Jak vybrat pivo

Při výběru piva narazíte hned zpočátku na pestrou nabídku nejrůznějších typů tohoto lahodného moku. V tomto článku vás proto seznámíme s nejznámějšími druhy piv a ve zkratce i s výrobním procesem, abyste získali přehled o používaných pivních termínech, se kterými se při výběru piva nepochybně setkáte.

Zmíníme také důležité vlastnosti „tekutého zlata”, mezi které patří způsob kvašení, stupňovitost, hořkost, barva a obsah alkoholu. Ve finále se nedá tak úplně říci, jaké pivo je to nejlepší, jeho výběr záleží především na vašich chutích a preferencích.

Nechybí ani tradiční kapitola o cenových relacích, ve kterých piva zakoupíte. Na závěr článku se také dozvíte, jak je důležitá při výrobě i podávání piva hygiena, jakou mohou mít piva trvanlivost a jak pivo správně podávat.

Jak vybrat pivo stručně:

• Druh – typů piva je celá řada. Zkuste si předem alespoň orientačně říct, do jaké kategorie sáhnete. Zda to bude klasický ležák, ovocné pivo, zahraniční speciál nebo raději nealko pivo.

• Způsob kvašení – tzv. svrchním kvašením se vyrábí všechna pšeničná piva, bylinná piva a pivní speciály (stout, ale, trappist). Při spodním kvašení pracují kvasinky při nižší teplotě, výsledkem jsou ležáky a výčepní piva. Spontánní kvašení se uplatňuje u zahraničních piv typu lambik, gueuze nebo kriek.

• Stupňovitost (EPM) – vyjadřuje procentuální obsah látek (hlavně cukr), které se při vaření piva uvolní ze sladu do mladiny. Čím vyšší stupňovitost, tím je pivo vydatnější a silnější.

• Obsah alkoholu – může se pohybovat mezi 5–20 %, česká piva obsahují obvykle méně alkoholu (4–6 %). O jeho obsahu vám napoví i stupňovitost piva. S její rostoucí hodnotou najdete v pivu zpravidla i více alkoholu.

• Barva – má zásadní vliv na chuť. Výsledné zbarvení piva je ovlivněno množstvím a druhem sladu. Podle barvy se pak piva dělí na světlá, polotmavá, tmavá a řezaná.

• Hořkost – tuto charakteristickou vlastnost piva ovlivňuje množství chmele. Uvádí se v jednotkách IBU, nejméně hořké jsou obvykle ležáky (30 IBU), pivní speciály ovšem mohou dosáhnout hodnoty i 1 000 IBU. Lepší je začít pozvolna a postupně zkoušet piva vyšší hořkosti.

• Balení – klasické lahvové pivo zakoupíte nejčastěji v objemu 0,5 litru (nebo 0,33 l). Na oslavy jsou pak určena větší balení, jako jsou basy či pivní sudy.

• Trvanlivost – s množstvím piva se pojí i jeho trvanlivost. Méně stupňovitá piva je lepší vypít hned, ale narazíte i na speciální piva určená k archivaci.

Pokud se zajímáte i o další druhy alkoholických nápojů doporučujeme vám také srovnání nejlepších whisky, rumů nebo ginů.

Definice piva

Pivo lze popsat jako alkoholický nápoj hořké chuti. V České republice má vaření piva téměř tisíciletou tradici. Tvoří důležitou součást české kultury a je považováno za náš národní nápoj. Vyrábí se z obilného sladu, chmele a vody za použití pivovarských kvasinek.

V porovnání s jinými lihovinami obsahuje méně alkoholu (obecně 5 až 20 %, česká piva 4 až 6 %). Naopak disponuje poměrně velkým podílem vody, tudíž se jedná o nápoj vhodný k zavodnění. Protože obsahuje významné množství minerálních látek a vitamíny skupiny B, dá se označit téměř za zdravý nápoj. Samozřejmě za předpokladu, že ho člověk pije s mírou.

Výroba piva

Při výrobě piva je potřeba rozštěpit složité polysacharidy (škroby) uvnitř obilných zrn na jednoduché zkvasitelné cukry (monosacharidy). Poté je potřeba takto rozštěpené cukry nechat zkvasit pomocí pivovarských kvasinek.

Základní suroviny, což jsou obilný slad a chmel, se během výroby piva míchají s vodou. Potřebné látky se z nich tímto způsobem převedou do vodného roztoku.

Protože i samotné rozdělení piv a jejich označení odkazují na použité výrobní procesy, ve stručnosti vás seznámíme s obecným postupem výroby piva. Díky tomu budete hned vědět, co daný termín uvedený na etiketě nápoje vlastně znamená a jakou chuť můžete pravděpodobně očekávat.

• Šrotování – samotné výrobě piva předchází odležení sladu, při kterém by měl zvlhnout. Trvá 4 až 6 týdnů.

• Vystírání – míchání sladu s vodou, vzniklá kaše se nazývá vystírka. Probíhá při teplotě v rozmezí 38 až 53 °C.

• Rmutování – štěpení cukrů obsažených ve sladu pomocí enzymů. Během rmutování dochází několikrát k přečerpání a zahřátí sladu.

• Scezování – oddělení tekuté části rmutu od pevné složky sladu, výsledný roztok se nazývá sladina. Scezování trvá asi 30 minut.

• Chmelovar – vaření sladiny s chmelem, trvá 2 hodiny. Hořké látky obsažené v chmelu přechází během vaření do roztoku a vzniká tzv. hořká mladina.

• Zchlazování – hořká mladina se poté zchladí na kvasnou teplotu (8 až 12 °C).

• Kvašení – pro zahájení kvašení se přidávají pivovarské kvasinky, nejčastěji Saccharomyces cerevisiae. Trvá 7 až 14 dní, závisí na druhu piva. Kvasinky rozkládají cukry na alkohol a oxid uhličitý (bublinky). Po dokončení kvašení se pivo zchladí, kvasnice se odčerpají a nápoj se napustí do sudů.

• Dozrávání – pivo dozrává v sudech při teplotě kolem 2 °C a tlaku mezi 0,5 a 1 bar. Výčepním pivům stačí 20 dní, ležáky potřebují asi 2 měsíce.

• Filtrace – filtrování piva na svíčkovém křemelinovém filtru slouží k odstranění zbytkových kvasinek. Tento krok není povinný, na trhu lze zakoupit i nefiltrovaná piva.

• Stáčení – hotová piva se stáčí do tanků nebo sudů vhodných ke skladování.

Druhy

Piva lze dělit podle mnoha kritérií, mezi které patří například stupňovitost, způsob kvašení, barva, složení a další faktory. Protože existuje celá řada druhů a poddruhů piv a celá tato problematika je velmi rozvětvená, zaměříme se v této kapitole obecněji na nejoblíbenější skupiny piv:

• Ležáky
• Ochucená piva
• Netradiční a speciální piva
• Nealkoholická piva

Ležáky

Jde o spodně kvašená piva, která mají v České republice více než 100 let starou tradici. Po proběhlém procesu kvašení pivo zhruba měsíc odpočívá, odtud pochází označení “ležák”. České ležáky se vyrábí nejčastěji z ječného sladu. Co se týče stupňovitosti, ta se obvykle pohybuje mezi 11 až 12 %.

V našich končinách je nejznámější plzeňský ležák, který je prototypem světové kategorie světlého ležáku. Z dalších variant můžete narazit na vídeňský ležák, bock (kozel), dortmundský typ nebo märzen (březňák).

Ochucená piva

Ochucená piva můžete často najít i pod označením “radler”. Jedná se o osvěžující nápoje jemné chuti. Spadají mezi ně i ovocná piva, která jsou nabízena v mnoha příchutích (citrusy, maliny, bezinka, jahoda). Ochucená piva patří mezi oblíbené letní nápoje, často je lze zakoupit i v nealko verzi. Musíte se u nich ale smířit s vyšším obsahem cukru.

Netradiční a speciální piva

Mezi pivní speciály řadíme exkluzivní, exotická a neobvyklá piva rozličných druhů a příchutí. Obvykle jde o piva vařená v zahraničí. Mezi oblíbená patří stout, ale, APA, IPA, porter nebo weissbier. Protože mívají velmi nezvyklé příchutě (káva, čokoláda, med, karamel, chilli, oříšky, tropické ovoce), jsou naprosto ideálním dárkem, pokud chcete obdarovat pivního labužníka. Zákonitě u nich musíte počítat s výrazně vyšší cenou.

Nealkoholická piva

Nealkoholická piva klamou názvem, i ona totiž obsahují alkohol, maximálně však 0,5 %. Pokud si je dopřejete v přiměřeném množství a počkáte chvilku, než usednete za volant, můžete po vypití nealko piva řídit. Po vypití jedné porce trvá asi 5 minut, než alkohol vyprchá. Protože v nich najdete také méně cukru a mají celkově snížený obsah kalorií, jsou ideální volbou při dietě.

Způsob kvašení

Piva lze také rozdělit do tří hlavních kategorií podle toho, jakým způsobem kvašení byla vyrobena:

• Svrchní kvašení
• Spodní kvašení
• Spontánní kvašení

Svrchně kvašená piva

Svrchní kvašení reflektuje chování kvasinek na konci hlavního kvašení. Na hladině vytvoří kvasnice jakousi vrstvu, která je obdobou toho, jak se chovají pekařské kvasnice při výrobě kvásku. Svrchně kvašená piva se vyrábí při okolní teplotě v rozmezí 15 až 20 °C za použití kvasinek Saccharomyces cerevisiae.

Kvasnice rostoucí na hladině piva jsou postupně odebírány a zkvašená mladina se ukládá do sudů (tanků), kde dozrává po dobu několika týdnů až měsíců. Tímto způsobem se vyrábí všechna pšeničná piva, ale (belgická, britská a americká piva), stout, porter, trappist a bylinná piva.

Spodně kvašená piva

Při výrobě spodně kvašených piv pracují kvasinky při nižší okolní teplotě, zpravidla mezi 8 až 14 °C. Tímto způsobem se vyrábí oblíbené ležáky a výčepní piva, která mají oproti ležákům nižší stupňovitost.

Spontánně kvašená piva

Při tomto způsobu kvašení se pracuje s tím, jaké podmínky k výrobě piva aktuálně panují. Pivo se zkvasí zkrátka tím, co je ve vzduchu (bakterie) a tím, co v sudech zbylo po předchozích várkách piva.

Tímto způsobem vznikají piva, která jsou v České republice méně rozšířená. Populární jsou hlavně v Belgii, Francii a Nizozemí. Konkrétně jde o piva typu lambik, gueuze, kriek, frambozen nebo faro.

Stupňovitost (extrakt původní mladiny)

Velmi důležitým parametrem výběru piva je jeho stupňovitost, správně nazývaná jako extrakt původní mladiny (EPM). Člověk neznalý piva by se mohl mylně domnívat, že se jedná o obsah alkoholu. Ve skutečnosti stupňovitost vyjadřuje procentuální obsah látek (hlavně cukru), který se při vaření piva uvolní ze sladu do mladiny. Podle současné legislativy se EPM správně vyjadřuje v procentech, nikoliv ve stupních jako kdysi.

Čím více sladu pivo obsahuje, tím má vyšší stupňovitost. Takové pivo je i chuťově vydatnější. Také platí, že čím více cukru se nachází v mladině, tím větší množství potravy budou mít kvasinky k dispozici. Výsledkem je poté pivo s vyšším obsahem alkoholu. V níže uvedené tabulce naleznete přehled stupňů piva uváděných podle Ministerstva zemědělství.

Obsah alkoholu

Pivo patří mezi Čechy mezi nejoblíbenější alkoholické nápoje. Čím vyšší stupeň piva, tím více alkoholu v něm najdete. Paradoxně i nealkoholické pivo obsahuje stopové množství alkoholu. Naštěstí jde o tak malé množství, které u člověka neovlivní uvažování ani motorické funkce.

Obsah alkoholu v pivu se může pohybovat mezi 0,5 až 20 %. Piva české výroby bývají slabší, u nich se obsah alkoholu běžně pohybuje v rozmezí 4 až 6 %. Tabulku s orientačními hodnotami alkoholu v jednotlivých typech piv dle stupňovitosti najdete níže.

Barva

Dalším kritériem, podle kterého lze pivo vybírat, je jeho barva. Pivo totiž nemusí mít výhradně zlatavou barvu, na kterou odkazuje jeho přezdívka „tekuté zlato”. Barevná škála odstínů piv je velice pestrá. Začíná na světle zlatavé přes jantarovou až po temně černou.

Výsledná barva piva je určena sladem, ze kterého je nápoj vyroben. Hodnocení barvy piva se provádí podle normované stupnice EBC (European Brewery Convention). Česká legislativa pak piva dělí podle barvy na:

• Světlá piva – vaří se ze světlých sladů, světlá až mírně jantarová barva.
• Polotmavá piva – vaří se ze světlých sladů spolu s jantarovými, karamelovými nebo barevnými slady, výsledkem je pivo sytě jantarové barvy.
• Tmavá piva – vaří se ze stejných sladů jako polotmavá piva, barva je tmavě jantarová, temně mahagonová až černá.
• Řezaná piva – vznikají smícháním hotového světlého a tmavého piva.

Hořkost

Typická hořká chuť je charakteristickou vlastností tohoto alkoholického nápoje. Málokdo už ale ví, jak moc se mohou v tomto parametru jednotlivé druhy piv lišit. Výsledná hořkost piva je nejvíce ovlivněna použitým chmelem, respektive jeho množstvím a odrůdou. Jako oficiální měrná jednotka hořkosti se používá IBU (International Bitterness Unit). Případně EBU (European Bitterness Unit).

Vnímání hořké chuti je dost individuální záležitostí, proto nelze s absolutní jistotou říct, jak moc hořké pivo je nejlepší. Pokud ale nepatříte mezi zkušené pivaře a obecně moc nepijete alkohol, je lepší určitě začínat na slabších pivech, u kterých si na hořkou chmelovou pivní chuť zvyknete. Postupně můžete zkoušet i středně či více hořká piva.

Obal

Dobré pivo nedělá pouze kvalita výroby a dobré suroviny, ale i správně volené plnicí technologie a obal vyrobený z kvalitního (a hlavně čistého) materiálu. Pivo můžete koupit ve třech různých obalech:

• Plastové lahve – v plastových obalech se ukrývají ta nejlevnější piva v supermarketech. Z důvodu nízké ceny se používají k plnění i v rodinných pivovarech a malých výčepech.
• Skleněné lahve – čepují se do nich piva střední a vyšší cenové třídy. Lahve od piva patří mezi vratné obaly (platí pro klasické lahve o objemu 0,5 litru), které dnes můžete vrátit v každém větším obchodě s potravinami.
• Kovové plechovky – jednorázové obaly z tenkého plechu jsou plněny pivem v přetlakové atmosféře. Pokud jsou naplněny správně, chovají se jako malé soudky a ke skladování piva jsou ideální. Nepropouští světlo a nedochází v nich k rychlému rozkladu nápoje. I tyto obaly lze recyklovat, patří do šedých kontejnerů.

U plastových a skleněných obalů si musíte dát pozor ještě na jeden základní faktor, a tím je barva. Zelené lahve propouští mnohem více světla, což urychluje rozklad piva. Na delší skladování jsou proto vhodnější hnědé lahve.

Objem

Objemy, v jakých můžete pivo zakoupit v kamenných prodejnách a na e-shopech, jsou oproti objemům piv čepovaných v hospodě mnohem pestřejší. V české hospodě si můžete objednat pivo do třetinky (0,3 litru) nebo do půllitru (0,5 litru). Při návštěvě londýnského pubu obdržíte pintu, což je přesně 0,4732 litru.

Komerčně prodávaná piva zakoupíte v níže uvedených objemech.

Trvanlivost

Pivo vyžaduje určitou dobu ke svému zrání, záleží ovšem na jeho druhu a použitém způsobu kvašení. Podle toho pak můžete narazit na piva různého stáří. Některá se doporučuje vypít hned, jiná můžete skladovat ještě několik týdnů či měsíců po zakoupení. Vliv na zrání piva má zejména kvalita stáčení, výběr obalu, provedení uzávěru a další faktory.

• Slabší piva s nižší stupňovitostí je nejlepší vypít co nejčerstvější. Typicky se jedná o ležáky a piva s nízkým obsahem alkoholu.

• • Hořká piva s bohatým chmelením lze skladovat déle. Záleží ovšem na skladovacích podmínkách i na kvalitě stáčení (pivo nesmí uvnitř obalu oxidovat).
  • Spodně kvašená piva jsou náchylnější ke zkažení oproti svrchně kvašeným. Při teplotě do 5°C vydrží přibližně 4 týdny, spodně kvašené pivo při teplotě do 10°C vydrží až 3 měsíce.
  • Piva s vyšším obsahem alkoholu jsou vhodná k delšímu skladování. Obsah alkoholu mívají vyšší než 8 %. Některá belgická piva vydrží skladování po dobu několika let, hodí se tedy i k archivaci.
  • Některé druhy piv ještě dokvašují v lahvi (bottle conditioning). Hodí se k delší archivaci a většinou jsou chutná ještě chvíli po expiraci.
• Spontánně kvašená piva (lambik, gueuze, kriek) zrají i desítky let. Ke konzumaci jsou ale vhodná už po 5 letech zrání.

V závislosti na použitých výrobních procesech a technologii plnění lahví se pak datum spotřeby u nefiltrovaných a nepasterizovaných piv pohybuje kolem 2 až 6 měsíců. Piva zahraniční výroby mívají delší expiraci v rozmezí 6 až 24 měsíců.

Doplňky k podávání

Abyste si mohli dokonale vychutnat kvalitu vámi vybraného piva, můžete si pořídit k jeho podávání tyto doplňky:

• Čepovací zařízení
• Sklenice na pivo

Čepovací zařízení

Výčepní zařízení představuje elegantní způsob, jak si dopřát čepované pivo i v pohodlí domova. Hodí se i na oslavy, společenské události a letní grilování. Moderní čepovací zařízení nebývají náročná na obsluhu a kromě čepování se postarají i o chlazení piva na teplotu vhodnou k podávání.

Sklenice na pivo

Pivní půllitry, třetinky s uchem a elegantní pivní sklenice tvoří důležitou součást pivní kultury a zrovna Češi si na ně jako „pivní národ” potrpí. Na výběr jsou sklenice rozličných tvarů, designů i objemů. Humorné půllitry s obrázky a vtipy poslouží i jako originální dárek, který potěší každého zapáleného pivaře.

Cena

Cenová škála, ve které můžete piva zakoupit, je dosti pestrá. Znatelné rozdíly panují mezi komerčně prodávaným pivem a nápoji podávanými v restauračních zařízeních. Lahvová piva většinou stojí jen zlomek toho, co čepované pivo v hospodě. To ovšem neznamená, že si nemůžete pochutnat na pivu, které stojí pár desítek korun.

Cena piva se odvíjí především od jeho druhu, způsobu výroby, použitých sladech a chmelech a velikosti balení. Je jasné, že nejméně budou stát levná piva neznámých značek, která zakoupíte v supermarketech za pár korun. Na opačné straně budou stát exkluzivní piva, limitované edice a pivní speciály z dovozu.

V českém pivovarském průmyslu se těší největší oblibě Pilsner Urquell, Birell, Starobrno, Gambrinus, Krušovice, Velkopopovický kozel, Budějovický Budvar a Staropramen. V zahraničí vyrábí slavná piva holandský Heineken, německý Kölsch, belgická Stella Artois a irský Guinness.

Cena do 100 Kč

Nejnižší cenová kategorie piv zahrnuje pestrou nabídku značek, příchutí, obalů i velikostí balení. Za pár desítek korun pořídíte českou klasiku v podobě plzeňského ležáku, méně známá piva v plechovce, ale i pivní speciály malých objemů.

Začnete-li se blížit hranici 100 korun, narazíte i na silnější piva tuzemských rodinných pivovarů, ochucená a ovocná piva, silněji chmelená tmavá piva i zahraniční lahůdky exotických příchutí. Potenciál této kategorie je nesmírně bohatý.

Cena od 100 do 200 Kč

Zaplatíte-li za pivo více než 100 korun, setkáte se hlavně s ekonomickými packy (baleními) plechovek po čtyřech až šesti kusech a speciálními lahvovými pivy o objemu 0,75 litru. Na výběr jsou i méně obvyklé příchutě ovocných piv, jako jsou angrešt, třešně, broskve, žluté melouny nebo bergamot. Patříte-li mezi pivní fajnšmekry, tato nabídka vás jistě uspokojí.

Cena od 200 do 900 Kč

V této sekci seženete vhodné pivní občerstvení na oslavu i originální dárky pro milovníky piva. Za pár stovek korun dostanete menší pivní sudy českých i zahraničních značek a výhodné degustační sady, které vám umožní ochutnat naráz piva nejrůznějších druhů a příchutí. K dostání jsou také ekonomické kartony pivních plechovek a basy lahvových piv, obvykle po 24 kusech.

Cena nad 900 Kč

Nejvyšší cenová hladina je zastoupena výhradně velkými pivními sudy s objemem nad 50 litrů, které mohou stát i více než 3 000 korun. Na většinu velkých sudů se ovšem vztahuje vratná záloha. Narazíte také na výhodné sety pivních speciálů a zahraničních piv (obvykle po 24 kusech).

Jak pivo podávat

Pokud už máte vybrané pivo podle svých představ a chuťových preferencí, měli byste se zaměřit i na to, abyste ho podávali správně. Jedině tak dokážete plně ocenit jeho chuť a aroma, což platí zejména u pivních speciálů a exkluzivních piv. Zároveň tím uděláte dojem i na své hosty, pokud se rozhodnete pohostit je dobrým pivem.

• Nejvhodnější teplota k podávání piva je 8°C.
• Sklo by mělo být vychlazené a mokré.
• Ať už podáváte pivo v čemkoliv, sklenice musí být dokonale čisté.
• Pokud pivo vůbec neperlí, je staré.
• Perlí-li naopak moc, riskujete, že vám po něm bude těžko.

Každá lepší hospoda je navíc vybavena různými typy sklenic a obsluhující personál je dobře proškolen, aby zvládl pivo správně načepovat. Natočené pivo do sklenic určených ke konzumaci jiných nápojů totiž chutná jinak.

• Do tradičních půllitrů patří pšeničná světlá piva a ležáky.
• V pivních pohárech z tenkého skla se obvykle podávají tmavá piva.
• Pivní sklenice představují kompromis mezi půllitry a poháry.
• Do štíhlých sklenic s rozšířenou horní částí patří pšeničná piva.
• Ve sklenicích na dlouhé stopce, které připomínají tulipán, se podávají belgická piva a piva typu pale ale.

Pivní párování

Tzv. pivní párování není v Česku zatím tolik rozšířené. Ve zkratce jde o to, že každý druh piva se hodí k trochu jinému jídlu. Tuto problematiku by měl mít v malíčku pivní sommeliér, což je pivní znalec, který vám dokáže v oblasti pivního párování nejlépe poradit.

Obecně platí, že lehká světlá piva sedí dobře k lehkým pokrmům. Těžká jídla je naopak vhodné spláchnout tmavším silnějším mokem. Konkrétní tipy na párování piv s vhodnými pokrmy pak najdete v níže uvedené tabulce.

Pivo a zdraví

Velkou výhodou piva je, že se vyrábí pomocí kvašení a nepřidávávají se do něj žádné umělé látky. Tento zlatavý mok představuje hodnotný nápoj plný iontů, vitamínů a minerálů (zejména draslíku a hořčíku) v naprosto ideálním poměru.

Střídmá konzumace kvalitního piva může představovat vhodnou prevenci proti rozvoji civilizačních chorob a udrží člověka v dobré kondici. Pozitivním účinkům piva na lidské zdraví se věnuje celá řada studií, např. studie provedená na University of Texas (Zdroj: Wiley Online Library). U českého piva bývá za optimální denní dávku považováno 0,5 až 1 litr pro muže a 0,3 až 0,6 litru pro ženy.

Na závěr článku můžete nahlédnout do přehledu zdravotních benefitů, které umírněná konzumace piva přináší (a které jsou potvrzené vědeckými studiemi).

• Pivo obsahuje kombinaci látek, které zabraňují řídnutí kostí. Jde o vápník, fosfor, křemík a další minerály.
• Podporuje cirkulaci krve a snižuje riziko aterosklerózy.
• Kombinace chmelu s oxidem uhličitým stimuluje tvorbu slin a trávicích šťáv, prokrvuje sliznice a urychluje látkovou výměnu. Proto je pivo výborným doplňkem na dobré trávení.
• Konzumace piva snižuje riziko vzniku diabetu.
• Díky významnému obsahu draslíku pomáhá regulovat vysoký tlak.
• Antioxidanty obsažené v pivu zlepšují paměť, soustředění a orientaci v prostoru. Pomáhají tak dokonce předcházet rozvoji neurodegenerativních onemocnění (Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc, různé formy demence).
• Některé složky piva mají protizánětlivé a protinádorové účinky, například xanthohumol a isoxanthohumol.