr ovlivňující výkon, jehož hodnotu však nikde nevyčtete a liší se aplikaci od aplikace. Pojem lze přeložit jako počet instrukcí, které dovede procesor vyhodnotit za jeden cyklus. S tímto pojmem se setkáte, zejména když výrobce vydává novou generaci procesorů a slibuje nárůst IPC například o 20 %. Pokud zůstaly frekvence i počet jader stejné, lze očekávat celkové navýšení výkonu přibližně o 20 %.

TDP

Rozklíčovat tuto zkratku není jednoduché, princip parametru však jednoduchý je. TDP (Thermal Design Power) je pojem, který definuje, kolik energie bude procesor spotřebovávat, respektive kolik bude generovat tepla. Důležitost parametru spočívá zejména v umožnění výběru vhodného chladiče procesoru.

PL1 a PL2

Za zkratkou stojí, jak už tomu ve světe technologií bývá, poměrně nejasný pojem „Power Level“ (úroveň výkonu). Zatímco PL1 definuje, jaká by měla být průběžná spotřeba procesoru (například 125 W), PL2 určuje maximální krátkodobou spotřebu. Té dosáhne procesor v boostu (při z výšení taktu na maximum) a má přesně definovanou dobu trvání (například 56 sekund).

Proč by vás měl tento parametr zajímat? Je to totiž právě hodnota PL2, podle které byste měli vybírat TDP chladiče. Pokud bude PL1 125 wattů a PL2 250 wattů, pak je vhodné volit chladič s TDP 250 wattů. Jestliže koupíte totiž chladič s výkonem nižším, váš procesor svého maxima nedosáhne, nebo jej dosáhne po velmi krátký časový úsek.

Integrovaná GPU

Některé modely procesorů jsou opatřeny také integrovanou grafickou jednotkou (Integrated Graphics Processing Unit), lidově integrovanou grafikou. Výhoda tohoto řešení spočívá v úspoře energie, pořizovacích nákladů i prostoru. Integrovaná grafika je však vhodná pouze pro kancelářskou práci, multimediální zábavu či nenáročné úpravy fotografií. Náročnější úlohy vyžadují dedikovanou grafiku.

TIP: Integrovaná grafika sice není vhodná pro hraní her všeobecně, nenáročné tituly jako League of Legends si však na FullHD zahrajete bez potíží.

Hyper/MultiThreading

Mimo počet jader najdete v definici každého modelu procesoru, kolik vláken využívá. Zpravidla se jedná o dvě vlákna na každé jádro, v popisku tak můžete narazit například na 8 jader / 16 vláken. Toto rozdělení jader na dvojnásobný počet umožňují technologie HyperThreading a MultiThreading. Některé z procesorů tuto funkci nemají, jejich koupi dobře zvažte.

Boxový chladič

V minulosti bylo běžnou praxí, že se ke všem procesorům v krabici dodával také chladič. Ten dokázal procesor udržet funkční, většinou se však jednalo o chladič velice podprůměrného výkonu. Výsledkem použití takového chladiče je zpravidla hlučný provoz počítače. Pokud kupujete jakýkoliv procesor vyšší třídy (nad 5 000 Kč), doporučujeme dokoupit chladič samostatně.

TIP: Nejlepšími chladiči z pohledu ceny a výkonu jsou pro procesory nižší a nižší střední třídy dlouhodobě chladiče SilentiumPC Fera 3 a Fera 5.

Technologie výroby

Čtenáři, kteří se o problematiku technologií zajímají, jistě již slyšeli o výrobních procesech a jejich efektivitě. Procesory jsou vyráběny z křemíku a jejich jednotlivé linky a jádra budovány procesem s určitou jemností/rozlišovací schopností. Výrobní proces se hodnotí v nanometrech a v roce 2021 ten nejlepší použitý pro procesory dosahoval 7 nanometrů.

Intel Deep Link

Na CES 2022 (Computer Electronics Show) představil Intel novou technologii Deep Link, která souvisí s integrovanými a dedikovanými grafickými kartami Intelu. Tato funkce umožňuje oběma grafickým kartám spolupracovat na stejné úloze, například dekódování videa, a proces urychlit až o desítky procent času.

Chlazení procesoru

Procesory při výpočtech generují poměrně nezanedbatelné množství tepla. Aby mohly dobře fungovat, je potřeba je chladit. Každý procesor pracuje v určitém rozmezí teplot a pokud dosáhne horního limitu, omezí výkon, aby se stíhal chladit. Abyste udrželi výkon vysoko, je vhodné použít výkonný chladič. Pracovní teplota procesoru v zátěži by neměla převýšit hodnotu 90 °C.

Rozlišit můžeme mezi vzduchovým a vodním chlazením. Dávno již neplatí, že by bylo vzduchové chlazení méně výkonné než to vodní. Naopak kvalitní vzduchový chladič zajistí často tišší a stabilnější provoz a také je méně poruchový. Vodní chlazení se vyplatí zejména v případě, že je instalován vodní okruh na míru.

Jak vybrat chladič procesoru:

  • Socket – stejně jako procesor, i chladič musí být kompatibilní s daným socketem, jinak jej na procesor nenasadíte.
  • TDP – chladič by měl mít TDP minimálně o 20 % vyšší než PL1 procesoru. V ideálním případě by TDP chladiče mělo odpovídat PL2 procesoru.
  • Výška chladiče – pamatujte na to, že ne každý chladič je vhodný do každé PC skříně.
  • Teplovodivá pasta – kvalitní pastu na procesor nanášejte v tenké vrstvě. Špatné nanesení pasty může zásadně ovlivnit schopnosti chlazení.

TIP: Pokud se vám přehřívá počítač sestavený u prodejce nebo výrobce, přepastujte procesor.

Jak aplikovat teplovodivou pastu

Náruživí hráči a milovníci technologií si rádi počítače skládají sami a není to žádná velká věda. Proces vyžaduje pouze jistou dávku opatrnosti, dodržování manuálu dodavatelů komponent a trpělivosti. Součástí tohoto procesu je také nezbytná aplikace teplovodivé pasty. Pokud počítač nestavíte, ale ten stávající se začíná přehřívat, budete pravděpodobně potřebovat přepastovat procesor.

Upozorňujeme, že na jakékoliv poškození vlivem nesprávného či neopatrného zacházení s komponentami se nevztahuje záruka výrobců ani prodejců. Pokud si tedy nejste jisti, že aplikaci pasty zvládnete sami, práci přenechte zkušenějším přátelům či odbornému servisu. V následujícím návodu předpokládáme, že je počítač již sestaven a procesor budete přepastovávat.

Postup aplikace pasty

  • Vypněte počítač a odpojte přívodní kabel vedoucí ke zdroji.
  • Odšroubujte a odstraňte levou bočnici počítačové skříně.
  • Položte počítač naležato otevřenou stranou nahoru.
  • Odpojte kabel vedoucí k ventilátoru na chladiči procesoru. Kabel odpojte mírným tahem za konektor, nikoliv za kabel.
  • V počítači se nedotýkejte žádných jiných komponent, zejména ne základní desky a zlacených koncovek konektorů.
  • Povolte a odeberte šrouby na chladiči procesoru. Ty jsou většinou použity dva.
  • Sejměte chladič z procesoru. V žádném případě nepoužívejte sílu či páčivé pohyby, procesor by mohl být poškozen. Chladič položte na stůl.
  • Z procesoru a chladiče setřete starou pastu ubrouskem, který je přiložený u nově koupené pasty (například Arctic MX-5).
  • Vysavačem nebo stlačeným vzduchem odstraňte prach z chladiče.
  • Aplikujte teplovodivou pastu na procesor. Kulička velikosti hrášku bude stačit.
  • Pastu rozetřete plastovou špachtlí přiloženou u pasty. Vrstva by neměla být průhledná, měla by být však velmi tenká.
  • Opatrně nasaďte chladič a přišroubujte jej. Šrouby dotáhněte, nepoužívejte ale příliš velkou sílu.
  • Ventilátor chladiče připojte do konektoru, kde byl dříve připojen.
  • Na počítač nasaďte a přišroubujte bočnici, postavte jej a připojte kabel. Je možné, že se počítač spustí správně až napodruhé. Proces je hotov.

Cena

Před samotnou stavbou počítače zhodnoťte, které komponenty jsou pro vás důležité. Hráči často investují zbytečně vysokou částku do procesoru, a tak jim schází na výkonnější grafickou kartu. Naproti tomu profesionálové s požadavky na výpočetní výkon procesoru by se měli zaměřit primárně právě na procesor.

Cena do 5 000 Kč

V cenové hladině do 5 000 Kč najdeme nejen modely určené pro multimediální zábavu a kancelářskou práci, ale také procesory, které zvládnou obstojně hraní her. Typicky se bude jednat o řady Intel Pentium, Celeron a AMD Athlon do kanceláře a Intel Core i3 a AMD Ryzen 5 pro hráče.

Cena od 5 000 Kč do 15 000 Kč

Většina uživatelů se najde v rozmezí 5 000 – 15 000 Kč. K dostání jsou ty nejvýkonnější herní procesory řad Intel Core i5, i7 a i9 stejně jako AMD Ryzen 5, 7 a 9. Vybírat lze také mezi procesory určenými pro profesionály z řady Intel Xeon.

Cena nad 15 000 Kč

Uživatel vybírající model s cenou převyšující 15 000 Kč již pravděpodobně cílí zejména na profesionální využití či serverové instalace. V nižších cenových hladinách se najdou zejména střihači a profesionálové zaměření na rendering a vědecké výpočty. K dispozici jsou řady AMD Ryzen 9, Threadripper, EPYC a Intel i9 a Xeon.

Jakub Gulec
Senior redaktor & Head of testing
Jakub působí v naší redakci jako technický guru. Výběr i opravy notebooků a počítačů jsou jeho koníčkem a při obědě se dívá na pořady s nejnovějšími technologickými novinkami. Protože právě procesory a grafické karty jej zajímají nejvíce, bez obtíží vám vysvětlí, co je to IPC a proč při výběru chladiče sledovat parametr PL2. Kromě procesorů najdete jeho články také u grafických karet, notebooků či monitorů.

Použité a další zajímavé zdroje

https://cs.wikipedia.org/wiki/Centr%C3%A1ln%C3%AD_procesorov%C3%A1_jednotka

https://www.howtogeek.com/403953/how-are-cpus-actually-made/

FAJA, Petr. Kvantový počítač. Praha, 2019. Bakalářská práce. Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS, Katedra informatiky a kvantitativních metod.


Jak vám pomohl tento článek?
Budeme rádi za zpětnou vazbu.

Průměrné hodnocení 4.2 z 117 hlasů

Další oblíbené kategorie